Zkušenosti studentů

University of Gronningen, LS 2017/18
Erasmus na univerzitě v Groningenu byl lepší než nejlepší!

Groningen je město na severu Nizozemí a ačkoli se zdá malé, život v něm malý rozhodně není. Se svými vodními kanály, pravidelnými trhy plnými nejlepšího sýra a zeleniny, malebnými domky a koly, kam se podíváte, je prakticky stereotypem nizozemského města.
Jestli jenom trochu váháte, tak nemáte důvod. Psychologie má v rámci univerzity vysokou úroveň a jelikož má obor na škole i část pro zahraniční studenty, není problém najít velké zajímavých předmětů v angličtině! Navíc jsou často vedeny ne frontální výukou, vyučující podněcují uvažování studenta a je to prostě lambáda.
Tím, že je Groningen studentské město, o zábavu se nemusíte strachovat. Ať už jde o akce pořádané ESN nebo mimo, je tam vždycky co dělat. Koncerty, jamy, improv divadlo, TEDx konference, swing dancing v ulicích, zajímavé konverzace s náhodnými lidmi v kavárně…Prostě všechno v jednom!

Pro tips:

1. Zabalte si pláštěnku
2. Slyšela jsem, že je lepší jet do Groningenu letním semestru než v zimním.
3. Po bydlení se začněte poohlížet čím, tím líp- je tam o něj rvačka!
4. Zkuste Stroopwaffles na Visktmarktu.
5. Na kolo vždycky dva zámky!
6. Prostě si to užijte ☺

Kdyby cokoli, klidně se mi ozvěte na email: anna.tabaskova01@upol.cz

Helsinky University, Finsko, LS 2017/18

Zkušenost byla skvělá, rozhodně Univerzitu v Helsinkách můžu doporučit, úroveň vyučování byla skvělá (pro mě například i studium francouzštiny bylo super), studijní prostory jako Think corner nebo knihovny byly nádherné a byla radost v nich studovat. Určitě Helsinki nejsou primárně pro lidi, co chtějí Erasmus mít spíš jako párty, protože tu prostě budete muset dělat práci a učit se, ale stejně to stojí za to a Finové jsou zajímavý národ, který nám je v mnohém podobný. A finská příroda je nádherná.
V Helsinkách jediné co bylo problém bylo ubytování, kde dostane člověk jenom jednu nabídku podle kritérií, které zadá (které jsou ale zároveň jen vodítkem), a to pokud odmítne, tak další nedostane. Preferovaný způsob by byl vidět nabídku bydlení dopředu a sám si moci vybrat. Zároveň organizace HOAS, která je jedním ze zajišťovalů ubytování mi nepřijde úplně spolehlivá, a že by se starala správně o jimi pronajímané pokoje.

Technische Universität Dresden, Německo, LS 2017/18

Vyjet na Erasmus bylo mým dlouhodobým přáním. Podařilo se mi vyjet v letním semestru 2018, po několika opakovaných přihláškách. Byla jsem nadšená do chvíle, kdy jsem se na webových stránkách Technické Univerzity (TU) Dresden dozvěděla, že výuka nebude v anglickém jazyce, jak bylo inzerováno, ale v němčině. Přestože jsem se učila několik let německy, byl to pro mě šok. Semestr v Drážďanech také začíná v dubnu a končí okolo 20 července.
Před výjezdem bylo nutné udělat LA, jehož vytvářením jsem strávila asi měsíc, a to hlavně z důvodu špatné dostupnosti a z mého pohledu, komplikovanosti stránek TU Dresden. Dále další zdlouhavá administrativa a odeslání přihlášky do Německa. Poté co mi přihlášku asi po 6 týdnech schválili ( opravdu doporučuji odeslat ji co nejdříve), přišlo další překvapení v podobě povinného příspěvku na studium okolo 300 euro a vratné kauci v podobné výši.
Bydlela jsem na kolejích Fritz-Loffler Strasse 16, kde ubytují převážně studenty z Erasmu. Pokoje jsou velké s vlastní ledničkou. Mě hlavně vyhovovala společná kuchyně a společenská místnost na každém patře, kde se lidé schází a vzájemně poznávají, nehledě na patro.
Začátky studia byly těžké, i přesto, že nám byli přiděleni tutoři a velmi praktická příručka, co člověk musí zařídit. Důležité je, že princip TU je maximální samostatnost studenta.
LA, který jsem pracně vytvářela, se naprosto změnil, nejen z důvodu toho, že mnou vybrané předměty nebyly předměty, ale moduly, ze kterých byly dále vypsané předměty. S jeho znovu vytvořením mi pomohl koordinátor, poté co jsem ho ve změti administrativy našla.
Studium v Drážďanech mě přesto velmi obohatilo jak v osobním životě, tak v oblasti studia a všech lidem doporučuji vyjet. Hlavně se obrňte neskutečnou trpělivostí a nepanikařte pokud se něco nedaří!!!

University of Groningen, Nizozemí, LS 2017/18

Erasmus v holandském Groningenu byla skvělá zkušenost, kterou bych za nic nevyměnila. Groningen je poměrně malé a typicky studentské město, které překypuje hospůdkami, kavárnami a mnoha mnoha společenskými akcemi – od impro komedií, workshopů, přednášek až po nespočet výletů, sportovního vyžití, prostě všechno co hrdlo ráčí. Myslím, že každý si tam tak přijde na své. Městečko je útulné pro spoustu kanálů, parků, kol ani nepočítaje. Na hlavním náměstí se často konají trhy, kde se dá koupit spousta super jídla. Ubytování se dá sehnat v jejich „student housech“, nebo taky na vlastní pěst s někým na bytě. Sehnat bydlení je tam dost velký problém, proto je dobrý s tím úplně neotálet. Mně se student house hodně osvědčil, poznala jsem tam spoustu prima lidí a pokud nemáte extra vysoký požadavky na to, kde chcete být, tak můžu jen doporučit!
Studium je oproti našemu poměrně náročné, ale co jsem postřehla, tak hodně záleží na výběru předmětů, takže ne všichni jsme se učili stejně. Já si vybrala hodně předmětů z neuropsychologie, biopsychologie, zobrazovacích metod, atd., takže to byl zpočátku docela oříšek. Je potřeba hodně číst, běžné je několik článků z hodiny na hodinu. To mě naučilo být zodpovědnější, učit se běžně z knih a pracovat se současnými výzkumy.
Erasmus jako takový mi hodně dal hlavně po stránce osobního rozvoje. Groningen je hodně multi-kulti město, takže jsem díky tomu poznala spoustu různých kultur, nejen tu holandskou. Nelitovala jsem ani chvilku!

Universidad de Valencia, Španělsko, ZS 2017/18

Svůj studijní semestr v zahraničí jsem si užila a naplnil mé představy. Více než o získávání nových studijních znalostí mně výjezd obohatil v oblasti seberozvoje. Studium nebylo velmi odlišné od způsobu, který znám z naší katedry. Jen se více blížilo spíše středoškolskému systému, kde studenti neměli příliš možnost plánovat si plnění svých povinností podle sebe. Běžné bylo množství domácích úkolů, často z hodiny na hodinu. Přesto nebylo studium náročnější než u nás. Díky zapojení se do mimoškolních aktivit (divadelní projekt Escena Erasmus) jsem si zlepšila i svou španělštinu a rozvinula další dovednosti. Možná je to trochu klišé, ale znatelně se mi rozšířili obzory, postoje a znalost jiných kultur.
Ráda poskytnu praktické informace studentům vyjíždějícím na stejnou univerzitu, pokud budou mít zájem.

University of Copenhagen, Dánsko, LS 2016/17

Erasmus byl jedna z největších zkušeností v mém životě a jsem velmi vděčná, že jsem ji měla možnost získat a prožít. Nemůžu říct, že jsem v každém okamžiku byla happy jak dva gerpy, ale v každém okamžiku jsem si byla jistá, že všechno příjemné i nepříjemné má svůj význam a smysl. Jsem ráda, že jsem na Erasmus jela sama – ve dvojici je to sice jednodušší, ale nikdy nezjistíte, co dokážete opravdu jen sami za sebe. Vybavuju si zvláštní pocit po příjezdu, kdy jsem svůj život v Kodani stavěla od první cihly na zelené louce. Když jsem se po té imaginární louce rozhlížela během odjezdu, s překvapením jsem zjistila, co všechno na ní za relativně krátký čas stojí. Studijní přínos pobytu vnímám jako minimální v poměru k přínosu osobnostnímu … takže určitě neváhejte a jeďte, stojí to za to! ☺

University of Helsinky, Finsko, LS 2016/17

Nikdy mi nepřišlo zase tak podstatné do zahraničí jet nebo nejet, moje vycestování bylo vlastně dílem náhody. Potom, co jsem se vrátila bych řekla, že to byla velmi důležitá náhoda a neměnila bych. Snad bych jen velmi doporučila neodkládat cestu až na páťák.
Helsinki jsou krásné město, vlastně taková Olomouc, která má pár přístavů a skal přímo v centru. Pokud jste milovníci sauny, pak si v Helsinkách přijdete na své, pivko a příjemné popovídání je tam standard. Jen pokud v sauně narazíte na Finy, může to být trochu šok, umí řádně zatopit. ☺
Co se školy týče, bude vás tam čekat příjemná parta, která pomůže se všemi začátečními nesnázemi, co se administrativy týče, což je více než příjemné. Výuka je tam bloková, některé předměty jsou intenzivně týden, jiné zase čas od času, ale obecně jsem se tam nesetkala s klasickou přednáškou. Třídy jsou po méně lidech a vyžaduje se více diskuze. Některé předměty byly moc fajn, jiné mi sedly o něco méně, ale každý se nakonec dal splnit.
Velká otázka Finska je finanční. Měla jsem obavu, že mi stipendium nevystačí a jak seženu bydlení. Řekla bych, že najít si levný byt je tam opravdu základ štěstí. Využila jsem nabídky HOASu, kde jsme na jednom větším pokoji bydleli dvě, což vyšlo přibližně na 34O euro. Jídlo je tam už relativně přijatelné, po chvíli se zorientujete a víte, že nakupovat můžete v zásadě jen v Lídlu ☺ A nabízí tam studentské obědy za příznivou cenu.
Celkově zpětně oceňuji opravdu velkou svobodu v tom, jak si Erasmus můžete zařídit. Někdo ho vyplnil sociálně, někdo si hledal svůj klid. Helsinki jsou rozhodně krásné místo, odkud se dá snadno cestovat i do okolních zemí, návštěva Tallinnu nebo Stockholmu nebo i Petrohradu je pak fajn zpestření pobytu v už i tak super zemi ☺

University of Malta, Malta, ZS 2016/17

Pro výjezd na Erasmus jsem se rozhodla až v prvním ročníku na navazujícím magisterském. Do té doby mi přišlo, že jsem na úvahy o tom vyjet neměla čas, ani chuť, protože mě plně zaměstnávala práce ve studentské organizaci, práce na bakalářce a další drobné projekty. Teď bych každému doporučila, ať jede na Erasmus co nejdřív může. Rozhodně pro mě to byla life-changing experience.
University of Malta byla mou jedinou možností, jedinou zahraniční univerzitou, kam jsem se hlásila. Jet studovat v zimním semestru na Maltu znamená prodloužit si o dobré 2 měsíce léto. Studujete tam v srdci ostrova, který se skládá z několika velkých měst, které jsou vzájemně propojeny. Co bylo skvělé, že tím jak je Malta malá, můžete být do hodiny skoro ve kterékoliv části ostrova. Snoubí se tam krásy mořského pobřeží, zajímavé architektury a bohatého kulturního života. Na tu pravou krásu si však musíte počkat do zimy, kdy teplota klesne k průměrným 17°C a celá okolní příroda se zazelená a rozkvete. To byla fakt nádhera! Jediné, co kazí celý ten dojem, jsou špína a odpadky skoro na každém kroku – v tomhle Malta bohužel spadá do nátury jižanských států, které se o pořádek v prostředí moc nestarají.
V okolí univerzity se dá sehnat docela dost pronájmů. Já jsem si s dalšími Erasmáky přes realitku zařídila pronájem bytu jen 15 minut chůze od univerzity. Kolem 300€ seženete s klidem i jednolůžkový pokoj ve sdíleném bytě. Univerzita nabízí i ubytování na kolejích, ale v porovnání s privátem jsou o dost dražší, o dost vzdálenější od univerzity a nemáte tam zdaleka takový klid.
Univerzita samotná se rozkládá v maličkatém kampusu, kde přebíháte mezi jednotlivými přednáškovými sály. I když jsem byla už student magisterského programu, mohla jsem si navolit pouze předměty, které se u nich vyučovaly v bakalářském programu. Předměty, které jsem si vybrala, jsem už tak většinou odchodila i u nás, takže jsem si je teďka zopakovala alespoň v angličtině. To je vlastně asi největší výhoda – úředním jazykem je angličtina, takže i výuka je v angličtině a domluvíte se i s 99% obyvatel. Při výuce se dbá hodně na samostudium a každý týden máte za úkol přečíst si na další přednášku určitou kapitolu z učebnic nebo jiné materiály. Horší část přijde ve zkouškovém, které trvá jen 10 dní, a vy si v něm musíte odbýt všechny zkoušky, co máte, takže naučit se na to všechno najednou je docela mazec, ale dá se to! ☺
Co ještě dodat? Na Maltě to rozhodně žije a věřím, že každý si tam může přijít na své. Erasmus tam se tedy určitě nedá pokládat za promarněný semestr. Nade vše vám taková zkušenost otevře další možnosti seberealizace, a pokud se tomu otevřete, tak vám i přinese vhled do vás samých. To, že získáte plno nových fajnových přátel a plno zajímavých zážitků, ani snad není třeba zmiňovat dál ☺

Goethe Universität, Frankfurkt nad Mohanem, Německo2013/2014

V srpnu letošního roku jsem se po dlouhých a neuvěřitelnými zkušenostmi nabitých 12 měsících vrátila ze studijního pobytu na Goethe Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Shrnout všechny zážitky na jednu stránku a do jednoho souvislého příběhu se mi ještě teď zdá nedostačující, ale všechny stojí za to, a proto se pokusím tu svůj zážitek popsat.
Přestože školní rok a přednášky začínají v Německu obecně později než v Čechách, přijela jsem společně s dalšími lidmi z celého světa do Frankfurtu již na konci srpna loňského roku, protože Goetheho Univerzita nabízí pestrou nabídku jazykových kurzů pro zahraniční studenty, kteří by se rádi zlepšili v Němčině, než začne školní rok, a to od běžné akademické němčiny, po výuku četby německého tisku nebo kreativní psaní. Daše dosavadní jazyková zkušenost prošla testem hned první den v září, kdy jsme byli rozdělení do kategorií podle toho, jak dobře dokážeme své německé znalosti podat písemně. Podle těchto kategorií jsme byli zařazeni do skupin, ve kterých jsme se měli účastnit čtyř týdenního kurzu, ve kterém nám němečtí učitelé měli pomoci dosáhnout na další úrovně. V mé skupině byli lidé především z Evropy – Itálie, Dánska, Francie, Finska, ale také z Ameriky. Všichni jsme brali výuku zpočátku spíše jako legraci. Začali jsme se však pomalu seznamovat s kulturou nejen Německa obecně, ale také s tím, co se po nás očekává na akademické půdě a naše hodiny se tak pomalu začaly zařazovat do běžného chodu. Začalo přibývat testů a ústních referátů. Zkušenost z kurzu byla pro všechny ohromná. Získali jsme známé na další půl rok a také lidi, se kterými jsme mohli navzájem procvičovat nově nabyté dovednosti.
V říjnu začaly přednášky a s ním také pro Němce tolik typický dril. Každému bylo už z počátku jasné, že pro zahraniční studenty neexistuje výjimka z pravidla, a tudíž jsme se ve všech předmětech zapojovali do stejné míry jako studenti zahraniční. Chodili jsme na přednášky a semináře, plnili domácí úkoly, prezentovali referáty a debatovali o probíraných tématech. Jak jsem se dozvěděla později od německých spolužáků, je Goetheho univerzita jedna z liberálnějších škol v Německu. Předměty jsou vyučovány skutečně efektivní formou, učitelé a studenti spolu hodně o probíraných tématech debatují, sledují dokumenty, doplňují si vzájemně informace. Na všech hodinách, které jsem za ten rok navštívila, jsme dostávali prezentace a doporučenou literaturu předem, ale také se od nás očekávalo, že literaturu budeme na hodinách znát a prezentace budeme mít s sebou. Ty se sice jako takové na hodině znovu probraly, ale spíše se o nich debatovalo a spousta učitelů předpokládala, že jsme se s jejich obsahem již doma seznámili. Také testy často obsahovaly otázky z probrané literatury, což bylo ovšem výhodou, protože jí člověk už na hodinách během školního roku mohl prodebatovat. Většina přednášek byla také dostupná na videu, takže si je člověk mohl pustit i o několik týdnů později, aby si látku doplnil. Přednášky se zde natáčí každý druhý rok, takže pokud zrovna nebyla aktuálně natáčená, mohli jsme se podívat na verzi z loňského roku. Vždycky tak bylo z čeho čerpat a člověk měl neustále možnost osvěžovat si to, co se probíralo před několika měsíci.
Rok 2014 byl také rokem 100 letého výročí univerzity. Byl to rok plný zajímavých hostů, přednášek a prezentací. Katedra psychologie, nebo spíše institut psychologie je na Goethe Univerzitě rozdělený do několika oblastí, které si studenti vybírají při nástupu do magisterského studia. Všichni učitelé jsou velmi otevření a nápomocní a kdykoliv jsem za nimi přišla, dostalo se mi vřelého přístupu. Přednášky jsou zde sice převážně pořádány v němčině, ale v rámci snah univerzity o více mezinárodní přístup se jich stále více obrací k anglickému jazyku. Sama jsem absolvovala jak přednášky v angličtině, tak v němčině. Na konci semestru si pak každý student mohl vybrat, v jakém jazyce se rozhodne absolvovat testy a další požadavky pro ukončení. Ve druhém semestru jsem byla jedinou zahraniční studentkou, která absolvovala přednášky psychologie v magisterském oboru.
Podpora zahraničních studentů na Goethe univerzitě je ošetřena díky několika organizacím, které se péčí o ně zabývají. Pořádají se různé společné akce a také výlety po Evropě. Sama ovšem nemůžu o těchto věcem příliš referovat, neboť jsem se jich neúčastnila. Už na začátku se mi povedlo zařídit si bydlení s několika německými studenty a najít si stáž v německé firmě, kde jsem se dostala do kontaktu s dalšími Němci. Díky nim jsem se dál seznamovala s tím, jak vlastně Německo funguje, zlepšovala znalost němčiny a také místní zvyky.
Frankfurt nad Mohanem je jedno z nejvíce multikulturních měst v Německu. Díky nepřetržitému přílivu cizinců se tu každý den potkáte s někým jiným, zaslechnete neuvěřitelné příběhy. Vyplatí se proto, podle mého názoru se co nejvíce se do jejího odkazu ponořit. Nezažijete sice párty s ostatními Erasmus studenty, ale poznáte Frankfurt ze zcela jiné stránky. Díky své práci jsem se například dostala na soukromý firemní večírek do muzea, ochutnávala zde v mezinárodním bufetu jídla z celého světa vařená kuchaři ze zemí, ze kterých pocházela, a nad hlavou si nechala proletovat kostry dinosaurů.
Jako jedinou nevýhodu, se kterou se do určité míry asi setká každý student vyjíždějící na zahraniční pobyt, bych viděla nekonečné papírování, které mnohdy trvá ještě po ukončení pobytu. Formulářů je skutečně hodně a musejí projít jak u nás tak v Německu přes celou řadu kanceláří, než se dostanou do Stagu. Ani přes tyto a jiné drobné potíže bych však možnost vyjet nikdy nevzala zpět, a pokud by někdo uvažoval o tom, zařídit si studijní pobyt přes Freemover a třeba zrovna na Goethe Universität, jsem si jistá, že ho přijmou s otevřenou náručí.

Rijksuniversiteit Groningen, Groninger, Nizozemí

Vrátila som sa z 6 mesačného cestovania po Ázii, presýtená krásnymi miestami, zaujímavými ľuďmi a novými výzvami…rozhodne nie v nálade na Erazmus. Keby sa len trošku dá, tak nikam nejdem.
Ešte, že sa nedalo….pretože to bolo to najlepšie, čo sa mi mohlo stať.
Groningen je nádherne mesto, ani malé ani veľké. S príjemným centrom, krásnymi kanálmi, magickými parkami a obrovským jazerom, v ktorom sa  dá kúpať aj v řijnu (akurát na to potrebujete tých správnych ľudíJ) Prvú noc ma privítal rušný nočný život s ohňostrojom. Poslednú noc sa so mňou lúčil tak typický Holandský dážď.
Budova školy bola nádherná a kvalita ešte nádhernejšia. Mohli sme si navoliť ľubovoľné kurzy z bakalárskeho alebo magisterského programu. Ja som si vybrala hlavne predmety týkajúce sa sociálnej psychológie. Predmety sú špecifické (social influence, decision making…) a maximálne prakticky zamerané. Najvačší rozdiel je, že obrovský dôraz sa kladie na moderné výskumy, videá a iné online zdroje. Učit sa pravidelne (alebo relatívne pravidelne) je úplna norma – medzi regulárnymi aj Erazmus študentami. Oproti Olomouci, som prečítala strašne veľa literatúry, naučila sa mať rada výskumy, skamarátila sa s knižnicou a získala trošku iný pohľad na psychológiu. A čo je na tom najkrajšie? Že aj ked sa veľa učíte, tak stále tu je priestor na tie najšialeneješie socializačné aktivity…ale o tom indeJ.
Ubytovanie sa v Groningene nachádza celkom náročne. Pokiaľ chcete byť v „Student house“, tak je doležité si podať žiadosť dostatočne dopredu. Čo som ja samozrejme nezvládla. Skončila som v objektívne asi najhoršom dome (budova bývalej nemocnice, na kraji mesta), nikdo z tamojších študentov ho nemal v aplikácii ako svoju prioritu a zároveň nikdo z nás si nepodal aplikáciu na čas….a tak sme sa tu stretli a po pár týždňoch sa toto miesto stalo naším najobľúbenejším v Groningene. Možno to bolo tým, že sme boli všetci nezodpovední, možno sa to proste stalo…ale moje najlepšie zážitky pochádzajú práve z tohto miesta.
A na záver trošku poeticky: Nikdy predtým som nebola veľkým nadšencom Erazmu, veď pol roka super párty si možem urobiť aj v Olomouci. Ale o tom to rozhodne nie je. Ak existuje nejaká životná línia, tak Erazmus je ako jedna krásna slepá ulička. Úplne iný svet, kde začínate s kompletne čistým štítom, ste tu sami za seba a sami sebou….nič viac, nič menej. Avšak z každej slepej uličky sa musíte vrátiť na hlavnú cestu. Po návrate je až nebezpečne jednoduché sa nechať pohltiť tým z čoho ste odchádzali. Preto Erazmus, možno až tak nezmení vaše ďalšie smerovanie…ale rozhodne zmení ako sa na toto smerovanie budete dívať. Za mňa to bol neuveriteľne nádherný semester a ak len trošku možete tak neváhajte a choďte do toho!

Universidad de Burgos, Burgos, Španělsko

Ve 4. ročníku jsem LS strávila ve španělském Burgosu. Vycestovala jsem v rámci Erasmu přes Katedru romanistiky FF UP. To byl důvod, proč jsem si nemohla vybrat destinaci. Ocitla jsem se v krásném historickém městě, které však má podnebí stejné s ČR a kde není katedra psychologie. Povinných 15 kreditů jsem získala z psychologických předmětů vyučovaných na fakultě humanitních studií a u nás mi byly uznány jako „Céčka“. Pokročilá znalost španělštiny byla nutností. Mnozí tvrdí, že stipendium 310 euro je nedostačující, já si z něj však zvládla k ubytování a stravě zaplatit i kurz španělštiny, univerzitní sportovní kartu a letecké zájezdy na Maltu a do Holandska. Psychologické obzory jsem si příliš nerozšířila, přesto nelituji. Uvítala bych, kdyby za mého studia existovala Erasmus smlouva naší katedry s nějakou španělskou. Hned by byl pobyt smysluplnější…

Bloemendaal, Nizozemíúnor – červen 2018

Stáž jsem absolvovala v oblasti pracovní psychologie v malé firmě skládající se z nadřízeného, dvou zaměstnanců a pár stážistů. Má pracovní náplň byla velmi rozmanitá a naučila jsem se dovednosti, které mi budou k užitku na mnoha pracovních pozicích. Rodinná atmosféra ve firmě a opravdový a lidský zájem o stážisty zajistil, že jsem se během celého pobytu cítila v práci velmi dobře a užitečně. Jedním z nejlepších pocitů bylo, mít jako stážista viditelný přínos pro firmu a nebýt tam jen na skartování starých dokumentů. Znalosti a zkušenosti ze stáže mi i do jisté míry napomohly získat současné zaměstnání v ČR.

Londýn, Velká Británie
říjen 2013 – duben 2014

Po několika měsících intenzivního shánění zahraniční pracovní stáže a vyřizování patřičných formalit jsem koncem září odjela „na zkušenou“ do Londýna.
Měla jsem podepsanou smlouvu s velice zajímavou organizací, takže mi ani nebylo moc líto, že se mi 2 dny po deadlinu pro „papírové“ vyřízení stáže ozvali z jednoho z londýnských hotelů Hilton, do kterého jsem se snažila dostat na stáž v první řadě, se sdělením, že mě dávno vzali, jen mi o tom zapomněli dát vědět… Beztak, ta vyřízená stáž se zdála být ve výsledku dokonce zajímavější, než můj původní plán.
Tedy alespoň dokud jsem v Londýně nezjistila, že etika společnosti ve vztahu ke klientům i ke stážistům se neshoduje s mými morálními normami, že abych mohla dělat svou práci dobře (a tedy zajistit klientům alespoň něco dobrého), musím jít proti mnoha kolegům i nadřízeným, a že i pro psychologa zohledňujícího všelijaké psychické zvláštnosti a motivace ostatních je někdy zcela nepochopitelné, co všechno se může dít.
Abych ale nekřivdila – zajímavé to bylo rozhodně. Během 3 měsíců jsem nabyla tolika intenzivních zkušeností, dobrých i špatných, že se to zdá být až k nevíře.
Nicméně – vzhledem k tomu, že stáž výrazně neodpovídala mým profesním očekáváním, a proto, že získání relevantní pracovní zkušenosti byl můj prvotní cíl, rozhodla jsem se opět kontaktovat Hilton London Metropole.
Po absolvování přijímacího pohovoru a po vyřízení další spousty formalit se mi za nedocenitelné podpory ze strany UP podařilo změnit stáž.
Rozdíly mezi první a druhou půlkou mého pobytu v Londýně nemohly být větší.
Má práce na HR největšího evropského hotelu sestávala ze stínování manažerky pro rozvoj a vzdělávání zaměstnanců a z vyřizování všeho potřebného pro ni. Velice si cením toho, že jsem zde mohla zažít vysoce seriózní přístup, férové kolegy, jasně stanovené nároky na mě, zodpovědnost, zároveň prostor pro mou vlastní iniciativu… A i když to může znít jako prázdná formulace, tak i práce v zázemí veliké společnosti je silný zážitek. Stejně tak, jak pro mě byla má první stáž důležitá lidsky, byla pro mě tato druhá stáž konečně hodnotná z pohledu mé pracovní zkušenosti.
I když můj „pracovní Erasmus“ nebyl jednoduchý, jsem ráda za všechno, co jsem díky němu poznala a zažila. Jednoznačně to byla velmi důležitá součást mého osobnostního i profesního vývoje, a nepochybuji o tom, že to stálo za všechny průběžné starosti.

Universidad Nacioanal de Colombia, Bogota, Kolumbie
2011/2012

Po dlouhém kolotoči papírování a stresovými chvílemi, zda to všechno stihnu, proč mi neodpovídají!?  Jsem seděla v letadle směr Bogota. Hned po příjezdu jsem zjistila, že lidi tu jsou velmi otevření, přátelští a snaží se vám pomoc, co to jde. Po prvním týdnu školy jsme měli „seznamovací den“, především tedy s Universidad Nacional de Colombia. Dozvěděli jsme se něco blíže o našich povinnostech, nabídky školy…. Co bych chtěla podrthnout je jejich velká hrdost na tuto Universitu – je považována za nejlepší v Kolumbii a snad i v celé Latinské Americe. Snažili se nám ukázat, že studium má vysokou hodnotu, že rozvoj všech kateder  a studentů je důležitý pro jejich možnou spolupráci. Škola je v nádherném areálu, zdá se jakoby to bylo městečko ve městě, respektive spíše velký park ve městě. Možností pro trávení volného času přímo v areálu je mnoho ať od sportů, kulturních akcí, přednášek na daná témata a mnoha dalších kurzů. Každá katedra má svoji kavárnu, kde se můžete i naobděvat. Co mě velmi překvapilo, tak mnoho budov je pomalováno či posprejováno, většinou obsahují hesla, ať už ohledně školy, tak i třeba politické ideologie. Prostor na těchto budovách, protože jsou státní, považují za prostor pro sebevyjádření (soukromé university prý pomalovány nejsou). Také stávky studentů tu prý nejsou ničím výjimečným.Jak jsem se cítila první dny ve škole? Byla jsem velmi příjemně překvapena, že učitelé jsou nadšeni, že jejich hodiny mohou být obohaceni lidmi z jiných zemí popř. z jiných částí Kolumbie. Tento trend pociťuji všeobecně, jako cizinec tu jsem velmi vítaná.Něco k jejich stylu života: nespěchají tolik jako my, ale, alespoň prozatím jsem se setkala s lidmi, kteří své sliby plní včas. Zdá se, že předsudek „maňana-maňana“ zde není. Kolumbijská kultura? Neexistuje jedna, skládá se z mnoha kultur, což je ovlivněno mnoha věcmi např. rozdílným počasím. Bogota je v horách, průměrná teplota kolem 18-19°, přímořské oblasti 35°.Co mě velmi upoutalo je jejich příroda, milovníci přírody si snad zákonitě tuto zemi zamilují.

Valdosta State University, Georgia, USA
LS 2010/2011

Možnost studovat a zároveň pracovat jako studentská výpomoc v rámci kampusu na VSU jsem získala po osobním setkání s vedoucím tamní katedry psychologie Dr. Robertem Bauerem v Olomouci. Valdosta je co do počtu obyvatel o něco větší než Olomouc, jedná se rovněž o univerzitní město. Leží na jihu státu Georgia, asi 40 minut cesty autem od hranic se státem Florida.Těm, kteří se chystají vyjet studovat do USA, doporučuji připravit se na spoustu administrativní práce a velké výdaje. Pobyt na kolejích pro zahraniční studenty (Centennial Hall) vyjde zhruba do $500 za měsíc, student je také povinen předplatit si tzv. meal plan, který ho opravňuje ke stravování v rámci kampusu, a to za dalších $500 na celý semestr. Dále je třeba počítat s poplatkem za pojištění a za studium. Poplatek za pojištění jsem platit nemusela. Postačilo potvrzení, že jsem pojištěná v rámci Mobility naší university a po náročné administrativní práci online mi byl poplatek odpuštěn. Poplatku za studium jsem se ovšem nevyhla, za celkem tři navštěvované předměty jsem zaplatila okolo $900.Lze ovšem bydlet i mimo kampus a stravovat se v rámci kampusu po předplacení jednoho z mnoha „meal plans“. Chce-li se student sportovně vyžít, je mu k dispozici sportovní centrum včetně tenisových kurtů, krytého bazénu či bežecké dráhy.Co se týče studia, prakticky neexistují ústní zkoušky a zkoušková období. Školní rok je rozdělen na tři semestry (spring, autumn, winter) a veškeré zkoušky probíhají již v průběhu vyučování. Tento systém vidím jako více motivující k soustavné přípravě do hodin.Pominu-li kulturní šok, pobyt ve Valdostě a studium na VSU pro mě zůstává příjemnou vzpomínkou. Absolvovala jsem například velmi přínosné předměty Group Conseling, Abnormal Psychology a Consultation, získala cenná data pro mou diplomovou práci, zapracovala na vlastní soběstačnosti a poznala tamní kulturu. Můj pobyt trval 5 měsíců. Pro stejně dlouhé a delší pobyty vřele doporučuji zakoupit vlastní auto.

Studijní pobyt Erasmus: zimní semestr 2009/2010, Friedrich-Schiller-Universität Jena, Německo – Klára Pospišilíková

Jena je svou povahou univerzitního města i velikostí podobná Olomouci. Leží v kraji, resp. státě Thüringen (česky Durynsko) na východě Německa. Co se týče studia, byla jsem velmi spokojená s kvalitou výuky a vstřícností vyučujících. Přednášky a semináře z psychologie jsem absolvovala v němčině, jen jeden seminář v angličtině. Zajímavostí je, že na konci každé přednášky, byli-li studenti spokojeni s jejím obsahem a průběhem, vyjádří svůj dík vyučujícímu poklepem na dřevěné lavice. Je také zapotřebí pamatovat na trochu posunuté rozmezí semestrů, zimní semestr trval od 1. 10. do 31. 3., přednášky začínaly v půlce října a končily začátkem února.Cena univerzitních kolejí se pohybovala od zhruba 120 do 280 eur za měsíc, záleží na vzdálenosti od centra a zachovalosti kolejního zařízení. Standardem je, že každý student má svůj vlastní pokoj. Já jsem bydlela na kolejích v Lobedě, což je část Jeny vzdálená od centra asi 6km. Nevýhodou tedy byl čas potřebný k dojíždění tramvají, výhodou možnost vycházek do blízké přírody. Chce-li se student kulturně vyžít, nemůže minout slavnou Wagnergasse, což je ulička plná restaurací a kaváren. Lze si také vybrat z bohaté nabídky univerzitních sportovních programů.Každý student, alespoň za času mého pobytu, obdržel na začátku studia kartičku, která ho opravňovala k bezplatnému využití jak městské dopravy, tak regionálních vlaků v rámci Durynska, což byla výborná příležitost pro cestování. Prakticky zdarma se tak dalo dopravit třeba i na letiště v Altenburgu. Pro dopravu z/do nebo v rámci Německa se vyplatí zvážit tzv. Mitfahrgelegenheit. Němci ji hojně využívají a prý je to zcela bezpečné. Jedná se vlastně o tzv. spolujízdu. Sama jsem této možnosti dvakrát zdárně využila, pro klid duše doporučuji jezdit alespoň ve dvou lidech.Celkově studium v Jeně vřele doporučuji, je to město s velmi přívětivou studentskou atmosférou a cenově je jistě levnější než jiná „západoněmecká“ města.

výzkumný pobyt v rámci programu ERASMUS
Anglia Ruskin University, Cambridge, Velká Británie
2012/2013

Trvalo mi celkem dlouho, než jsem sebrala odvahu vyrazit do zahraničí na delší dobu, než jen na krátkou dovolenou, ale rozhodně to stálo za to. Už od září jsem začala zjišťovat potřebné informace, abych mohla koncem června vycestovat. Nejnáročnější byla část hledání pracoviště, kde bych svou stáž mohla uskutečnit, ale i to se po několika měsících nakonec podařilo. S nadšením jsem svým blízkým mohla ohlásit, že se chystám na 3 měsíce na Anglia Ruskin University do Cambridge v Anglii. Nesnadné však bylo také nalézt vyhovující ubytování, jelikož se ukázalo, že inzeráty se jen hemží různými podvodníky.
Cambridge mě opravdu okouzlila. Je to malé studentské městečko, kde je však stále co k vidění. Mísí se zde pěkná příroda, kde můžete trávit čas dlouhými procházkami, s dech beroucími historickými budovami, především kostely či kolejemi, které udávají Cambridge její charakter. Za pohled však stojí i architektura původních britských příbytků. Na řece lze téměř za každého počasí spatřit pramice s posádkou kochající se okolím. Po okolí River Cam je k vidění i množství houseboatů s jejich obyvateli. V parcích, a zejména v okolí řeky, nezřídka narazíte na stádo britského skotu, kteří sice mohou budit určitý respekt, ale ve skutečnosti není výjimkou vidět se mezi nimi někoho opalovat. Nespornou výhodou Cambridge je také její poloha – není to daleko do Londýna, který rozhodně stojí za návštěvu, ale ani např. k moři, kde je možné potkat v mírně severněji položených oblastech dokonce i tuleně.
Ačkoli jsem se domnívala, že se bude jednat o vcelku malou univerzitu, byla jsem překvapená její rozlohou – a hned první den se mi v ní podařilo dokonce zabloudit. Kolektiv, ve kterém jsem se pohybovala, byl velmi přátelský a snažil se mi ve všem vyjít vstříc, zapojovat mě do svých aktivit, ať už pracovních, nebo jiných – každý týden zde bylo zvykem chodit hrát badminton do blízké haly, nebo rounders (obdoba baseballu) do parku vedle univerzity.
Na univerzitě jsem měla možnost poznat mnoho nových věcí. Seznámili mě se svými počítačovými programy, které používají pro výzkumnou práci, zvláště se jednalo o programy zaměřené na snímání očních pohybů, sama jsem si vyzkoušela účast na některých výzkumech a podstoupila měření na EEG. Jednotliví výzkumníci mě seznámili se svými projekty a ukázali mi své postupy a výsledky. Účastnila jsem se pracovních schůzek, kde jsem si mohla poslechnout, jak se liší jejich přístup ke studentům a výuce. A v neposlední řadě jsem získala data pro svou diplomovou práci.
Na závěr můžu podobnou zkušenost jedině doporučit. Nemusí být lehké se vrátit zpět do starých kolejí, ale je to zkušenost obohacující jak po stránce osobní, tak i profesní. Jediné, čeho lituji, je, že to trvalo jen tak krátce…

výzkumný pobyt v rámci DZS – AIA MŠMT
Universidad Autónoma de Nuevo León, Monterrey, Mexiko
2010

V květnu 2010 jsem přes DZS – AIA MŠMT vycestovala na osmiměsíční výzkumný pobyt do mexického Monterrey. Realizovaný výzkum se stal podkladem mé diplomové práce. Výzkumný pobyt znamená, že na přijímací univerzitě absolvujete pouze konzultace s vedoucím práce a jednou za tři měsíce odešlete zprávu o průběhu pobytu. Výborné přednášky na Fakultě psychologie UANL jsem navštěvovala jen ze zájmu a nedělala z nich zkoušky. Vše probíhalo ve španělštině, kterou jsem se začala učit na KAL UP a postačilo mi 5 semestrů. Stipendium mexické vlády bylo štědré, avšak jeho udělení předcházel dvouletý boj, který nikomu nepřeji. Kdo přemýšlíte o Latinské Americe přes AIA, nechte si od nich poradit, kam je snazší se dostat. I přes obrovské byrokratické překážky a velké bezpečnostní riziko dané lokalitou, kde zuří válka gangů, nelituji. Cestovala jsem, potkala spoustu lidí, získala přátele, naučila se jazyk, napsala diplomku a rozšířila si obzory nejen psychologické. ¡Viva la México!