Psychodiagnostické nástroje

Slovník představuje informace o psychologických testových metodách, které mají potenciální uplatnění při řešení diagnostických zakázek v oborech psychologie práce, psychologie organizace a psychologie dopravy. Jde o unikátní soubor faktických údajů získaných z manuálů testových metod, odborných publikací, monografií a dalších nepublikovaných materiálů, prezentovaných standardizovanou, stručnou a přehlednou formou s uživatelsky přívětivým vyhledáváním. Předložené záznamy testy nehodnotí, poskytují ale souborné informace, které nejsou v obdobném rozsahu jinde dostupné. Mezi hlavní údaje patří zařazení testu, popis testu, normy, validita, reliabilita, forma dodání testu či podoba výstupní zprávy. Informace jsou určeny pro psychology v praxi, specialisty dalších oborů, kteří se v praxi setkávají s psychologickou diagnostikou, akademiky v oboru psychologie, ale také pro studenty psychologie a příbuzných oborů. Cílem slovníku je usnadnit jim práci při volbě testové diagnostiky na základě relevantních údajů, a to zejména pro výběr a rozvoj zaměstnanců, posuzování způsobilosti k řízení vozidel, predikci pracovní výkonnosti nebo analýzu organizačního prostředí. Zahrnuté testy z velké části reprezentují konstrukty klíčové pro jmenované obory, mezi jinými CHC teorii inteligence, Fleishmanovu taxonomii schopností, Pětifaktorovou teorii osobnosti, McClellandovu teorii motivace či Hollandův model RIASEC. Slovník má svoji online verzi na platformě wiki: www.wop-diagnostika.upol.cz

Abstrakt:

Jedním ze stavebních kamenů každé společnosti jsou hodnoty, které se předávají z generace na generaci. Hodnotový systém se začíná utvářet od chvíle, kdy si batole začíná uvědomovat vlastní „já“, a vývoj tohoto systému probíhá po celý život jedince. Na počátku lidského života jsou hodnoty významně ovlivňovány primární rodinou, postupně na ně má vliv edukační proces včetně osobností pedagogů a v období adolescence to jsou hlavně vrstevnické skupiny, média, sociální sítě a autority. Adolescenti mají někdy větší či menší problém určovat, co jsou zdravé a co rizikové autority. V horším případě přejímají názory a hodnoty od lidí, kteří vystupují proti druhým lidem, skupinám, společnosti, ale i flóře a fauně, jsou tedy nositeli negativních hodnot. Brzké zachycení nevhodných hodnot a špatně strukturovaného hodnotového systému může přinést pozitivní dopad pro samotného jedince, ale i pro společnost. Adolescenti, kteří mají vysokou míru vnějších, vnitřních a vyšších hodnot, jsou přínosem pro společnost, věří v řád, dodržují tradice, záleží jim na každém jedinci, živočichu či rostlině a jsou důležitými členy společnosti. Jedinci s dostatečně vyvinutým hodnotovým systémem vytvářejí vhodné prostřední pro život a jejich cílem je vlastní růst a prosperita společnosti.

Škála mapování hodnot měří tři skupiny hodnot. Vnější hodnoty jsou zaměřeny na sociální prostředí, ve kterém adolescent žije. Na to, zda pomáhá druhým lidem, zda se zajímá o blaho druhých lidí. Vnitřní hodnoty určují, do jaké míry je adolescent zodpovědný za své chování a jednání, jak vnímá svou hodnotu pro společnost a jak věří svým schopnostem a dovednostem. Vyšší hodnoty jsou zaměřeny na spirituální oblast adolescenta – na jeho vztah k Bohu, na to, jak dodržuje společenské, kulturní a náboženské tradice.

English abstract:

Those values passed from one generation to another are among the building blocks of every society. The formation of the value system starts when a toddler begins to realize his/her own ‘self’ and keeps developing throughout the individual’s life. At the beginning of one’s life, values are significantly influenced by the primary family. Gradually, the individual is influenced by the educational process and educators. In the period of adolescence, peer groups, the media, social networks, and influencers are the main sources of influence. Adolescents sometimes struggle, to a greater or lesser extent, to determine which influencers are healthy and which are high-risk ones. Or worse, they might adopt the attitudes and values of individuals speaking or acting against other people, groups, the society, or even fauna and flora – i.e. individuals bearing negative values. Early recognition of inappropriate values and an inappropriately structured value system can yield a positive impact for the individual himself/herself as well as for society. Adolescents with a high rate of external, internal and higher values are beneficial for society. They believe in order, keep traditions, care about every individual, animal or plant, and are important members of society. Individuals with a sufficiently developed value system form a favourable environment for life and
strive for their own development and the prosperity of society. The Values Mapping Scale measures three groups of values. External values focus on the individual’s social environment and inquire whether the individual helps others and cares about the well-being of
others. Internal values determine the extent to which the adolescent is responsible for his/her behaviour and actions, the perception of his/her own value for society, and confidence in his/her abilities and skills. Higher values address the adolescent’s spiritual plane – his/her relationship to God and observance of social, cultural, and religious traditions.

Dostupné na: Škála mapování hodnot – příručka pro praxi (vupshop.cz)

Abstrakt:

Sebepojetí je komplexním souhrnem názorů na sebe samého. Skládá se z několika složek, kterými jsou například sebepoznání, sebehodnocení, sebepřijetí, sebeúcta a seberealizace. Na vývoj sebepojetí u člověka mají vliv vrozené a získané faktory a jejich vzájemná interakce. Z vnějších faktorů má významný vliv primární rodina, dále vrstevnické skupiny, interpersonální vztahy či vlastní chování jedince ve společnosti. Mezi vnitřní faktory se počítá například gender, osobnostní struktura, emoční ladění či temperament. Dotazník sebepojetí (DOS) poskytuje informace z několika dílčích oblastí člověka (sociální přizpůsobivost, fyzický zjev, oblíbenost v kolektivu a další), které významně sebepojetí ovlivňují a formují. Metoda umožňuje identifikovat jedince, kteří mají nízkou míru sebepojetí, a určit, ve kterých oblastech má daný jedinec slabiny při srovnání s ostatními lidmi. Odborníci (psychologové, psychiatři) mohou tuto metodu využít jak v klinické, tak i poradenské oblasti. Dotazník má své uplatnění i ve výzkumných projektech. Dotazník byl zkonstruován pro zjišťování míry sebepojetí u adolescentů (15–20 let) a u dospělých jedinců (21–64 let). Předkládaný dotazník splňuje metodologické požadavky, které jsou na tento typ diagnostických nástrojů kladeny, a samotná metoda vznikla na dostatečné teoretické základně. Populační normy byly vytvořeny vycházely z celostátního výzkumu, do kterého se zapojilo několik tisíc českých žen a mužů. Dotazník sebepojetí má jak svou základní 36položkovou verzi, tak i zkrácenou 18položkovou formu, vhodnou například pro výzkumné účely. Kompletní diagnostická metoda obsahuje testovou příručku, šablonu pro vyhodnocení a 500 kusů dotazníku, vše je jako komplet zabaleno v plastovém šanonu.

English abstract:

Self-concept is a complex collection of beliefs one holds about oneself. It consists of several parts such as self-knowledge, self-assessment, self-acceptance, self-esteem, and self-fulfilment. the development of a person’s self-concept is influenced by innate as well as acquired factors and their mutual interaction. An external factor with a significant impact is the elementary family; other external factors include peer groups, interpersonal relationships, and the individual’s own behaviour within the society. Internal factors include for instance gender, personality structure, emotional tuning, and temperament. The Self-Concept Questionnaire (“Dotazník sebepojetí” – DOS) provides information from a number of particular areas related to an individual (social adaptability, physical appearance, popularity in a group, etc.) that have a significant influence and formative effects on self-concept. Professionals (psychologists, psychiatrists) may use this method in clinical practice as well as consultancy. The questionnaire may also be implemented in research. It has been designed so as to determine the self-concept rate in adolescents (aged 15-20) and adults (aged 21-64). The questionnaire fulfils methodological requirements set for this type of diagnostic tools, and the method itself has been developed on a sufficient theoretical background. Population standards are based on a nationwide research involving several thousand Czech women and men. The Self-Concept Questionnaire is designed in both a full 36-question version and a shortened 18-question form suitable for instance for research purposes. The diagnostic method package includes a testing manual, a template for assessment, and 500 pieces of the questionnaire in a plastic folder.

Z hodnocení odborníky v praxi vybíráme: „Škály depresivity, úzkostnosti, impulzivity i dotazník sebepojetí se mi opravdu osvědčil! Působím jako školní psycholog na ZŠ i v soukromé poradenské praxi se zaměřením na vzdělávání/učení a musím říct, že především ve škole by to bez Vašich nástrojů bylo o dost méně efektivní. S tím, kolik přibylo dětí a adolescentů s psychickými obtížemi v posledních letech, je nutné mít možnost poměrně rychle zhodnotit míru závažnosti problému a k tomu Vaše nástroje slouží ideálně. Každý den mi v práci pomáhají - věřím - dělat o trochu lepší rozhodnutí a posunout vše směrem ke konstruktivnímu řešení pro děti. Uživatelsky super, oceňuji rychlé vyhodnocení i styl sepsání příručky, cenovou dostupnost pro školy. Mezi kolegy v regionu se snažím povědomí o nástrojích šířit.“

Dostupné na: Dotazník sebepojetí (DOS) – příručka pro praxi (vupshop.cz)

Žádost o metodu DOS pro výzkumné účely.

Abstrakt:

První ucelenější koncept místa kontroly, respektive locus of control, rozpracoval Julian Rotter, který si všiml, že posílení určitého chování závisí z určité části na tom, zda jedinec přisuzuje výsledek (odměnu či trest) vlastnímu chování a úsilí, nebo vnějším silám. Koncept místa kontroly je jednodimenzionální konstrukt, který rozlišuje dva typy, a to internalisty a externalisty, které se nacházejí na koncích jednoho kontinua. Interní/externí místo kontroly odpovídá tomu, do jaké míry jedinec očekává, že budou následky jeho chování (např. odměny nebo tresty), kterých se mu dostává, podmíněny jeho vlastním chováním nebo osobními charakteristikami, či zda jsou naopak dány mocí jiných lidí, štěstím, náhodou nebo osudem.. Pokud je dospívající internalistou, je přesvědčen o vlastním vlivu, je aktivnější ve vztahu k prostředí, jsou u něj rozvinuty adaptivní copingové strategie, dále je spokojenější, lépe zvládá zátěžové situace a daří se mu ve škole. Externalisté vnímají posílení, kterého se jim dostává po jejich chování, jako ne zcela závislé na svém jednání a schopnostech. Odměnu a trest tedy přičítají především vnějším okolnostem, které nemohou ovlivnit – např. náhodě, moci jiných lidí, štěstí nebo osudu. Vnější síly, vyšší moc, autority atd. považují za zodpovědné za to, co se jim v životě děje. Je prokázáno, že nejefektivnějšími intervenčními metodami jsou takové metody, které jsou zacíleny na úzce vymezenou skupinu. Proto se domníváme, že z hlediska zefektivnění a zvýšení profesionalizace práce klinických psychologů, školních psychologů a psychologů v pedagogicko-psychologických poradnách, ve střediscích výchovné péče, v dětských domovech či v diagnostických ústavech má koncept locus of control potenciál být vhodným východiskem pro práci s cílovou skupinou dospívajících z těchto zařízení, neboť lze předpokládat možnost ovlivnění locus of control intervenčními postupy. Testový komplet pro diagnostiku místa kontroly (locus of control) obsahuje testovou příručku, podnětový materiál a vyhodnocovací šablonu. Škála místa kontroly Zemanové a Dolejše je určena pro psychology (klinické, školní a další), adiktology, speciální pedagogy a odborníky obeznámené s problematikou metodologie a psychologické diagnostiky (psychiatři, psychoterapeutové a další). Škála je vhodná pro diagnostiku adolescentů ve věku 11–19 let. Příručka obsahuje teoretické ukotvení místa kontroly, metodologicko-statistický background škály, jakož i informace o způsobu zadávání a vyhodnocování této metody. Nedílnou součástí jsou i populační normy pro vybrané skupiny adolescentů. Škála místa kontroly Zemanové a Dolejše byla testována v národní studii a v několika regionálních studiích, které potvrdily kvalitu tohoto nástroje jak po stránce teoretického ukotvení, tak i po stránce metodologické a statistické. Tato psychodiagnostická metoda je tedy vhodným nástrojem pro identifikaci místa kontroly u českých dívek a chlapců.

English abstract: 

The first comprehensive concept of locus of control was developed by Julian Rotter, who noted that the reinforcement of certain behaviour depends in part on attributing the outcome (reward or punishment) either to one’s own behaviour and efforts or to external forces. Locus of control is a one-dimensional construct, which distinguishes two types, namely internalists and externalists – the extremes of a single continuum. The internal/external locus of control matches the extent to which people expect that the consequences of their behaviour (for example rewards or punishments) be caused by their own behaviour or personal characteristics, or, in contrast, by other people, luck, chance or fate. Adolescent internalists are convinced of having control, are more active in relation to the environment, and possess adaptive coping strategies. They are also happier, more resilient to stressful situations, and perform better at school. Externalists view the outcome of their behaviour as not entirely dependent on their actions and abilities. They attribute reward and punishment primarily to external circumstances beyond their control – such as chance, other people's influence, luck or fate. They consider external forces, force majeure, authorities and so on to be responsible for what happens to them. The most effective intervention methods are those which target a highly specific group. We therefore believe that in terms of streamlining and increasing the professionalization of clinical psychologists, school psychologists, and psychologists working in educational psychological counselling centres, behavioural and emotional disorder schools, children's homes or youth detention centres, the concept of locus of control could serve as a starting point for working with the target group of adolescents at these facilities, as the locus of control can be influenced by intervention. The locus of control test package contains a test manual, stimulus material, and evaluation form template. Zemanová and Dolejš’s locus of control scale is designed for (clinical, school, and other) psychologists, addictologists, special education teachers, and experts on methodology and psychological diagnostics (psychiatrists, psychotherapists, and others). The scale serves to diagnose adolescents aged 11 to 19 years. The manual contains the locus of control theory, methodological and statistical background of the scale, and information about the method application and evaluation. It also includes standard populations for selected groups of adolescents. Zemanová and Dolejš’s locus of control scale has been tested in a national study and in several regional studies, which confirmed the quality of the tool in terms of its theoretical background as well as methodology and statistics. This psychodiagnostic method therefore makes an adequate tool for identifying locus of control in Czech girls and boys.

Dostupné na: Škála místa kontroly Zemanová a Dolejš (vupshop.cz)

Tuto metodu převzal a standardizoval na slovenských adolescentech Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie.

Abstrakt:

Testová příručka – komplet pro diagnostiku problémového a závislostního hraní digitálních her. Příručka je určena pro psychology (klinické, školní a další), adiktology, speciální pedagogy a odborníky obeznámené s problematikou metodologie a psychologické diagnostiky (psychiatři, psychoterapeutové a další). Dotazník je vhodný pro diagnostiku adolescentů ve věku 11-19 let. Příručka obsahuje teoretické ukotvení hraní digitálních her, metodologicko-statistický background dotazníku, jakož i informace o způsobu zadávání a vyhodnocování této metody. Nedílnou součástí jsou i populační normy pro vybrané skupiny adolescentů. Dotazník hraní digitálních her byl testován v národní studii a v několika regionálních studiích, které potvrdily kvalitu tohoto nástroje jak po stránce teoretického ukotvení, tak i po stránce metodologické a statistické. Tato psychodiagnostická metoda je tedy vhodným nástrojem pro identifikaci adolescentů s problémovým a závislostním hraním digitálních her a své uplatnění najde u psychologů, adiktologů, psychiatrů a dalších odborníků z různých oblastí.

English abstract:

Test Manual – a set for diagnosing problematic gaming and gaming disorder The Manual is intended for psychologists (clinical, school and others), addictologists, special educators and specialists familiar with the methodology and psychological diagnostics (psychiatrists, psychotherapists, and others). The questionnaire is suitable for the diagnosis of adolescents aged 11-19 years. The Manual contains the theory of playing digital games, methodological and statistical background of the questionnaire, as well as information on how to enter the instructions and evaluate this method. Population standards for selected groups of adolescents are also an integral part. The Questionnaire of Digital Game Playing (QDGP) was tested in a national study and in several regional studies which confirmed the quality of this tool both in terms of theory and in terms of methodology and statistics. This psychodiagnostic method is, therefore, a suitable tool for identifying adolescents with problematic gaming and gaming disorder and finds its application in psychologists, addictologists, psychiatrists and other professionals from various fields.

Dostupné na: Dotazník hraní digitálních her (DHDH) (vupshop.cz)

Žádost o metodu DHDH pro výzkumné účely.

Abstrakt:

Škála agresivity Dolejš, Suchá, Skopal je jednou z mála českých metod, které jsou vhodné pro diagnostiku agresivity u českých dívek a chlapců. Autoři této metody vycházeli z rozsáhlé rešerše odborné literatury zaměřené na agresi a agresivitu. Dotazník obsahuje položky, které se zaměřují na výskyt agresivního chování u adolescentů (15-19 let). Škála agresivity (SADSS) poskytuje informace z několika dílčích oblastí lidské agresivity a měří tři subfaktory: hostilitu, hněv a fyzickou agresi. Metoda má i další jazykové mutace (například anglická, makedonská, albánská atd.). Škála agresivity splňuje přísné metodologické požadavky, které jsou na tento typ psychodiagnostických nástrojů kladeny, a samotná metoda vznikla na dostatečné teoretické základně.

English abstract:

The Dolejš, Suchá and Skopal Aggression Scale is one of the few Czech methods designed to diagnose aggression in Czech girls and boys. The authors of this method built on an extensive review of literature on aggression and aggressiveness. The method was devised using the latest knowledge of the standardization of psychodiagnostic methods. The questionnaire contains items investigating the incidence of aggressive behaviour in adolescents. These aggressive activities indicate an individual’s permanent component or predisposition – aggressiveness or readiness for violent or aggressive behaviour.

Dostupné na: Škála agresivity Dolejš, Suchá, Skopal (SADSS) – příručka pro praxi (vupshop.cz)

Žádost o metodu SADSS pro výzkumné účely.

Anotace:

Škála depresivity Dolejše, Skopala a Suché je v českém prostředí jednou z několika málo metod, které lze využít v rámci diagnostiky deprese u člověka (hlavně adolescenta). Jedná se o psychodiagnostický nástroj, který je určen ke zjišťování aktuální míry depresivity. Depresivita se u člověka může projevovat například pesimistickým pohledem na budoucnost, smutkem, skleslou náladou, poruchami spánku, nechutenstvím, myšlenkami na sebevraždu. Obecně má depresivita negativní dopad na fungování jedince a ten svůj život často vnímá jako utrpení a bolest. Odborník, který má přesné údaje o míře depresivity, může pak vhodněji cílit své intervence a odborné aktivity. Diagnostikovat míru aktuální deprese je důležité, protože to umožňuje efektivnější redukci tohoto stavu, tak aby došlo u daného člověka k zlepšení jeho života a ke zvýšení spokojenosti se svým bytím. Škála depresivity umožňuje identifikovat jedince, kteří jsou aktuálně depresivnější než jsou jejich vrstevníci a kterým může být na základě rozpoznání depresivní symptomatologie poskytnuta včasná a efektivní pomoc. Příručka k metodě SDDSS obsahuje populační normy pro několik skupin jedinců. Škála depresivity poskytuje uživateli jednoduchý a rychlý screening míry aktuální deprese u vyšetřované osoby vzhledem k určité populaci, do které jedinec patří. Tento psychodiagnostický nástroj splňuje metodologické požadavky a je vystavěn na dostatečném teoretickém základu. Škála byla testována v několika celonárodních a regionálních studii, které potvrdily požadované metodologické a statistické parametry. Kompletní diagnostická metoda obsahuje testovou příručku, šablonu pro vyhodnocení a 500 kusů dotazníku, vše je jako komplet zabaleno v plastovém šanonu.

Z hodnocení odborníky v praxi vybíráme: „Škály depresivity, úzkostnosti, impulzivity i dotazník sebepojetí se mi opravdu osvědčil! Působím jako školní psycholog na ZŠ i v soukromé poradenské praxi se zaměřením na vzdělávání/učení a musím říct, že především ve škole by to bez Vašich nástrojů bylo o dost méně efektivní. S tím, kolik přibylo dětí a adolescentů s psychickými obtížemi v posledních letech, je nutné mít možnost poměrně rychle zhodnotit míru závažnosti problému a k tomu Vaše nástroje slouží ideálně. Každý den mi v práci pomáhají - věřím - dělat o trochu lepší rozhodnutí a posunout vše směrem ke konstruktivnímu řešení pro děti. Uživatelsky super, oceňuji rychlé vyhodnocení i styl sepsání příručky, cenovou dostupnost pro školy. Mezi kolegy v regionu se snažím povědomí o nástrojích šířit.“

Dostupné na: Škála depresivity Dolejš, Skopal a Suchá (SDDSS) – příručka pro praxi (vupshop.cz)

Žádost o metodu SDDSS pro výzkumné účely.

Anotácia:

Škála depresivity Dolejša, Skopala a Suchej je v slovenskom prostredí jednou z mála metód, ktoré možno využiť pri diagnostike depresivity slovenských dievčat a chlapcov. Ide o psychodiagnostický nástroj, ktorý je určený na zisťovanie jej aktuálnej miery. Depresivita sa u adolescentov môže prejavovať napríklad pesimistickým pohľadom na budúcnosť, smútkom, skleslou náladou, poruchami spánku, nechutenstvom, myšlienkami na samovraždu. Vo všeobecnosti má depresivita negatívny vplyv na fungovanie človeka a ten svoj život často vníma ako utrpenie a bolesť. Odborník/odborníčka, ktorý/ktorá má presné údaje o miere depresivity, môže potom vhodne vyberať cielené intervencie a odborné aktivity.

Dostupné na: Škála depresivity Dolejš, Skopal a Suchá (SDDSS) – Príručka pre prax (vupshop.cz)

Žiadosť o metódu SDDSS pre výskumné účely.

Anotace:

Škála impulzivity Dolejše a Skopala (SIDS) je nástrojem, který poskytuje možnost v krátkém čase získat informaci o tom, jak impulzivní je daný adolescent. SIDS je screeningovým nástrojem využitelným jak v testové části klinického vyšetření (psychologové) či v edukačním procesu (školní psychologové), tak v poradenství (psychologové, speciální pedagogové). Impulzivita je úzce spojena s rizikovými formami chování, které lze u adolescentů pozorovat (užívání tabáku, alkoholu, delikvence a další), a je určitým prediktorem tohoto chování. Existují výzkumy Dolejše a kolektivu (2014), které poukazují na velmi úzký vztah sledovaného rysu s rizikovým chováním. Informace o impulzivitě adolescentů jsou důležité při realizaci preventivních programů, kdy znalost osobnostního nastavení jednotlivých adolescentů zvyšuje efektivitu takovýchto programů. Příručka obsahuje populační normy (žáci ve věku 11-15 let) poskytující uživateli jednoduchý a rychlý přehled toho, jak si adolescent vede v tomto rysu vzhledem k populaci vrstevníků.

Z hodnocení odborníky v praxi vybíráme: „Škály depresivity, úzkostnosti, impulzivity i dotazník sebepojetí se mi opravdu osvědčil! Působím jako školní psycholog na ZŠ i v soukromé poradenské praxi se zaměřením na vzdělávání/učení a musím říct, že především ve škole by to bez Vašich nástrojů bylo o dost méně efektivní. S tím, kolik přibylo dětí a adolescentů s psychickými obtížemi v posledních letech, je nutné mít možnost poměrně rychle zhodnotit míru závažnosti problému a k tomu Vaše nástroje slouží ideálně. Každý den mi v práci pomáhají - věřím - dělat o trochu lepší rozhodnutí a posunout vše směrem ke konstruktivnímu řešení pro děti. Uživatelsky super, oceňuji rychlé vyhodnocení i styl sepsání příručky, cenovou dostupnost pro školy. Mezi kolegy v regionu se snažím povědomí o nástrojích šířit.“

Dostupné na: Škála impulzivity Dolejš a Skopal (SIDS) (vupshop.cz)

Žádost o metodu SIDS pro výzkumné účely.

Anotácia: Kompletná testovacia sada metódy SIDS obsahuje príručku, 500 kusov dotazníka a vyhodnocovaciu šablónu. Akronym SIDS vyjadruje názov metódy – Škála impluzivity Dolejša a Skopala. Ide o screeningový nástroj, ktorý je možné využiť v klinickej i poradenskej praxi. Diagnostické závery vyplývajúce z informácií získaných metódou SIDS možno využiť na formuláciu diagnostických hypotéz o produkcii rizikových foriem správania (užívanie alkoholu, tabaku, delikventné správania a pod.), pretože impulzivita je, podľa mnohých výskumných správ, prediktorom rizikového správania. Informácie o miere impulzivity dospievajúcej populácie možno využiť pri cielenej preventívnej činnosti, efektívnosť ktorej je priamo závislá od poznania osobnostného nastavenie dospievajúcich.
Príručka obsahuje populačné normy pre vekové skupiny od 10 do 15 rokov, ktoré predstavujú rýchly prehľad toho, ako veľmi je konkrétny človek v danom veku impulzívny vo vzťahu k vrstovníckej populácii.

Dostupné na: Škála impulzivity Dolejš a Skopal (SIDS) – slovensky (vupshop.cz)

Žiadosť o metódu SIDS pre výskumné účely.

Anotace:

Komplet obsahuje příručku k metodě SUDS, 500 ks dotazníků a vyhodnocovací fólii. Škála úzkostnosti Dolejše a Skopala (SUDS) je rychlým screeningovým nástrojem využitelným jak v testové části klinického vyšetření či v edukačním procesu, tak v poradenství. Úzkostnost je jednou ze základních charakteristik osobnosti člověka. Jedná se o rys, který ovlivňuje lidský život, vnímání světa i sebe samého. Úzkostný lidé nedokážou objektivně ohodnotit své výkony a sebe, často se podceňují a mají nízké sebehodnocení. Jsou to lidé, kteří jsou psychicky zranitelný a často žijí svým vnitřním životem. Diagnostikovat úzkostnost již v období adolescence je důležité, protože to umožňuje efektivnější redukci tohoto rysu, tak aby došlo u daného člověka k zlepšení jeho života. Příručka obsahuje populační normy (věk 11-15 let) poskytující uživateli jednoduchý a rychlý přehled toho, jak si adolescent vede v tomto rysu vzhledem k populaci vrstevníků.

Z hodnocení odborníky v praxi vybíráme: „Škály depresivity, úzkostnosti, impulzivity i dotazník sebepojetí se mi opravdu osvědčil! Působím jako školní psycholog na ZŠ i v soukromé poradenské praxi se zaměřením na vzdělávání/učení a musím říct, že především ve škole by to bez Vašich nástrojů bylo o dost méně efektivní. S tím, kolik přibylo dětí a adolescentů s psychickými obtížemi v posledních letech, je nutné mít možnost poměrně rychle zhodnotit míru závažnosti problému a k tomu Vaše nástroje slouží ideálně. Každý den mi v práci pomáhají - věřím - dělat o trochu lepší rozhodnutí a posunout vše směrem ke konstruktivnímu řešení pro děti. Uživatelsky super, oceňuji rychlé vyhodnocení i styl sepsání příručky, cenovou dostupnost pro školy. Mezi kolegy v regionu se snažím povědomí o nástrojích šířit.“

Odkaz: Škála úzkostnosti Dolejš a Skopal (SUDS) (vupshop.cz) (momentálně vyprodáno)

Žádost o metodu SUDS pro výzkumné účely.

Anotácia:

Kompletná testovacia sada metódy SUDS obsahuje príručku, 500 kusov dotazníka a vyhodnocovaciu šablónu. Akronym SUDS vyjadruje názov metódy – Škála úzkostnosti Dolejša a Skopala. Ide o screeningový nástroj, ktorý je možné využiť v klinickej i poradenskej praxi. Diagnostické závery vyplývajúce z informácií získaných metódou SUDS možno využiť na formuláciu diagnostických hypotéz o úzkostnom správaní vo vzťahu k osobnostnému nastaveniu a aktuálnej situácii, v ktorej sa človek nachádza. Informácie o miere úzkostnosti dospievajúcej populácie možno využiť pri cielenej preventívnej činnosti. Príručka obsahuje populačné normy pre vekové skupiny od 10 do 15 rokov, ktoré predstavujú rýchly prehľad toho, ako veľmi je konkrétny človek v danom veku úzkostný vo vzťahu k rovesníckej populácii.

Dostupné na: Škála úzkostnosti Dolejš a Skopal (SUDS) – príručka pre prax (vupshop.cz)

Žiadosť o metódu SUDS pre výskumné účely.

Dotazník Výskyt rizikového chování u adolescentů je psychodiagnostický nástroje, který umožňuje získat výsledky dvojího druhu a to za relativně krátký čas (během pár minut). První typ informací, které metoda přináší, jsou informace o výskytu určitého rizikového chování u adolescentů (kouření tabákových výrobků, užívání marihuany, krádeže). Odborníci z různých oblastí mají možnost na základě těchto informací porovnat sledovanou skupinu se skupinou, která byla podkladem pro standardizaci této metody. Informace o výskytu určitých rizikových aktivit, mohou také sloužit jako podklad pro plánování primárně preventivních programů určených pro danou klientelu, pro dané adolescenty. Druhým typem jsou informace o faktorech, které metoda měří. Odborníci získávají informace o tom, do jaké míry je adolescent rizikový v oblasti abúzu, delikvence či šikany (oběť). Na základě vytvořených populačních norem lze říci, zda se adolescent svými rizikovými aktivitami podobá běžnému vrstevníkovi nebo jej například převyšuje. Tyto zjištění opět umožňují rozhodnout, zda a v jaké míře realizovat odbornou individuální intervenci s daným jedincem.

Dostupné na: Výskyt rizikového chování u adolescentů (VRCHA) (vupshop.cz)

Žádost o metodu VRCHA pro výzkumné účely.

Škála osobnostních rysů představujících riziko z hlediska užívání návykových látek (SURPS – SUBSTANCE USE RISK PROFILE SCALE) je nástrojem, který má pomoci odborníkům (psychologům, adiktologům, výchovným poradcům) vyhledávat jedince s určitými osobnostními rysy, které mají pozitivní vztah s různými formami rizikového chování (hlavně s užíváním návykových látek). Nástroj hodnotí čtyři rizikové faktory osobnosti, které způsobují abúzus, závislost. Škály má vytvořené tak, aby se odhalily jednotlivé proměnné v osobnosti nezávisle na chování vedoucímu k užívání návykových látek. Nástroj disponuje širokým spektrem využití, lze jej použít v psychodiagnostickém procesu u populace s klinickým obrazem abúzu návykových látek, ale také pro populaci středoškolských a vysokoškolských studentů nevykazujících abúzus. Dotazník obsahuje 23 otázek (příklad: „Mám pocit, že nejsme úspěšný/(á)“), na které jedinec odpovídá jednou ze čtyř nabídnutých odpovědí (rozhodně souhlasím; souhlasím; nesouhlasí; rozhodně nesouhlasím). Metoda SURPS není časově náročná (15 minut) a lze ji zadávat individuálně i skupinově.  Autoři vytvořili statistické normy pro britské dívky a chlapce ve věkovém rozmezí 11-16 let.

Dolejš M., Miovský, M., & Řehan, V. (2012) Testová příručka ke škále osobnostních rysů představujících riziko z hlediska užívání návykových látek (SURPS- SUBSTANCE USE RISK PROFILE SCALE). Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga.

Bližší informace: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/19/3939/Testova-prirucka-ke-skale-osobnostnich-rysu-predstavujicich-riziko-z-hlediska-uzivani-navykovych-latek-SURPS-SUBSTANCE-USE-RISK-PROFILE-SCALE-

Psychodiagnostická metoda HSPQ se využívá k diagnostice čtrnácti osobnostních faktorů první- ho řádu (např. nadšenost vs. sklíčenost; vznětlivost vs. klidnost a další). Základním souborem se stali pubescenti ve věku 11 až 16 let navštěvující druhý stupeň základních škol na území České republiky. Každý měřený faktor se soustředí na jinou stránku osobnosti, některé vlastnosti se zaměřují na úroveň povahové integrace, jiné se více dotýkají temperamentu, a další označují motivační sklony žáka. Administrace testových baterií se uskutečnila s 3 570 žáky a žákyněmi (forma „A“ 1 938 respondentů a forma „B“ 1 642 respondentů). Součástí tohoto sdělení jsou i aktualizované populační normy rozdělené podle proměnných – věk, pohlaví, typ školy atd.

Článek – Aktualizace populačních norem pro Osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ) – Dolejš
Příloha 1 – Populační normy HSPQ
Příloha 2 a 3 – Korelační vztahy mezi faktory dotazníku HSPQ