Výzkumné oblasti a projekty

Garant tématu: Mgr. Aleš Neusar, Ph.D.
Spoluřešitelé: Dr. Wander van der Vaart (University of Humanistic Studies); Prof. Jaap Murre (University of Amsterdam)

Anotace: Vybavení si osobní události se jeví jako neúplné bez alespoň částečného tušení, kdy k této události došlo. V některých  případech  je  časový  aspekt  a  jeho  správnost  dokonce  klíčová  – např. když se nás lékař ptá, kdy jsme naposled brali antibiotika či jak dlouho již trvá určitý problém. Autobiografická paměť je ovšem náchylná k mnoha zkreslením  a  časový  aspekt  není výjimkou. Výzkum se zaměřuje na prediktory přesnosti datace: na straně respondentů (kdo si pamatuje lépe); na straně událostí (které typy událostí si pamatujeme přesněji); i vhodnými způsoby dotazování na temporální aspekt autobiografických událostí.
Grantová podpora: (duben-červenec 2013: výzkumná mobilita FF UP)

Garant/ka tématu: prof. PhDr. Alena Plháková, CSc.
Spoluřešitelé: PhDr. Daniel Dostál, Ph.D., Mgr. Tereza Záškodná (DSP student), Mgr. Jan Nedvěd (DSP student)

Anotace: Výzkum  v oblasti inteligence a tvořivosti se bude zaměřovat na nové typy  inteligence, především emoční a sociální, ve vztahu k tradičním dimenzím osobnosti. Budeme pátrat po determinantách tzv. doménově specifické kreativity, a to ve sféře motivace, schopností (IQ, sociální a emoční inteligence) a osobnostních rysů.  Bude také realizován experiment, zaměřený na srovnání individuální a skupinové kreativity v různých oblastech (psaní, kreslení či řešení poznávacích problémů).
Grantová podpora: SGS-IGA – FF_2013_022, ESF-POST UP

Garant/ka tématu: prof. PhDr. Alena Plháková, CSc.
Spoluřešitelé: PhDr. Daniel Dostál, Ph.D., PhDr. Denisa Janečková (DSP student) , Lucie Kráčmarová (DSP student), Zuzana Vávrová (DSP student)

Výzkum v oblasti spánku a snění bude navazovat na dosavadní studie. Prioritními dílčími tématy jsou cirkadiánní preference ve vztahu k poruchám spánku, zdraví  škodlivým  či  prospěšným návykům (kouření, pití alkoholu, kávy, pravidelné cvičení, doba strávená u počítače atp.), školnímu prospěchu, životní spokojenosti a kreativitě. Výzkum snění se bude zaměřovat   na frekvenci vybavování snů v souvislosti se specifickými, u nás málo známými dimenzemi osobnosti, jakými jsou propustnost vnitřních hranic nebo schopnost absorpce. V budoucnu se zaměříme na výzkum nočních můr a repetitivních snů, kterou jsou součástí posttraumatické stresové poruchy.
Grantová podpora:

Garantka: PhDr. Olga Pechová, Ph.D.
Spoluřešitelé: PhDr. Daniel Dostál, Ph.D., Mgr. Klára Machů  (studentka DSP), Mgr. et Bc. Barbora Pospíšilová (studentka navazujícího magisterského studia psychologie)

Anotace: V rámci tohoto tématu se zabýváme zkoumáním spirituality za použití multidimenzionální metody k měření  spirituality Expression of Spirituality  Inventory a výzkumem postojů ke smrti metodou Death Attitude Profile  –  Revised. Náboženské  přesvědčení  respektive spiritualita představují nejsilnější faktor ovlivňující postoje ke smrti. Výzkum realizujeme u české i slovenské populace a vedle zkoumání vztahů mezi spiritualitou a postoji ke smrti rovněž hledáme možné korelace mezi těmito postoji a pětifaktorovým modelem osobnosti.
Grantová podpora: SGS IGA – FF_2013_034 (Spiritualita a postoje ke smrti)

Garantka tématu: PhDr. Veronika Šmahajová, Ph.D. (roz. Očenášková)

Spoluřešitelka: Mgr. Tereza Cahel

Anotace: Hlavním výzkumným záměrem je prostřednictvím dílčích studií zmapovat prožívání ženství a popsat způsoby zvládání ženské role, a to jak ve vztahu k osobnímu životu (partnerský vztah, rodičovství), tak i směrem k profesnímu zaměření a uplatnění. Jedná se o kvalitativní výzkumy realizované obvykle se základní populací vysokoškolských studentek, kde je předpoklad největších dopadů změn současné společnosti na roli ženy. Zajímá nás, jak se ženy vypořádávají s krizí ztráty (bezdětnost, perinatální ztráta, nemoc dítěte, klimakterium) a jakou roli v jejich zvládání hraje partner a její širší sociální prostředí. Zaměřujeme se také na proměny manželství (např. rodiny partnerů stejného pohlaví, mingles), jeho významu, hodnoty a funkce v čase, na mimomanželské vztahy a rozvod rodičů z pohledu dospělých dětí. Zkoumáme rovněž aspekty, které souvisejí s dlouhodobým spokojeným manželstvím.
Nejvýznamnějším publikačním výstupem je zatím monografie o partnerské spokojenosti žen v akademických povoláních (Očenášková, 2015).

Grantová podpora: IGA FF UP, MŠMT (FF_2013_021); IRP, projekt Excelence – podpora publikační činnosti akademických pracovníků FF UP (2015)

Garantka tématu: Mgr. Jaroslava Suchá, Ph.D.

Spoluřešitelé: PhDr. Veronika Šmahajová, Ph.D., PhDr. Martin Dolejš, Ph.D., Mgr. Štěpán Komrska, Mgr. Helena Pipová, Bc. Terezie Babilonová, Bc. Barbora Hudcová

Výzkumné téma se zaměřuje na souvislost mezi online rizikovým chováním a vybranými psychologickými aspekty u adolescentů. Z hlediska online rizikového chování se zaměřujeme na zmapování závislosti na internetu, závislosti na digitálních hrách a závislosti na sociálních sítích. V rámci hraní digitálních her se
blíže zabýváme herními žánry, pozitivními a negativními aspekty a mechanismy, které digitální hry obsahují. V oblasti online rizikového chování se věnujeme také kybergroomingu, sextingu a dalším rizikovým aktivitám, které se mohou na internetu objevovat. Dále se u dospívajících zaměřujeme na výskyt rizikového chování v podobě sebepoškozování.

Ve vztahu s rizikovými aktivitami se zabýváme souvislostí s osobnostními charakteristikami, jako je agresivita, depresivita, impulzivita, resilience, religiozita, spiritualita a osamělost. Zaměřujeme se také na sociální projevy ve školním prostředí, a to zejména na šikanu, kyberšikanu a podporu od spolužáků. V rámci této výzkumné oblasti se zabýváme resiliencí, copingovými strategiemi a tím, jakými formami se dospívající vyrovnávají s různými typy zátěže.

Výše uvedené proměnné zkoumáme jak prostřednictvím srovnávacích průřezových studií, tak na základě studií longitudinálního charakteru. V rámci těchto výzkumných témat se zabýváme také tvorbou nových psychodiagnostických nástrojů, převodem a standardizací psychodiagnostických metod ze zahraničí.

Grantová podpora: IGA FF UP (IGA_FF_2022_048, IGA_FF_2021_049, IGA_FF_2017_005)

Garantka tématu: PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D.

Spoluřešitelé: PhDr. Zia Petra Sluková Ph.D., Mgr. Ondrej Gergely, Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D., doc. PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D., Mgr. Kateřina Palová, Ph.D., Mgr. Lucie Viktorová, Ph.D., doc. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D., Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D., Mgr. Tereza Rumlerová, Bc. Eva Petrová

Anotace: Cílem projektu je řešení absence systematických postupů distanční (on-line) péče pro metody psychodiagnostiky, psychoterapie a poradenství v případech, kdy je znemožněna odborná ambulantní péče. Oblastmi výzkumu jsou obory klinické psychologie, sociálně-psychologického a pedagogicko-
psychologického poradenství. Mapování zkušeností z pandemie COVID-19 s využitím sociálně-vědních výzkumných technik bude sloužit jako primární zdroj dat, zásadní budou navazující aktivity mezirezortních panelů složených z řad expertů profesních organizací a spolupracujících aplikačních garantů. Distanční
metodické postupy v psychosociálních službách budou využity nejen v případě dalších krizí, celospolečenský přesah budou mít i do situačních kontextů indikujících omezený přímý kontakt s klienty mimo čas krize.

Grantová podpora: Projekt TL04000033 Možnosti on-line psychosociální péče pro situace omezeného přímého kontaktu je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA – COVID-19. 

Garantka tématu: PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D.

Spoluřešitelka: Mgr. Tereza Rumlerová 

Anotace: Výzkumná zpráva se zabývá potřebami dětí zasaženými násilím v blízkých vztazích v průběhu a po Covid pandemii. Skládá se z následujících oblastí: možné zdroje, které dětem sloužily v období karantény, odborným pracovištěm a jejím fungováním v době karantény, školou v období online výuky, vnímání rodinného fungování a zázemí a prožívanému bezpečí. Druhá výzkumná zpráva volně navazuje na studii, která byla provedena v první vlně pandemie. Tím, že pandemická situace měla tak dlouhé trvání, vznikla potřeba se s dětmi znovu spojit a zeptat se, jak se jim daří v další fázi pandemie. Větší důraz byl kladen na jejich nálady, prožívání online výuky, návratu do školy a trávení volného času. Výzkumný soubor dětí byl v obou studiích stejný. Druhý výzkum byl rozšířen o rozhovory s rodiči a pracovníky organizací, kteří s cílovou klientelou (děti zasažené domácím násilím) spolupracují.

Garantka tématu: PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D.

Anotace: Téma výzkumné studie vychází z autorčiny praxe klinického psychologa. Cílem výzkumu bylo zjistit traumatizující události v anamnéze zkoumaných dětí a také symptomy, které korespondují s jinými diagnostickými kategoriemi se zvláštním zaměřením na syndrom ADHD. Práce zkoumala, jak byly tyto symptomy interpretovány v rámci následujících tří resortů – zdravotnictví, školství a sociální péče. Nejvýznamnějšími publikačními výstupy je monografie Trauma u dětí (Grada, 2021) a sympozium Supporting traumatized children in social care: The ADHD label defocusing attachment problems (Tanabe, Tokuyama, Jochmannová, 2021 ICP Congres.)

Garantka tématu: Mgr. Tereza Cahel (studentka DSP)

Spoluřešitelé: PhDr. Veronika Šmahajová, Ph.D., Prof. PhDr. Karel Paulík, CSc., Bc. Lenka Groulíková, Bc. Barbora Kryštofová

Anotace: 

Anotace: Tento projekt si klade za cíl prozkoumat problematiku dětí s život limitujícím a život ohrožujícím onemocněním a jejich rodičů a sourozenců. Cíl výzkumu tedy není zaměřen pouze na děti s těmito onemocněními, ale na jejich celý rodinný́ systém. Do projektu bude zařazeno alespoň 15 dětí s život limitujícím a život ohrožujícím onemocněním a jejich rodiče a sourozenci, pro které jsou sestaveny klíčové podmínky výběru. Se všemi participanty budou realizovány polostrukturované rozhovory, které budou následně analyzovány na základě kvalitativního přístupu zakotvené teorie. Záměrem je tedy celkem zrealizovat přibližně 45 rozhovorů. Za doplňující metodu bude využito Testu rodinného systému FAST (Gehring, 2005) administrovaného s nemocnými dětmi a jejich sourozenci. Díky přímému zaměření na děti, rodiče, ale i výzkumem opomíjené sourozence se jedná o komplexní a systémové uchopení této
problematiky na našem území.

Grantová podpora: IGA FF UP (IGA_FF_2022_006)

Garant tématu: Mgr. Štěpán Komrska (student DSP)

Spoluřešitelé: Mgr. Jaroslava Suchá, Ph.D., prof. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu, DrSc., PhDr. Martin Dolejš, Ph.D., Mgr. Tereza Cahel, Bc. Barbora Hoňková, Kateřina Klímová, Vojtěch Pauš

Anotace:  Primárním cílem výzkumu je zachycení vývoje vybraných proměnných u adolescentů docházejících na druhý stupeň základní školy (od 7. ročníku), a to prostřednictvím longitudinálního kvantitativního výzkumného šetření v průběhu 3 let, tedy až po dokončení jejich základního vzdělání. Zároveň si tento výzkumný projekt klade za cíl navázání dlouhodobé a pevné spolupráce s reprezentativním počtem základních škol po celé České republice, díky čemuž bude možné ve výzkumném záměru pokračovat i do budoucna. Prostřednictvím této studie chceme zmapovat, jaký měla a stále má pandemie dopad u adolescentů zejména na online závislosti (na internetu, na digitálních hrách a na sociálních sítích) a na škodlivé chování jako je šikana a kyberšikana. V souvislosti s tím chceme u daných žáků pozorovat výskyt sebepoškozování, somatických potíží nebo také deprese a úzkostí. Dále se ale také blíže zaměříme na to, jak tyto proměnné ovlivňují možné protektivní faktory, jako je vztahová vazba, vnímání smyslu života, spiritualita, religiozita či resilience, díky které se mohou jedinci s rizikovými okolnostmi adolescence efektivněji vypořádávat. Všechna zmíněná témata jsou mezi sebou do jisté míry provázána a lze je zahrnout do oblastí celostního přístupu, který vnímá jedince jako bio-psycho-sociálně-
spirituální komplex existující v určitém prostoru a čase.

Grantová podpora: IGA FF UP (IGA_FF_2022_008)

Garant tématu: Mgr. Ondrej Gergely (student DSP)
Spoluřešitelé: PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D., RNDr. Ing. Ladislav Stanke, Ph.D.

Anotace: Telemedicína má potenciál zlepšit zdravotní péči, kvalitu života a prognózu pacientů s chronickým onemocněním. V našem projektu se zaměříme na výzkum vybraných psychologických aspektů, které s telemedicínou úzce souvisí, a můžou mít vliv na úspěšnost telemedicínských programů. Jedná se konkrétně o adherenci, postoje k technologiím, vnímání zátěže, a dopad ukončení telemedicínské podpory na chronicky nemocné pacienty.

Grantová podpora: IGA FF UP (IGA_FF_2022_005)

Garant tématu: Mgr. Gabriel Kňažek (student DSP)

Spoluřešitelé: Mgr. Barbora Považanová; Mgr. Katarína Banárová; doc. PhDr. Michal Čerešník, PhD.; PhDr. Martin Dolejš, Ph.D.; Mgr. Jaroslava Suchá, Ph.D.

Anotace: Hlavným cieľom projektu je overenie efektivity edukačných videí, ktoré sú využívané vo vzdelávacom procese. Účelom je nie len overenie efektivity, ale i rozšírenie a obohatenie vzdelávacieho programu na školách, prostredníctvom populárneho fenoménu u adolescentov – videí. Prínosom môže byť presunutie frontálnej výučby so zámerom k individuálnejšiemu prístupu zo strany učiteľa a zvýšenie vzájomnej interakcie študentov. Predpokladaný je aj rozdiel medzi pasívnym počúvaním výkladu učiteľa na diskusiu a komentovanie na predmetoch, kde sa používajú edukačné videá. Sekundárnym cieľom je získať prehľad o povedomí vzdelávania prostredníctvom videí u pedagógov, rodičov a detí, ale aj prehľad o exekutívnych funkciách, klíme školskej triedy, či motivácie ku vzdelávaniu.

Grantová podpora: IGA FF UP (IGA_FF_2020_005)

Garantka tématu: doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc.

Spoluřešitelé: PhDr. Veronika Šmahajová, Ph.D. (roz. Očenášková)

Anotace: Výzkumy navazují na četné studie pěstounské péče realizované na pracovišti doposud. Jednou z nejrozsáhlejších studií v poslední době byl výzkum dospělých osob, které vyrostly v dlouhodobé pěstounské péči, publikovaný jako monografie (Sobotková, Očenášková, 2013). Pěstounská péče je úzkou oblastí společenské a odborné praxe, ale vzhledem k tomu, že zásadním způsobem zasahuje do osudů mnoha dětí i dospělých, mělo by jí být věnováno více pozornosti. Naše výzkumy jsou zaměřeny na psychologické aspekty různých forem pěstounské péče (pěstounská péče na přechodnou dobu, raná pěstounská péče, dlouhodobá pěstounská péče) a na dosud málo prozkoumaná témata (příbuzenská pěstounská péče, biologické děti v pěstounské rodině). Cílem výzkumů je popsat a zhodnotit současný systém pěstounské péče především vzhledem k uspokojování psychických potřeb dětí. Spolupracujeme se Sekcí pro náhradní rodinnou péči při Českomoravské psychologické společnosti a s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Plánované publikační výstupy: je uvažováno o editované monografii.

Grantová podpora: dříve  IGA FF UP, MŠMT (IGA FF_2012_003) a IRP_FF_2013

Garant/ka tématu: prof. PhDr. Alena Plháková, CSc.
Spoluřešitelé: PhDr. Olga Pechová,  Ph.D., PhDr. Daniel Dostál, Ph.D., Mgr.  Tereza Záškodná  (DSP student), Mgr. Klára Machů (DSP student)

Anotace: Nedostatečná schopnost pětifaktorového modelu osobnosti v oblasti měření a predikce aspektů osobnosti souvisejících s eticky zabarveným chováním vedla k vytvoření dvou paralelních koncepcí, které se snaží tuto mezeru zaplnit. Jedná se na straně jedné o šestifaktorovou koncepci (HEXACO), které operuje se šestým faktorem, kterým je čestnost -skromnost (honor-humility).  O něco dříve vytvořená koncepce temné triády popisuje vliv tří subklinických rysů osobnosti, kterými jsou narcismus, machiavelismus a psychopatie. Prověřování obou koncepcí je významným tématem současné psychologie.
Grantová podpora: FPVČ (Narcismus jako rys osobnosti, SPP: 452100351)

Garant tématu: PhDr. Matúš Šucha, PhD.
Spoluřešitelé:

Anotace:  Výzkum se zaměřuje na identifikaci a popis postojů a souvisejících hodnot, které občani různých států deklarují. Výzkum je realizován formou on line dotazníků, data jsou zpracovávána kvalitativně formou  analýzy textu. Výzkum je realizován na 5 kontinentech (v 7 jazycích) v přibližně 50 krajinách. Cílem výzkumu je popsat a porovnat ve celosvětovém měřítku postoje a hodnoty obyvatelstva k bezpečnosti dopravy. Praktickou implikací výsledku výzkumu je lepší pochopení místa dopravní bezpečnosti ve společnosti a lepší zacílení bezpečnostní kampaní.
Grantová podpora:

Garant/ka tématu: doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu, DrSc.
Spoluřešitelé: PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D.; PhDr. Simona Dobešová-Cakirpaloglu, Ph.D.; Mgr. et. Mgr. Martin Zielina, Ph.D.

Anotace: Mobbing představuje závažný společenský problém v ekonomicky rozvinutých zemích. Výzkumy ve všech jednotlivých zemích se shodují, že mobbing existuje téměř ve všech zkoumaných pracovních kolektivech, a jako takový představuje závažný problém. Důvody k mobbingu jsou různé a zasahuje jak muže, tak ženy. Závažnost mobbingu spočívá především v jeho dlouhotrvajících a různorodých zdravotních, sociálních a pracovních důsledcích. Vzhledem k tomu, že výzkumné práce v tomto směru u nás chybí, musí mít náš výzkum explorační charakter. Cílem navrhovaného výzkumu je popsat a psychologicky analyzovat výskyt, způsoby projevu a nejčastější psychické důsledky mobbingu v zaměstnání v ČR. Plánuje se rozsáhlý výzkumný soubor oslovených zaměstnanců, tak aby vzhledem ke stanoveným cílům bylo dosaženo optimálního pokrytí relevantních sociodemografických charakteristik cílové populace. Výzkum bude proveden anonymně za použití dotazníkových metod NAQ, SUPOS a sociodemografického dotazníku.
Financováno z: GRANTOVÁ AGENTRUA ČR (GAČR)
Číslo projektu: 15-18469S
Délka projektu: 1/2015 – 12/2016

Garant/ka tématu: PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D
Spoluřešitelé: Mgr. Irena Cakirpaloglu, Ph.D., PhDr. Daniel Dostál, Ph.D.

Anotace: Projekt je zaměřen na vývoj a standardizaci projektivní psychodiagnostické metody zaměřené na sociální zrání osobnosti. Jedná se o vytvoření zcela nového projektivního testového materiálu. Sledovanými projevy jsou vztah jedince k autoritě, vztahy k druhým lidem, emoční prožitek a zaměřenost chování jedince.
Grantová podpora: IGA FF UP, MŠMT

Garant/ka tématu: PhDr. Martin Seitl, Ph.D
Spoluřešitelé: PhDr. Martin Lečbych, Ph.D

Anotace: Cílem výzkumu je prozkoumat vzájemný vztah mezi projektivními metodami (Rorschach, Hand test) a interpersonálními faktory osobnosti, které jsou identifikovány na základě sebeposuzovacích dotazníků osobnostních vlastností. Výzkum přispívá k poznávání osobnosti kombinací sebeposuzovacího a projektivního přístupu. Zaměřuje se zejména na prosociální aspekty osobnosti (empatie).
Grantová podpora: FPVČ, MŠMT

Grant: IGA_FF_2021_025
Identifikace důvodů neúspěšného ukončení studia DSP
Hlavní řešitel: Mgr. Tereza Rumlerová
Spoluřešitelé: doc. PhDr. Matúš Šucha, PhD., Bc. Dominika Hoffmannová

Anotace: V návaznosti na aktuální stav můžeme konstatovat, že míra úspěšného dokončení (zejména včasného) doktorských studií v ČR není optimální. Důvody, které zapříčiňují vysoký podíl studentů, kteří studium nedokončí, jsou popsány jenom velmi obecně a nejasně, bez vazby na konkrétní oblast studia, resp. konkrétní univerzitu nebo fakultu. Cílem tohoto projektu je popsat důvody, které vedou studenty k ukončení studia nebo k situaci, kdy je jim studium ukončeno ze strany VŠ, a to konkrétně v oblasti společenských věd na FF UP v Olomouci. Širším cílem pak je identifikovat vhodné intervence, které pomůžou snížit procento neúspěšných studentů. Výstupy projektu budou: expertní workshop s klíčovými aktéry (tj. proděkanka pro vědu, zástupci studijního oddělení, studenti DSP, předsedové oborových rad), odborný článek a výstup na konferenci.

Garanti tématu: PhDr. Martin Dolejš, Ph.D. a Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.
Spoluřešitelé: Mgr. Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová, PhDr. Eva Maierová

Anotace: Projekt je zaměřen především na možnosti včasné diagnostiky osobnostních a jiných charakteristik jedinců, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny faktory pro vznik různých závislostí a tendencí k rizikovému chování. Hlavním cílem je analýza dosavadních psychodiagnostických nástrojů zaměřených na screening rizikového chování adolescentů a s ním souvisejících proměnných. Na základě této analýzy se budou další výzkumné snahy týmu orientovat na tvorbu vlastní diagnostické metody, která bude postihovat několik rysů a proměnných, které mají vliv na vznik rizikového chování. Dále se zaměříme na vývoj nových originálních metodik selektivní a indikované prevence (primárně pro oblast školství a ústavní péče), jejich implementaci a případně i následné kvazi-experimentální ověření efektivity.
Grantová podpora: FF UP v rámci SGS/IGA (FF_2013_012)

Garant/ka tématu: PhDr. Eleonora Smékalová, Ph.D.
Spoluřešitelé: Mgr. Kateřina Palová, Mgr. Lucie Viktorová

Anotace: Program Druhý krok vytvořila americká organizace Committee for Children, Seattle. Tento program se zaměřuje na podporu pěti základních sociálních a emocionálních kompetencí: sebeuvědomování, seberegulace, sociální cítění, vztahové dovednosti a zodpovědné jednání. Díky paní profesorce Evě Gajdošové, která zprostředkovala šíření programu na Slovensku, se také nám podařilo program rozšířit na několik základních škol v České republice. Náš tým na Katedře psychologie společně se spolkem Škola porozumění a sdílení usiluje o další šíření tohoto programu v ČR, aktuálně je pro práci s programem proškoleno více než 60 osob a během roku 2017 očekáváme proškolení dalších přibližně 80 učitelů a psychologů.
Paralelně s implementací Druhého kroku zajišťuje náš výzkumný tým také ověřování tohoto programu. Proběhlo již několik menších výzkumů s cílem zjistit vliv programu na sociální a emocionální kompetence, morální usuzování, sebepojetí, psychosociální klima či kreativitu u dětí na ZŠ. Na ně bude navazovat rozsáhlý výzkum po celé České republice, který bude odstartován v září 2017 a potrvá 3 školní roky. Kromě toho v tuto chvíli probíhá také pilotní výzkum v mateřských školách.

Garant/ka tématu: PhDr. et MUDr. Miroslav Orel , PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D.
Spoluřešitelé: RNDr. Eva Reiterová, Ph.D.

Anotace: Projekt je zaměřen na zavedení, standardizaci a úpravu nových diagnostických nástrojů v prostředí škol ČR. Jde o český převod pětifaktorového osobnostního dotazníku pro děti (FFI -C) a metody sebehodnocení školní úspěšnosti (PHCSCS-2). Výstupy budou srovnávány a hodnoceny s výsledky testu pozornosti d2, dalšími psychodiagnostickými metodami a výstupy z vyhodnocení aktuální úrovně znalostí a relativního přírůstku znalostí u žáků v průběhu dvou let. Cílem je podat souhrnný obraz o vybraných psychologických parametrech a úrovni znalostí u žáků základních a středních škol v daném věkovém rozmezí a následně formulovat opatření pro optimalizaci výchovně-vzdělávacího procesu ve školách na území ČR. Součástí projektu je posílení a rozvoj spolupráce katedry psychologie s KPPP a ZDVPP Zlín, Ostravskou Univerzitou a dalšími subjekty, aby byl získán co největší výzkumný vzorek. V projektu je počítáno s psychodiagnostickým vyšetřením a vyhodnocením u minimálně 10.000 žáků.
Grantová podpora: ESF Rozvoj a podpora kvality ve vzdělávání

Garant/ka: PhDr. Eleonora Smékalová, Ph.D.
Spoluřešitelé: PhDr. Soňa Lemrová, Ph.D.

Anotace:  Učitelé jsou bezesporu hlavními činiteli působícími ve vzdělávání. Působí nejen svou odborností, ale také osobnostními rysy, přesvědčeními a postoji. Mezi málo prozkoumané faktory patří některé sociální fenomény a jejich vliv na výkony žáků.
Cílem projektu je přinést aktuální poznatky o osobnostech učitelů ZŠ, SŠ a VŠ v ČR,  o  jejich postojích vůči žákům a rodičům a uvést je do souvislosti s jejich pracovními podmínkami a dalšími proměnnými (věk, aprobace, délka praxe, typ školy atd.). Poznatky získané výzkumem budou moci posloužit osobám pracujícím s učiteli i učitelům samotným.
Grantová podpora: IGA (proběhla a bude znovu podána)

Garant tématu: Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.
Spoluřešitelé: Lucie Viktorová, Mgr. Aleš Neusar, Ph.D.

Anotace projektu: Cílem projektu je zjistit, čím se vyznačuje dobrá praxe při tvorbě testů studijních předpokladů, znalostních testů a jiných psychodiagnostických nástrojů, tj. které oddíly testů a které položky v nich vykazují dobrou schopnost diferenciace a které jsou neúčinné či méně vhodné. Analyzovány jsou lexikální vlastnosti položek, vztah k paměťovým schopnostem člověka i jejich kvalita vzhledem k uznávaným teoriím dotazování jako je například kognitivně interakční model dotazování. Projekt se zaměřuje na psychometrické vlastnosti testů a dotazníků za využití CTT a IRT, především na jejich reliabilitu (paralelní verze a vnitřní konzistence) a validitu (obsahovou i kriteriální). Dále je v projektu testována možnost využití počítačového adaptivního testování v oblasti studijních předpokladů a návazně i v dalších oblastech jako je prevence rizikového chování, či obecně v psychodiagnostice.
Grantová podpora: SGS IGA FF_2013_011

Garanti tématu: PhDr. Martin Dolejš, Ph.D. a Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.Spoluřešitelé: Mgr. Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová, PhDr. Eva Maierová

Anotace: Projekt je zaměřen především na možnosti včasné diagnostiky osobnostních a jiných charakteristik jedinců, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny faktory pro vznik různých závislostí a tendencí k rizikovému chování. Hlavním cílem je analýza dosavadních psychodiagnostických nástrojů zaměřených na screening rizikového chování adolescentů a s ním souvisejících proměnných. Na základě této analýzy se budou další výzkumné snahy týmu orientovat na tvorbu vlastní diagnostické metody, která bude postihovat několik rysů a proměnných, které mají vliv na vznik rizikového chování. Dále se zaměříme na vývoj nových originálních metodik selektivní a indikované prevence (primárně pro oblast školství a ústavní péče), jejich implementaci a případně i následné kvazi-experimentální ověření efektivity.
Grantová podpora: FF UP v rámci SGS/IGA (FF_2013_012)

Garant: PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D

Anotace: V oblasti současného aktuálního poznání v oblasti psychofyziologie a psychosomatické medicíny, představuje problematika vztahu temperamentu a vlastních reakcí na stres měřených na úrovni biologických signálů významně diskutovanou a zkoumanou oblast. Z tohoto hlediska se často hovoří o tzv. psychosomatické variabilitě ve vztahu k ANS. Významnou roli zde přestavují působící stresové podněty a také konstituční vrozené dispozice, ve kterých se zřetelně uplatňuje temperament. V našem výzkumu vycházíme z obecně fyziologických principů působení sympatiku a parasympatiku v průběhu stresových podnětů s cílem postihnout základní vztahy těchto zkoumaných parametrů u zdravého kontrolního souboru a vytvořit tak nezbytné teoretické podhoubí pro možné srovnání se soubory klinickými. Přínos spatřujeme v tom, že o této problematice není prozatím v současném stavu poznání dostatek výzkumných zjištění.
Grantová podpora: FPVČ

Garant: PhDr. Marek Kolařík, Ph.D.
Spoluřešitel: PhDr. Martin Lečbych, Ph.D.

Anotace: Fenomén sexuální přitažlivosti v psychoterapii je tabuizované téma současného výzkumu psychoterapie. Postupně se objevují první publikace, které se snaží o komplexnější zachycení celého fenoménu nejen z hlediska tradičního paradigmatu přenosu a protipřenosu v psychoterapii. V našem výzkumu se zaobíráme vícerými otázkami, které s tímto fenoménem souvisí a jeho vlivu na proces a výsledek psychoterapie. Aktuálně se věnujeme otázce jak je toto téma supervidováno a jaký je názor zkušených terapeutů na roli fenoménu sexuální přitažlivosti v psychoterapii.
Grantová podpora: Projekt Excelence FF UP

Garant: PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D.
Spoluřešitelé: Mgr. Gabriela Mahrová, Bc. Marek Laštovica (Psychiatrická nemocnice Marianny Oranžské)

Anotace:  Výzkum je zaměřen na obsahové analýze lidí závislých na psychoaktivních látkách. V obsahové analýze těchto životopisů chceme sledovat obsahové kategorie a  jejich emoční valenci. Výzkumná skupina bude dále rozdělena dle doby abstinence. Za cíl si pokládáme vytvořit jednoduchý nástroj určený k rychlé analýze témat, kterými se daný člověk ve svém životopise zabývá jak z hlediska frekvence, tak z hlediska  emočního  hodnocení.  Vzniklý  nástroj  k  analýze obsahových dat bude schopen jednoduše znázornit osu životopisu vč. určité detekce možných psychologických obran Já. Z tohoto hlediska se v rámci Ego-analýzy  také  zaměříme  na  detekci možných maladaptivních schémat. Ve výzkumu spatřujeme přínos v tvorbě obsahově analytického nástroje, který je přenositelný do terapeutické praxe při práci s klienty závislými na psychoaktivních látkách.
Grantová podpora: Projekt PAPSAV

Garant tématu: PhDr. Matúš Šucha, PhD.
Spoluřešitelé: PhDr. Radko Obereignerů, PhD.,  PhD. Lenka Šrámková (DSP student), PhDr. Michal Walter (externí spolupracovník), PhDr. Libor Eliášek (externí spolupracovník), Kateřina Böhmová (studentka)

Anotace:  Při posuzování psychické způsobilosti k řízení v rámci dopravněpsychologického vyšetření kombinujeme přístup testový a klinický. V realizovaném výzkumném projektu popisujeme principy klinického přístupu a jeho metod – interview, pozorování a anamnéza v rámci dopravněpsychologického vyšetření v ČR. Podkladem je obsahová analýza sdělení (interview) zkušených dopravních psychologů v ČR. Výstupem projektu je monografie na dané téma, která bude publikována v roce 2014.
Grantová podpora: CZ.1.07/2.2.00/28.0143 –  Iniciace mezioborového potenciálu psychologie – inovace odborné přípravy studentů UP pro praxi.
Více: psych.upol.cz/dopravni-psychologie/

Garant/ka tématu: Mgr. Martin Kupka, Ph.D.
Spoluřešitelé: Mgr. Marek Malůš (DSP student)

Anotace:  Výzkum metody omezené zevní stimulace (Restricted environmental stimulation technique – REST). Implementace tohoto způsobu práce do péče o osoby, které se léčí ze závislosti na psychoaktivních látkách v PL Bílá Voda. Dále dokončení základního výzkumu. V současnosti nás zajímá především  identifikace potenciálních terapeutických činitelů s ohledem  na  všímavost, prožívanou životní smysluplnost a změny v sebepojetí.  Výzkum má  smíšený  design.  Soustředíme se na měření kvantitativních i kvalitativních změn. K tomu využíváme dotazníkové metody: Dotazník pěti aspektů všímavosti, Existenciální škálu a Rosenbergovu škálu sebehodnocení. Kvalitativní data jsou hodnocena skrze  interpretativní fenomenologickou analýzu. Jedná se nám o pochopení motivace dobrovolníků a dále o zmapování možných přínosů této procedury. Zde vycházíme z popisu účastníků,  který  získáváme  rozhovorem před vstupem do prostředí omezené zevní stimulace, v průběhu  její  realizace  a  bezprostředně  po  ukončení.  V současnosti mapujeme rovněž trvalost změny, kdy oslovujeme probandy s 6  měsíčním  odstupem  po  absolvování  této zkušenosti.
Grantová podpora: FRVČ, FF UP, MŠMT

Garant/ka tématu: PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D

Anotace: Projekt je zaměřen na výzkumné propracování klasifikace afázií dle Čecháčková (dříve Olomoucká klasifikace afázií) v souladu se soudobým vědeckým poznáním. Cílem je ověření diagnostických možností dané klasifikace a vypracování diagnostického algoritmu.
Grantová podpora: projekt ve fázi přípravy.

Garant/ka tématu: Mgr. Zuzana Sedláčková (DSP student)
Spoluřešitelé: prof. MUDr. Ján Pavlov Praško, CSc.

Anotace: Naším cílem je zjištění specifických osobnostních charakteristik, které se vyskytují u depresivních jedinců v remisi, a prozkoumání případné přítomnosti komorbidní poruchy osobnosti. Zajímá nás souvislost konkrétních osobnostních rysů a komorbidních poruch osobnosti se sociodemografickými charakteristikami, s vývojem depresivní poruchy a průběhem její léčby (na základě kritérií: délka trvání depresivní poruchy, délka a počet minulých depresivních fází a remisí aj.). Potřebná data budeme zjišťovat například pomocí Cloningerova Dotazníku tempretamentu a charakteru (TCI) či strukturovaného rozhovoru IPDE-ICD-10 (International Personality Disorder Examination). Předpokládáme výskyt specifických rysů osobnosti u depresivních jedinců v remisi a vysoký výskyt komorbidní poruchy osobnosti. Dále očekáváme signifikantní souvislost specifických rysů osobnosti a poruchy osobnosti s vývojem depresivní poruchy a s průběhem její léčby.
Grantová podpora: IGA FF UP, MŠMT

Garant/ka tématu: Mgr. Marie Ocisková  (DSP student)
Spoluřešitelé:

Anotace: Problematika vlivu internalizovaného stigmatu na efektivitu léčby u úzkostných poruch a identifikace některých osobnostních proměnných, které zvyšují pravděpodobnost jeho internalizace. Pacienti s úzkostnými poruchami přicházejí do terapie vesměs pozdě,  kdy zpravidla trpí úzkostnou poruchou již po celá léta. Při jejich léčbě jak psychoterapií, tak farmakoterapií je často problémem, že samotná diagnóza psychické poruchy na ně působí jako zraňující stigma, které dále snižuje  jejich sebedůvěru a víru ve zlepšení  jejich stavu. Cílem práce  je zhodnotit míru internalizovaného stigmatu pacientů s úzkostnými poruchami (panická porucha, agorafobie, sociální fobie, generalizovaná úzkostná porucha, PTSD, OCD) a zjistit vztah internalizovaného stigmatu k osobnostním  charakteristikám  a  strategiím  zvládání  stresu, míře  naděje  a  ke  změně symptomatologie v průběhu léčby
Grantová podpora:

Garant/ka tématu: PhDr. Eva Maierová
Spoluřešitelé: Mgr. Miroslav Charvát,  PhD.

Anotace: Cílem výzkumného projektu  je popsat souvislosti mezi poruchami osobnosti, vztahovou vazbou a patologickým hráčstvím, identifikovat možné subtypy hráčů dle vykazované psychopatologie a zjistit, zda má sledovaná psychopatologická komorbidita  patologických  hráčů vztah k úspěšnosti jejich léčby. Cílovou populací jsou klienti léčící se v  pobytové  léčbě  na specializovaných  odděleních. Dále se předpokládá rozšíření výzkumného  záměru  na  skrytou populaci hráčů, kteří nejsou v kontaktu s léčebnými institucemi,  včetně  těch,  kteří  hrají  online. Rozšíření v oblasti sledovaných proměnných bude zacíleno například na behaviorální schémata hráčů, kognitivní omyly atp. Výsledky bude možné využít například k vývoji krátkých intervenčních programů pro ambulantní léčbu závislostí či v prevenci tohoto nebezpečného fenoménu.
Grantová podpora:

Garant: PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D.
Spoluřešitelé: PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D.

Anotace:  Výzkum zaměřený na vliv virtuální reality a expozic ve virtuální realitě na anxiózní poruchy v rámci kognitivně behaviorální terapie. Výzkum je zaměřený na  hodnocení  rozdílů účinnosti mezi kognitivně behaviorálními strategiemi v léčbě úzkostných poruch.
Grantová podpora:

Garant/ka tématu: PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D
Spoluřešitelé: PhDr. Klára Seitlová, Ph.D., PhDr. Martin Seitl, Ph.D

Anotace: Test Hanojské věže je zaměřen na poznávání exekutivních schopností. Cílem výzkumu je tvorba norem pro test Hanojské věže, propracování metodiky pro aplikaci a to i v rámci přesahu diagnostických možností testu při výběru pracovníků. Ověření aplikačních možností testu, posouzení jeho psychometrických vlastností.
Grantová podpora: Projekt PAPSAV

Garant/ka tématu: PhDr. Martin Lečbych, Ph.D
Spoluřešitelé: PhDr. Pavel Kolda a Mgr. Martin Vaverka (PL Šternberk)

Anotace: Test figurální fluence umožňuje poznávání exekutivních funkcí. Rozšiřuje dosavadní repertoár specifických zkoušek fluence (verbální, kategoriální). Podstatou výzkumu je tvorba vhodného podnětového materiálu, tvorba norem pro test figurální fluence, propracování metodiky pro aplikaci testu, vytvoření testové příručky.
Grantová podpora: Projekt PAPSAV