Psychologie práce, organizace

Garant tématu: PhDr. Martin Seitl, PhD.
Spoluřešitelé: PhDr. Klára Seitlová, Ph.D., Mgr. Lucie Vavrysová, doc. PhDr. Zdeněk Vtípil, CSc., Mgr. Iva Maroušková, Mgr. Stanislava Gauchet Kobzová, Mgr. Ondřej Zíma, Mgr. Pavla Fabiánová

Anotace: Jedinec prožívá v individuálním i skupinovém smyslu vztah k sobě, práci, organizaci i ostatním lidem. Vytváří se jeho individuální zkušenost, stejně jako sdílená zkušenost pracovních skupin. Zkušenost jedince a skupin považujeme za klíčový aspekt dynamického pracovního prostředí, které neovlivňuje pouze další zkušenosti zaměstnanců, ale zásadním způsobem vstupuje do otázek konkurenceschopnosti organizace. Zájem je zde věnován nejen poznávání specifických zkušeností zaměstnanců, ale i faktorům na zkušenost působícím a možnostem manažerů zkušenost ovlivnit a řídit. Mezi základní otázky spojené s individuální a skupinovou zkušeností zařazujeme problematiku: a) work–life balance s přesahem do tématu Fungování rodiny a zvládání nároků rodinného a pracovního života; b) organizační kultury a etiky; c) struktury a dynamiky pracovních týmů ve vztahu k jejich výkonnosti; d) stresu a pracovní zátěže v souvislosti s osobnostními a kognitivními předpoklady. Výstupem výzkumného tématu je explorace aktuálního stavu výše popsaných podoblastí a publikace výzkumných zjištění formou série odborných článků, které navazují na již dříve publikované výstupy zaměřené právě na individuální a skupinovou zkušenost v pracovním prostředí. 

Garant tématu: PhDr. Martin Seitl, PhD.
Spoluřešitelé: PhDr. Klára Seitlová, Ph.D., Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D., Mgr. Kristýna Schneiderová, Bc. Petra Dvořáčková, Bc. Jan Střelec, Bc. Lucie Domesová, Bc. Kateřina Vodolánová, Bc. David Maňur, Ing. Veronika Lukášová, Ing. Hana Kučová, Bc. Alena Molinari

Anotace: V návaznosti na vývoj teorie Attachmentu, a její postupné prorůstání do řady psychologických oborů, věnujeme pozornost možnostem aplikace této teorie v psychologii práce a organizace. Na podkladu dosavadních zahraničních výzkumů je diskutován zejména potenciál teorie a z ní vyplývajících nástrojů pro výběr, rozvoj a vedení zaměstnanců v měřítku individuálním i týmovém. Realizace výzkumného tématu byla strukturována nejprve do ověřování zahraničních zjištění v českém prostředí. Na základě ověřených behaviorálních indikátorů jednotlivých strategií citového připoutání jsou výstupem řešení celého tématu dva nové diagnostické nástroje EWR-I a EWR-T přizpůsobené středoevropským podmínkám. Aktuálním cílem je ověření psychometrických parametrů obou nových metod, a to především v souvislosti s objektivními daty. Po psychometrickém ověření budou nové diagnostické nástroje určeny k aplikaci při výběru, rozvoji a vedení zaměstnanců, stejně jako k diagnostice a utváření pracovních týmů.

Garantka tématu: PhDr. Klára Seitlová, PhD.
Spoluřešitelé: Ing. Denisa Schiedková, Ing. Josef Rambousek, Leopold Benda, PhDr. Martin Seitl, Ph.D., Jitka Weber, Ph.D., Mgr. Alena Molinari,

Anotace: Při aplikaci psychodiagnostických metod při výběru zaměstnanců je v popředí zájmu jejich prediktivní validita. Přes jasně stanovená kritéria výběru, vyplývající z analýzy pracovních činností konkrétní pozice, a navazující definice sledovaných psychických vlastností, je prediktivní validita psychodiagnostických metod užitých při výběru často odvozená, obecná nebo neznámá. Zvláštní pozornost je v tomto kontextu věnována projektivním metodám, ke kterým bylo dosud publikováno celosvětově pouze několik relevantních výzkumných studií. Při řešení celého tématu se zaměřujeme zejména na predikci obecného výkonnosti, CWB a OCB. Vedle prediktivní validity je pak druhou klíčovou otázkou efektivita použitých metod, která je závislá na ceně metody; přidané hodnotě pracovní pozice, pro kterou jsou zaměstnanci vybíráni; čase nutného pro použití metody; rozsahu poskytnutých výsledků.

Garant tématu: PhDr. Martin Seitl, Ph.D.
Spoluřešitelé: PhDr. Daniel Dostál, Ph.D, PhDr. Marek Kolařík, Ph.D., Justýna Dočkalová, Mgr. Karolína Fryštacká, Mgr. Kateřina Palová, Bc. Veronika Hasoňová

Anotace: Testová psychodiagnostika se potýká s nedostatečným zastoupením screeningových projektivních metod, podložených odpovídajícími výzkumnými závěry v kontextu evidence based přístupu. Týká se to zejména projektivních metod s potenciálem registrovat širší pole osobnostní problematiky v psychologii práce, klinické psychologii, poradenské a pedagogické psychologii. V posledních letech se ve výzkumných studiích i praxi projevuje renesance zájmu o Zulligerův test. Zdrojem zájmu je především potřeba standardizované a výzkumně ověřené metody a) s potenciálem k ověření výsledků z jiných typů metod, b) vhodné pro orientační posouzení osobnosti v situacích, kde robustní metody nejsou z časových či ekonomických důvodů možné, c) vhodné pro úvodní posouzení osobnosti za účelem upřesnění diagnostické zakázky. V uplynulých letech proběhlo několik úspěšných pokusů o aplikaci Komprehensivního systému pro Rorschachovu metodu na Zulligerův test, současně proběhl vývoj některých částí Komprehensivního systému analogicky pro Zulligerův test. Větší část otázek však zůstává otevřena. Cílem projektu v oblasti testové diagnostiky je navázat na dosavadní vývoj Zulligerova testu jako metody pro individuální diagnostiku. Aplikovány budou obecné principy práce známé z Rorschachovy metody. V první fázi bude stanoven postup administrace, definovány kódovací kategorie a jednotlivé kódy s využitím znalostí ze systému CS a R-PAS. V hlavní fázi projektu bude ověřována souběžná a prediktivní kriteriální validita metody. Finálním cílem je publikovat technický a interpretační manuál k Zulliger testu.

Garantka tématu: PhDr. Klára Seitlová, Ph.D.
Spoluřešitelé: Mgr. Lucie Brachaczková

Anotace: Výzkum v oblasti psychologie práce a organizace se zaměřuje na aktuální téma Age managementu. Vzhledem k faktu, že populace nejen v České republice stárne, je žádoucí přizpůsobit nároky v pracovním prostředí jedincům ve věku nad 50 let, jelikož s rostoucím věkem dochází k fyzickým, psychickým i sociálním změnám v životě jedince. Tyto změny mají dopad do pracovní adaptace zaměstnanců 50+. Výzkum bude zaměřen zejména na sledování aktuálního stavu ve vybraných společnostech vzhledem k naplnění cílů Age managementu. Ke stanovení vhodného pracovního směrování cílové skupiny 50+ bude využito závěrů z měření pracovní schopnosti WAI (Work Ability Index).

Garant tématu: PhDr. Martin Seitl, Ph.D.
Spoluřešitelé: Mgr. Kristýna Schneiderová, Simona Bojková, Bc. Tomáš Krám, David Maňur

Anotace: Testování integrity při výběru a rozvoji zaměstnanců je v ČR aktuálně rozvíjeným tématem ve srovnání se stavem v USA a západní Evropě, kde tento vývoj proběhnul v uplynulých dekádách. Na jednu stranu jsou poznatky o integritě uchazečů a zaměstnanců, vymezované jako důvěryhodnost, poctivost, čestnost, nízká tendence k CWB apod., v praxi značně žádané, protože integrita členů organizací významně ovlivňuje úspěšnost zaměstnavatelů. Na druhou stranu je samotná diagnostika integrity spojena s řadou nejasností a kontroverzí. Mezi hlavními otázkami se objevuje prediktivní validita zjevných a skrytých testů integrity, stigmatizace uchazečů či zaměstnanců, odklon od pravidla pozitivního ověřování v psychologii práce, dopad sociální desirability na testy integrity a především dynamické souvislosti integrity v interakci mezi uchazečem, zaměstnancem a zaměstnavatelem. Aktuálnost problematiky je vedle uvedených otázek umocněna nedostatečným množstvím testů integrity dostupných v ČR s odpovídajícími normami a ověřenými psychometrickými charakteristikami. Výzkum v této oblasti bude proto věnován nejen kontroverzním otázkám, ale i samotnému převodu zahraničních metod a vytváření originálních metod k diagnostice integrity.

Garant tématu: PhDr. Matúš Šucha, Ph.D.
Spoluřešitelé: PhDr. Klára Seitlová, Ph.D., PhDr. Martin Seitl, Ph.D., Mgr. David Dohnal, Mgr. Petr Zámečník, Ing. Denisa Schiedková

Anotace: Rozhodnutí podstoupit riziko, resp. volba rizikového chování v různých oblastech života, a specificky v oblasti práce a dopravním prostředí, je výsledkem interakce dvou poměrně na sobě nezávislých konceptech. Prvním je míra vnímání rizika – tj. nakolik člověk vnímá, případně anticipuje riziko v dané situaci. Druhým konceptem souvisejícím s volbou rizikového chování je připravenost, resp. míra ochoty (nebo potřeby) toto riziko podstupovat.
Rozhodnutí podstoupit riziko je tedy důsledkem vnímání rizikovosti dané situace (primární vnímání nízké rizikovosti) a připravenosti podstupovat riziko (zejména vyšší hladiny preferované rizikovosti). Pokud chceme posuzovat, resp. předvídat volbu rizikového chování člověka v budoucnu, musíme brát v potaz oba koncepty a jejich interakci.
Cílem výzkumného tématu je vyvinout a standardizovat psychodiagnostickou metodu, která bude postihovat oba koncepty a diagnostikovat míru volby rizikového chování v budoucnu, a to speciálně v pracovním prostředí, zejména v oblasti integrovaných záchranných složek, průmyslu a v oblasti dopravní bezpečnosti (tj. metoda by měla být situačně nezávislá).