Psychodiagnostické nástroje

Škála místa kontroly Zemanová a Dolejš (SMKZD) - Příručka pro praxi

Abstrakt:

První ucelenější koncept místa kontroly, respektive locus of control, rozpracoval Julian Rotter, který si všiml, že posílení určitého chování závisí z určité části na tom, zda jedinec přisuzuje výsledek (odměnu či trest) vlastnímu chování a úsilí, nebo vnějším silám. Koncept místa kontroly je jednodimenzionální konstrukt, který rozlišuje dva typy, a to internalisty a externalisty, které se nacházejí na koncích jednoho kontinua. Interní/externí místo kontroly odpovídá tomu, do jaké míry jedinec očekává, že budou následky jeho chování (např. odměny nebo tresty), kterých se mu dostává, podmíněny jeho vlastním chováním nebo osobními charakteristikami, či zda jsou naopak dány mocí jiných lidí, štěstím, náhodou nebo osudem.. Pokud je dospívající internalistou, je přesvědčen o vlastním vlivu, je aktivnější ve vztahu k prostředí, jsou u něj rozvinuty adaptivní copingové strategie, dále je spokojenější, lépe zvládá zátěžové situace a daří se mu ve škole. Externalisté vnímají posílení, kterého se jim dostává po jejich chování, jako ne zcela závislé na svém jednání a schopnostech. Odměnu a trest tedy přičítají především vnějším okolnostem, které nemohou ovlivnit – např. náhodě, moci jiných lidí, štěstí nebo osudu. Vnější síly, vyšší moc, autority atd. považují za zodpovědné za to, co se jim v životě děje. Je prokázáno, že nejefektivnějšími intervenčními metodami jsou takové metody, které jsou zacíleny na úzce vymezenou skupinu. Proto se domníváme, že z hlediska zefektivnění a zvýšení profesionalizace práce klinických psychologů, školních psychologů a psychologů v pedagogicko-psychologických poradnách, ve střediscích výchovné péče, v dětských domovech či v diagnostických ústavech má koncept locus of control potenciál být vhodným východiskem pro práci s cílovou skupinou dospívajících z těchto zařízení, neboť lze předpokládat možnost ovlivnění locus of control intervenčními postupy. Testový komplet pro diagnostiku místa kontroly (locus of control) obsahuje testovou příručku, podnětový materiál a vyhodnocovací šablonu. Škála místa kontroly Zemanové a Dolejše je určena pro psychology (klinické, školní a další), adiktology, speciální pedagogy a odborníky obeznámené s problematikou metodologie a psychologické diagnostiky (psychiatři, psychoterapeutové a další). Škála je vhodná pro diagnostiku adolescentů ve věku 11–19 let. Příručka obsahuje teoretické ukotvení místa kontroly, metodologicko-statistický background škály, jakož i informace o způsobu zadávání a vyhodnocování této metody. Nedílnou součástí jsou i populační normy pro vybrané skupiny adolescentů. Škála místa kontroly Zemanové a Dolejše byla testována v národní studii a v několika regionálních studiích, které potvrdily kvalitu tohoto nástroje jak po stránce teoretického ukotvení, tak i po stránce metodologické a statistické. Tato psychodiagnostická metoda je tedy vhodným nástrojem pro identifikaci místa kontroly u českých dívek a chlapců.

English abstract.: 

The first comprehensive concept of locus of control was developed by Julian Rotter, who noted that the reinforcement of certain behaviour depends in part on attributing the outcome (reward or punishment) either to one’s own behaviour and efforts or to external forces. Locus of control is a one-dimensional construct, which distinguishes two types, namely internalists and externalists – the extremes of a single continuum. The internal/external locus of control matches the extent to which people expect that the consequences of their behaviour (for example rewards or punishments) be caused by their own behaviour or personal characteristics, or, in contrast, by other people, luck, chance or fate. Adolescent internalists are convinced of having control, are more active in relation to the environment, and possess adaptive coping strategies. They are also happier, more resilient to stressful situations, and perform better at school. Externalists view the outcome of their behaviour as not entirely dependent on their actions and abilities. They attribute reward and punishment primarily to external circumstances beyond their control – such as chance, other people's influence, luck or fate. They consider external forces, force majeure, authorities and so on to be responsible for what happens to them. The most effective intervention methods are those which target a highly specific group. We therefore believe that in terms of streamlining and increasing the professionalization of clinical psychologists, school psychologists, and psychologists working in educational psychological counselling centres, behavioural and emotional disorder schools, children's homes or youth detention centres, the concept of locus of control could serve as a starting point for working with the target group of adolescents at these facilities, as the locus of control can be influenced by intervention. The locus of control test package contains a test manual, stimulus material, and evaluation form template. Zemanová and Dolejš’s locus of control scale is designed for (clinical, school, and other) psychologists, addictologists, special education teachers, and experts on methodology and psychological diagnostics (psychiatrists, psychotherapists, and others). The scale serves to diagnose adolescents aged 11 to 19 years. The manual contains the locus of control theory, methodological and statistical background of the scale, and information about the method application and evaluation. It also includes standard populations for selected groups of adolescents. Zemanová and Dolejš’s locus of control scale has been tested in a national study and in several regional studies, which confirmed the quality of the tool in terms of its theoretical background as well as methodology and statistics. This psychodiagnostic method therefore makes an adequate tool for identifying locus of control in Czech girls and boys.

Dotazník hraní digitálních her (DHDH) / Questionnaire of Digital Game Playing (QDGP)

Testová příručka – komplet pro diagnostiku problémového a závislostního hraní digitálních her. Příručka je určena pro psychology (klinické, školní a další), adiktology, speciální pedagogy a odborníky obeznámené s problematikou metodologie a psychologické diagnostiky (psychiatři, psychoterapeutové a další). Dotazník je vhodný pro diagnostiku adolescentů ve věku 11-19 let. Příručka obsahuje teoretické ukotvení hraní digitálních her, metodologicko-statistický background dotazníku, jakož i informace o způsobu zadávání a vyhodnocování této metody. Nedílnou součástí jsou i populační normy pro vybrané skupiny adolescentů. Dotazník hraní digitálních her byl testován v národní studii a v několika regionálních studiích, které potvrdily kvalitu tohoto nástroje jak po stránce teoretického ukotvení, tak i po stránce metodologické a statistické. Tato psychodiagnostická metoda je tedy vhodným nástrojem pro identifikaci adolescentů s problémovým a závislostním hraním digitálních her a své uplatnění najde u psychologů, adiktologů, psychiatrů a dalších odborníků z různých oblastí.

Test Manual – a set for diagnosing problematic gaming and gaming disorder The Manual is intended for psychologists (clinical, school and others), addictologists, special educators and specialists familiar with the methodology and psychological diagnostics (psychiatrists, psychotherapists, and others). The questionnaire is suitable for the diagnosis of adolescents aged 11-19 years. The Manual contains the theory of playing digital games, methodological and statistical background of the questionnaire, as well as information on how to enter the instructions and evaluate this method. Population standards for selected groups of adolescents are also an integral part. The Questionnaire of Digital Game Playing (QDGP) was tested in a national study and in several regional studies which confirmed the quality of this tool both in terms of theory and in terms of methodology and statistics. This psychodiagnostic method is, therefore, a suitable tool for identifying adolescents with problematic gaming and gaming disorder and finds its application in psychologists, addictologists, psychiatrists and other professionals from various fields.

 

Možnost získání metody ZDE

Škála depresivity Dolejše, Skopala a Suché

Škála depresivity Dolejše, Skopala a Suché je v českém prostředí jednou z několika málo metod, které lze využít v rámci diagnostiky deprese u člověka (hlavně adolescenta). Jedná se o psychodiagnostický nástroj, který je určen ke zjišťování aktuální míry depresivity. Depresivita se u člověka může projevovat například pesimistickým pohledem na budoucnost, smutkem, skleslou náladou, poruchami spánku, nechutenstvím, myšlenkami na sebevraždu. Obecně má depresivita negativní dopad na fungování jedince a ten svůj život často vnímá jako utrpení a bolest. Odborník, který má přesné údaje o míře depresivity, může pak vhodněji cílit své intervence a odborné aktivity. Diagnostikovat míru aktuální deprese je důležité, protože to umožňuje efektivnější redukci tohoto stavu, tak aby došlo u daného člověka k zlepšení jeho života a ke zvýšení spokojenosti se svým bytím. Škála depresivity umožňuje identifikovat jedince, kteří jsou aktuálně depresivnější než jsou jejich vrstevníci a kterým může být na základě rozpoznání depresivní symptomatologie poskytnuta včasná a efektivní pomoc. Příručka k metodě SDDSS obsahuje populační normy pro několik skupin jedinců. Škála depresivity poskytuje uživateli jednoduchý a rychlý screening míry aktuální deprese u vyšetřované osoby vzhledem k určité populaci, do které jedinec patří. Tento psychodiagnostický nástroj splňuje metodologické požadavky a je vystavěn na dostatečném teoretickém základu. Škála byla testována v několika celonárodních a regionálních studii, které potvrdily požadované metodologické a statistické parametry. Kompletní diagnostická metoda obsahuje testovou příručku, šablonu pro vyhodnocení a 500 kusů dotazníku, vše je jako komplet zabaleno v plastovém šanonu.

Koupit metodu

Škála impulzivity Dolejš a Skopal (SIDS) - Príručka pre prax

Abstrakt SIDS SK: Kompletná testovacia sada metódy SIDS obsahuje príručku, 500 kusov dotazníka a vyhodnocovaciu šablónu. Akronym SIDS vyjadruje názov metódy – Škála impluzivity Dolejša a Skopala. Ide o screeningový nástroj, ktorý je možné využiť v klinickej i poradenskej praxi. Diagnostické závery vyplývajúce z informácií získaných metódou SIDS možno využiť na formuláciu diagnostických hypotéz o produkcii rizikových foriem správania (užívanie alkoholu, tabaku, delikventné správania a pod.), pretože impulzivita je, podľa mnohých výskumných správ, prediktorom rizikového správania. Informácie o miere impulzivity dospievajúcej populácie možno využiť pri cielenej preventívnej činnosti, efektívnosť ktorej je priamo závislá od poznania osobnostného nastavenie dospievajúcich.
Príručka obsahuje populačné normy pre vekové skupiny od 10 do 15 rokov, ktoré predstavujú rýchly prehľad toho, ako veľmi je konkrétny človek v danom veku impulzívny vo vzťahu k vrstovníckej populácii.

Citace: Čerešník, M., Dolejš, M. & Skopal, O. (2016). Škála impulzivity Dolejš a Skopal (SIDS) Príručka pre prax. Olomouc: Univerzita Palackého.

Poznámka: v tisku, bude možnost zakoupit v eshopu Vydavatelství Univerzity Palackého.

Škála úzkostnosti Dolejš a Skopal (SUDS)

Komplet obsahuje příručku k metodě SUDS, 500 ks dotazníků a vyhodnocovací fólii. Škála úzkostnosti Dolejše a Skopala (SUDS) je rychlým screeningovým nástrojem využitelným jak v testové části klinického vyšetření či v edukačním procesu, tak v poradenství. Úzkostnost je jednou ze základních charakteristik osobnosti člověka. Jedná se o rys, který ovlivňuje lidský život, vnímání světa i sebe samého. Úzkostný lidé nedokážou objektivně ohodnotit své výkony a sebe, často se podceňují a mají nízké sebehodnocení. Jsou to lidé, kteří jsou psychicky zranitelný a často žijí svým vnitřním životem. Diagnostikovat úzkostnost již v období adolescence je důležité, protože to umožňuje efektivnější redukci tohoto rysu, tak aby došlo u daného člověka k zlepšení jeho života. Příručka obsahuje populační normy (věk 11-15 let) poskytující uživateli jednoduchý a rychlý přehled toho, jak si adolescent vede v tomto rysu vzhledem k populaci vrstevníků.

Citace: Dolejš, M. & Skopal, O. (2016). Škála úzkostnosti Dolejš a Skopal. Olomouc: Univerzita Palackého.

Možnost zakoupit v eshopu Vydavatelství Univerzity Palackého.

Škála úzkostnosti Dolejš a Skopal (SUDS) - Príručka pre prax

Kompletná testovacia sada metódy SUDS obsahuje príručku, 500 kusov dotazníka a vyhodnocovaciu šablónu. Akronym SUDS vyjadruje názov metódy – Škála úzkostnosti Dolejša a Skopala. Ide o screeningový nástroj, ktorý je možné využiť v klinickej i poradenskej praxi. Diagnostické závery vyplývajúce z informácií získaných metódou SUDS možno využiť na formuláciu diagnostických hypotéz o úzkostnom správaní vo vzťahu k osobnostnému nastaveniu a aktuálnej situácii, v ktorej sa človek nachádza. Informácie o miere úzkostnosti dospievajúcej populácie možno využiť pri cielenej preventívnej činnosti. Príručka obsahuje populačné normy pre vekové skupiny od 10 do 15 rokov, ktoré predstavujú rýchly prehľad toho, ako veľmi je konkrétny človek v danom veku úzkostný vo vzťahu k rovesníckej populácii.

Poznámka: možnost zakoupit v eshopu Vydavatelství Univerzity Palackého.

Osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ)

Psychodiagnostická metoda HSPQ se využívá k diagnostice čtrnácti osobnostních faktorů první- ho řádu (např. nadšenost vs. sklíčenost; vznětlivost vs. klidnost a další). Základním souborem se stali pubescenti ve věku 11 až 16 let navštěvující druhý stupeň základních škol na území České republiky. Každý měřený faktor se soustředí na jinou stránku osobnosti, některé vlastnosti se zaměřují na úroveň povahové integrace, jiné se více dotýkají temperamentu, a další označují motivační sklony žáka. Administrace testových baterií se uskutečnila s 3 570 žáky a žákyněmi (forma „A“ 1 938 respondentů a forma „B“ 1 642 respondentů). Součástí tohoto sdělení jsou i aktualizované populační normy rozdělené podle proměnných – věk, pohlaví, typ školy atd.

Článek – Aktualizace populačních norem pro Osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ) – Dolejš
Příloha 1 – Populační normy HSPQ
Příloha 2 a 3 – Korelační vztahy mezi faktory dotazníku HSPQ

SURPS – SUBSTANCE USE RISK PROFILE SCALE

Škála osobnostních rysů představujících riziko z hlediska užívání návykových látek (SURPS – SUBSTANCE USE RISK PROFILE SCALE) je nástrojem, který má pomoci odborníkům (psychologům, adiktologům, výchovným poradcům) vyhledávat jedince s určitými osobnostními rysy, které mají pozitivní vztah s různými formami rizikového chování (hlavně s užíváním návykových látek). Nástroj hodnotí čtyři rizikové faktory osobnosti, které způsobují abúzus, závislost. Škály má vytvořené tak, aby se odhalily jednotlivé proměnné v osobnosti nezávisle na chování vedoucímu k užívání návykových látek. Nástroj disponuje širokým spektrem využití, lze jej použít v psychodiagnostickém procesu u populace s klinickým obrazem abúzu návykových látek, ale také pro populaci středoškolských a vysokoškolských studentů nevykazujících abúzus. Dotazník obsahuje 23 otázek (příklad: „Mám pocit, že nejsme úspěšný/(á)“), na které jedinec odpovídá jednou ze čtyř nabídnutých odpovědí (rozhodně souhlasím; souhlasím; nesouhlasí; rozhodně nesouhlasím). Metoda SURPS není časově náročná (15 minut) a lze ji zadávat individuálně i skupinově.  Autoři vytvořili statistické normy pro britské dívky a chlapce ve věkovém rozmezí 11-16 let.

Dolejš M., Miovský, M., & Řehan, V. (2012) Testová příručka ke škále osobnostních rysů představujících riziko z hlediska užívání návykových látek (SURPS- SUBSTANCE USE RISK PROFILE SCALE). Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga.

Bližší informace: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/19/3939/Testova-prirucka-ke-skale-osobnostnich-rysu-predstavujicich-riziko-z-hlediska-uzivani-navykovych-latek-SURPS-SUBSTANCE-USE-RISK-PROFILE-SCALE-

Škála impulzivity Dolejše a Skopala (SIDS)

Škála impulzivity Dolejše a Skopala (SIDS) je nástrojem, který poskytuje možnost v krátkém čase získat informaci o tom, jak impulzivní je daný adolescent. SIDS je screeningovým nástrojem využitelným jak v testové části klinického vyšetření (psychologové) či v edukačním procesu (školní psychologové), tak v poradenství (psychologové, speciální pedagogové). Impulzivita je úzce spojena s rizikovými formami chování, které lze u adolescentů pozorovat (užívání tabáku, alkoholu, delikvence a další), a je určitým prediktorem tohoto chování. Existují výzkumy Dolejše a kolektivu (2014), které poukazují na velmi úzký vztah sledovaného rysu s rizikovým chováním. Informace o impulzivitě adolescentů jsou důležité při realizaci preventivních programů, kdy znalost osobnostního nastavení jednotlivých adolescentů zvyšuje efektivitu takovýchto programů. Příručka obsahuje populační normy (žáci ve věku 11-15 let) poskytující uživateli jednoduchý a rychlý přehled toho, jak si adolescent vede v tomto rysu vzhledem k populaci vrstevníků.

Citace: Dolejš, M., Skopal, O. (2016). Škála impulzivity Dolejš, Skopal. Olomouc: Univerzita Palackého.

Poznámka: v tisku, možnost zakoupit v eshopu Vydavatelství Univerzity Palackého.

Výskyt rizikového chování u adolescentů Dolejš a Skopal (VRCHA)

Dotazník Výskyt rizikového chování u adolescentů je psychodiagnostický nástroje, který umožňuje získat výsledky dvojího druhu a to za relativně krátký čas (během pár minut). První typ informací, které metoda přináší, jsou informace o výskytu určitého rizikového chování u adolescentů (kouření tabákových výrobků, užívání marihuany, krádeže). Odborníci z různých oblastí mají možnost na základě těchto informací porovnat sledovanou skupinu se skupinou, která byla podkladem pro standardizaci této metody. Informace o výskytu určitých rizikových aktivit, mohou také sloužit jako podklad pro plánování primárně preventivních programů určených pro danou klientelu, pro dané adolescenty. Druhým typem jsou informace o faktorech, které metoda měří. Odborníci získávají informace o tom, do jaké míry je adolescent rizikový v oblasti abúzu, delikvence či šikany (oběť). Na základě vytvořených populačních norem lze říci, zda se adolescent svými rizikovými aktivitami podobá běžnému vrstevníkovi nebo jej například převyšuje. Tyto zjištění opět umožňují rozhodnout, zda a v jaké míře realizovat odbornou individuální intervenci s daným jedincem.

Dolejš, M., Skopal, O. (2015). Výskyt rizikového chování u adolescentů Dolejš a Skopal (VRCHA). Olomouc: Univerzita Palackého.

Možnost zakoupit ve Vydavatelství Univerzity Palackého.