Výzkumné oblasti a projekty

Kognitivní (obecná) psychologie

Vedoucí výzkumné oblasti
PhDr. Olga Pechová, Ph.D.

Charakteristika výzkumné oblasti

Oblast kognitivní a obecné psychologie se dlouhodobě soustředí zejména na výzkumy spojené s rozličnými aspekty cirkadiálních rytmů, problematiku spánku a snění. Významnou oblast také tvoří výzkum lidských kognitivních funkcí, aktuálně je studován zejména vztah mezi inteligencí a tvořivostí, doménově specifická kreativita a autobiografická paměť. V rámci této oblasti jsou taktéž řešeny transdisciplionární témata, které v současné době reprezentuje výzkum vztahů mezi spiritualitou a postoji ke smrti.

Výzkumné týmy

Autobiografická paměť

Garant tématu: Mgr. Aleš Neusar, Ph.D.
Spoluřešitelé: Dr. Wander van der Vaart (University of Humanistic Studies); Prof. Jaap Murre (University of Amsterdam)

Anotace: Vybavení si osobní události se jeví jako neúplné bez alespoň částečného tušení, kdy k této události došlo. V některých  případech  je  časový  aspekt  a  jeho  správnost  dokonce  klíčová  – např. když se nás lékař ptá, kdy jsme naposled brali antibiotika či jak dlouho již trvá určitý problém. Autobiografická paměť je ovšem náchylná k mnoha zkreslením  a  časový  aspekt  není výjimkou. Výzkum se zaměřuje na prediktory přesnosti datace: na straně respondentů (kdo si pamatuje lépe); na straně událostí (které typy událostí si pamatujeme přesněji); i vhodnými způsoby dotazování na temporální aspekt autobiografických událostí.
Grantová podpora: (duben-červenec 2013: výzkumná mobilita FF UP)

Inteligence a tvořivost

Garant/ka tématu: prof. PhDr. Alena Plháková, CSc.
Spoluřešitelé: PhDr. Daniel Dostál, Ph.D., Mgr. Tereza Záškodná (DSP student), Mgr. Jan Nedvěd (DSP student)

Anotace: Výzkum  v oblasti inteligence a tvořivosti se bude zaměřovat na nové typy  inteligence, především emoční a sociální, ve vztahu k tradičním dimenzím osobnosti. Budeme pátrat po determinantách tzv. doménově specifické kreativity, a to ve sféře motivace, schopností (IQ, sociální a emoční inteligence) a osobnostních rysů.  Bude také realizován experiment, zaměřený na srovnání individuální a skupinové kreativity v různých oblastech (psaní, kreslení či řešení poznávacích problémů).
Grantová podpora: SGS-IGA – FF_2013_022, ESF-POST UP

Spánek a snění

Garant/ka tématu: prof. PhDr. Alena Plháková, CSc.
Spoluřešitelé: PhDr. Daniel Dostál, Ph.D., PhDr. Denisa Janečková (DSP student) , Lucie Kráčmarová (DSP student), Zuzana Vávrová (DSP student)

Výzkum v oblasti spánku a snění bude navazovat na dosavadní studie. Prioritními dílčími tématy jsou cirkadiánní preference ve vztahu k poruchám spánku, zdraví  škodlivým  či  prospěšným návykům (kouření, pití alkoholu, kávy, pravidelné cvičení, doba strávená u počítače atp.), školnímu prospěchu, životní spokojenosti a kreativitě. Výzkum snění se bude zaměřovat   na frekvenci vybavování snů v souvislosti se specifickými, u nás málo známými dimenzemi osobnosti, jakými jsou propustnost vnitřních hranic nebo schopnost absorpce. V budoucnu se zaměříme na výzkum nočních můr a repetitivních snů, kterou jsou součástí posttraumatické stresové poruchy.
Grantová podpora:

Spiritualita a postoje ke smrti

Garantka: PhDr. Olga Pechová, Ph.D.
Spoluřešitelé: PhDr. Daniel Dostál, Ph.D., Mgr. Klára Machů  (studentka DSP), Mgr. et Bc. Barbora Pospíšilová (studentka navazujícího magisterského studia psychologie)

Anotace: V rámci tohoto tématu se zabýváme zkoumáním spirituality za použití multidimenzionální metody k měření  spirituality Expression of Spirituality  Inventory a výzkumem postojů ke smrti metodou Death Attitude Profile  –  Revised. Náboženské  přesvědčení  respektive spiritualita představují nejsilnější faktor ovlivňující postoje ke smrti. Výzkum realizujeme u české i slovenské populace a vedle zkoumání vztahů mezi spiritualitou a postoji ke smrti rovněž hledáme možné korelace mezi těmito postoji a pětifaktorovým modelem osobnosti.
Grantová podpora: SGS IGA – FF_2013_034 (Spiritualita a postoje ke smrti)


Vývojová psychologie a psychologie rodiny

Vedoucí výzkumné oblasti
doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc.

Charakteristika výzkumné oblasti

Dlouhodobě se zaměřujeme na výzkumy týkající se různých aspektů rodinného a partnerského soužití. Jde o problematiku vztahů a procesů v rodině, osobních zkušeností a významů, o oblasti životní spokojenosti, rodinného stresu a jeho zvládání, resilience rodiny, rodinné paměti a náhradní rodinné péče.

Výzkumné týmy

Výzkumy psychologických aspektů pěstounské péče

Garantka tématu: doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc.
Spoluřešitelé: PhDr. Šárka Mošťková, PhDr. Veronika Šmahajová, Ph.D.

Anotace: Výzkumy navazují na četné studie pěstounské péče realizované na pracovišti doposud. Jednou z nejrozsáhlejších studií v poslední době byl výzkum dospělých osob, které vyrostly v dlouhodobé pěstounské péči, publikovaný jako monografie (Sobotková, Očenášková, 2013). Pěstounská péče je úzkou oblastí společenské a odborné praxe, ale vzhledem k tomu, že zásadním způsobem zasahuje do osudů mnoha dětí i dospělých, mělo by jí být věnováno více pozornosti. Naše výzkumy jsou zaměřeny na psychologické aspekty různých forem pěstounské péče (pěstounská péče na přechodnou dobu, raná pěstounská péče, dlouhodobá pěstounská péče) a na dosud málo prozkoumaná témata (příbuzenská pěstounská péče, biologické děti v pěstounské rodině). Cílem výzkumů je popsat a zhodnotit současný systém pěstounské péče především vzhledem k uspokojování psychických potřeb dětí. Spolupracujeme se Sekcí pro náhradní rodinnou péči při Českomoravské psychologické společnosti a s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Plánované publikační výstupy: je uvažováno o editované monografii.
Grantová podpora: dříve  IGA FF UP, MŠMT (IGA FF_2012_003) a IRP_FF_2013; v plánu opět IRP, projekt Excelence – podpora publikační činnosti akademických pracovníků FF UP.

Fungování rodiny a rodinná resilience

Garantka tématu: doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc.
Spoluřešitelé: PhDr. Veronika Šmahajová, Ph.D.

Anotace: Výzkumy soustředěné kolem tohoto tématu se zaměřují především na rodinné procesy (na funkčnost rodin, rodinnou resilienci, zvládání stresu v rodinách aj.). Studie jsou realizovány v různých typech rodin a v různých fázích vývoje rodiny (rodiny pracujících rodičů s malými dětmi, rodiny s více než čtyřmi dětmi, rodiny s dvojčaty, věřící rodiny, rodiny po odchodu dospělých dětí z domova atd.) a v rodinách prožívajících zvýšenou zátěž a stres (chronická fyzická a psychická onemocnění, vývojové poruchy, postižení). Hlavními publikačními výstupy jsou např. monografie Dětský autismus v kontextu rodinné resilience (Sládečková, Sobotková, 2014) a kapitola Family resilience: Positive psychology approach to healthy family functioning (Slezáčková, Sobotková, 2017) vydaná v knize The Routledge international handbook of psychosocial resilience.
Grantová podpora: dvakrát  IGA FF UP, MŠMT (FF_2010_029; FF_2013_021); dvakrát IRP, projekt Excelence podpora publikační činnosti akademických pracovníků FF UP (2014, 2015).

Výzkum problematiky ženství a manželství

Garantka tématu: PhDr. Veronika Šmahajová, Ph.D. (roz. Očenášková)
Spoluřešitelé: doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc.

Anotace: Hlavním výzkumným záměrem je prostřednictvím dílčích studií mapovat prožívání ženství a popsat způsoby zvládání ženské role, a to jak ve vztahu k osobnímu životu (partnerský vztah, rodičovství), tak i směrem k profesnímu zaměření a uplatnění. Jedná se o kvalitativní výzkumy realizované obvykle se základní populací vysokoškolských studentek, kde je předpoklad největších dopadů změn současné společnosti na roli ženy. Zaměřujeme se také na proměny manželství, jeho významu, hodnoty a funkce v čase, na mimomanželské vztahy a rozvod rodičů z pohledu dospělých dětí. Zkoumáme rovněž aspekty, které souvisejí s dlouhodobým spokojeným manželstvím. Nejvýznamnějším publikačním výstupem je zatím monografie o partnerské spokojenosti žen v akademických povoláních (Očenášková, 2015).
Grantová podpora: IRP, projekt Excelence – podpora publikační činnosti akademických pracovníků FF UP (2015), další je v plánu.

Rodinná paměť a mezigenerační přeměna identit

Garantka tématu: doc. Mgr. Radmila Švaříčková Slabáková Ph.D. (katedra historie FF UP)
Spoluřešitelé: doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc., (z jiných pracovišť dále doc. Mgr. Marek Petrů, Ph.D., Mgr. Jitka Kohoutová, doc. PaedDr. Alena Zachová, CSc., dr. hab. Marcin Lukasz Filipowicz, Dr.)

Anotace: Interdisciplinární výzkumný projekt se týkal rodinné paměti. Jedná se o oblast, která byla dosud v psychologii neprobádaná. Hlavním cílem psychologické části výzkumu bylo popsat obsah, funkce a význam rodinné paměti. Dále jsme zkoumali způsoby, jakými je rodinná paměť modifikována a přenášena mezi generacemi. Speciálně jsme se zaměřili i na možné souvislosti rodinné paměti s funkčností rodiny a její resiliencí. Byl využit kvalitativní přístup k výzkumu. Sběr dat byl proveden pomocí hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se třemi generacemi třinácti rodin. Výzkum je inovativní jak zaměřením na dosud neprozkoumanou problematiku, tak svou interdisciplinaritou (psychologie rodiny, historie, literární teorie, kognitivní filozofie). V současné době probíhá finalizace hlavních výstupů (dvě monografie).
Grantová podpora: GA ČR 2015-2017

Prarodiče jako pečující osoby v kontextu pěstounské péče

Garantka tématu: PhDr. Šárka Mošťková (studentka DSP)
Spoluřešitelé: doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc.

Anotace: Hlavním cílem výzkumu je porozumět prožívání prarodičů, kteří převzali péči o svá vnoučata místo jejich rodičů. Dílčími cíli je zmapovat subjektivní vnímání příčin pěstounské péče, náhled na rodinnou situaci, konflikt dvojí role, vztahy s vnoučaty, těžkosti s výchovou, životní spokojenost prarodičů, důležité hodnoty a cíle, způsoby zvládání stresu a resilienci. Výzkumný soubor tvoří 20 žen a mužů – prarodičů, kteří mají v pěstounské péči alespoň jedno vnouče a vychovávají jej minimálně po dobu dvou let.  Metody: polostrukturované interview, SEIQoL, F-COPES. Dílčí výsledky výzkumu ukazují, že děti jsou do pěstounské péče prarodičů svěřovány z rozličných důvodů, které jsme uspořádali do tří kategorií: patologický způsob života biologických rodičů, osobnostní charakteristiky rodičů a vliv životních událostí. Na dalších analýzách se pracuje. Vzhledem k rostoucímu počtu prarodičů pěstounů mohou být získané výsledky užitečné zejména v psychologickém poradenství a pro odborníky pracující s pěstounskými rodinami.
Grantová podpora: IGA FF UP, MŠMT (IGA_FF_2015_022)

Prožívání nedobrovolně bezdětných žen a mužů a jeho souvislost s výsledky léčby neplodnosti

Garantka tématu: PhDr. et Mgr. Gabriela Ďurašková (studentka DSP)
Spoluřešitelé: doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc.

Anotace: Léčba neplodnosti i sama situace nedobrovolné bezdětnosti představují pro většinu párů, kterých se to týká, velkou psychickou zátěž. Prožívání nedobrovolné bezdětnosti se u nás zkoumá především kvalitativními metodami. Považujeme proto za přínosné, aby se začaly objevovat i kvantitativní studie, a aby do českého prostředí byly pro ně zavedeny vhodné nástroje, ve světě již hojně pro tento typ výzkumu využívané, např. Fertility Problem Inventory. Výzkumný projekt je kombinovaný. Je zaměřen na stres, coping, prožívání životního smyslu a změny v životě v souvislosti s prožívanou náročnou situací nedobrovolně bezdětných párů. Výzkum je realizován ve spolupráci s embryology. Výsledky budou přínosné pro psychology, gynekology, pracovníky Center asistované reprodukce aj.

Proces odpuštění u žen se zkušeností domácího násilí

Garantka tématu: Mgr. Erika Lipková (studentka DSP)
Spoluřešitelé: doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc.

Anotace: Koncept odpuštění je v současné době v psychologii předmětem zvýšeného zájmu, dosud však ani nepanuje shoda ve vymezení tohoto pojmu. Výzkumný projekt je zaměřen na propojení dvou okruhů – procesu odpuštění a domácího násilí páchaného na ženách. Hlavním cílem výzkumu je odpovědět na otázku, jak vnímají odpuštění a jaké zkušenosti mají s odpuštěním ženy, které zažily domácí násilí. Záměrem je získat hlubší a pokud možno komplexní vhled do této dosud minimálně zkoumané problematiky. Bude využito kvalitativního přístupu k výzkumu (hloubková polostrukturovaná interview pro sběr dat, následně interpretativní fenomenologická analýza dat).


Sociální psychologie a psychologie osobnosti

Vedoucí výzkumné oblasti
Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu, DrSc.

Charakteristika výzkumné oblasti

Obecný výzkumný záměr směřuje k významným aspektům psychologie osobnosti ve společnosti, zejména v oblasti psychodiagnostiky, vývoje a hodnotového růstu, dopravní kultuře, dynamiky pracovních kolektivů, prožívání skupinového nátlaku, šikany na pracovišti.

Výzkumné týmy

Alternativy k pětifaktorovému modelu osobnosti

Garant/ka tématu: prof. PhDr. Alena Plháková, CSc.
Spoluřešitelé: PhDr. Olga Pechová,  Ph.D., PhDr. Daniel Dostál, Ph.D., Mgr.  Tereza Záškodná  (DSP student), Mgr. Klára Machů (DSP student)

Anotace: Nedostatečná schopnost pětifaktorového modelu osobnosti v oblasti měření a predikce aspektů osobnosti souvisejících s eticky zabarveným chováním vedla k vytvoření dvou paralelních koncepcí, které se snaží tuto mezeru zaplnit. Jedná se na straně jedné o šestifaktorovou koncepci (HEXACO), které operuje se šestým faktorem, kterým je čestnost -skromnost (honor-humility).  O něco dříve vytvořená koncepce temné triády popisuje vliv tří subklinických rysů osobnosti, kterými jsou narcismus, machiavelismus a psychopatie. Prověřování obou koncepcí je významným tématem současné psychologie.
Grantová podpora: FPVČ (Narcismus jako rys osobnosti, SPP: 452100351)

Hodnoty a postoje k bezpečnosti dopravy

Garant tématu: PhDr. Matúš Šucha, PhD.
Spoluřešitelé:

Anotace:  Výzkum se zaměřuje na identifikaci a popis postojů a souvisejících hodnot, které občani různých států deklarují. Výzkum je realizován formou on line dotazníků, data jsou zpracovávána kvalitativně formou  analýzy textu. Výzkum je realizován na 5 kontinentech (v 7 jazycích) v přibližně 50 krajinách. Cílem výzkumu je popsat a porovnat ve celosvětovém měřítku postoje a hodnoty obyvatelstva k bezpečnosti dopravy. Praktickou implikací výsledku výzkumu je lepší pochopení místa dopravní bezpečnosti ve společnosti a lepší zacílení bezpečnostní kampaní.
Grantová podpora:

Mobing jako rafinovaná forma agrese na pracovišti

Garant/ka tématu: doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu, DrSc.
Spoluřešitelé: PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D.; PhDr. Simona Dobešová-Cakirpaloglu, Ph.D.; Mgr. et. Mgr. Martin Zielina, Ph.D.

Anotace: Mobbing představuje závažný společenský problém v ekonomicky rozvinutých zemích. Výzkumy ve všech jednotlivých zemích se shodují, že mobbing existuje téměř ve všech zkoumaných pracovních kolektivech, a jako takový představuje závažný problém. Důvody k mobbingu jsou různé a zasahuje jak muže, tak ženy. Závažnost mobbingu spočívá především v jeho dlouhotrvajících a různorodých zdravotních, sociálních a pracovních důsledcích. Vzhledem k tomu, že výzkumné práce v tomto směru u nás chybí, musí mít náš výzkum explorační charakter. Cílem navrhovaného výzkumu je popsat a psychologicky analyzovat výskyt, způsoby projevu a nejčastější psychické důsledky mobbingu v zaměstnání v ČR. Plánuje se rozsáhlý výzkumný soubor oslovených zaměstnanců, tak aby vzhledem ke stanoveným cílům bylo dosaženo optimálního pokrytí relevantních sociodemografických charakteristik cílové populace. Výzkum bude proveden anonymně za použití dotazníkových metod NAQ, SUPOS a sociodemografického dotazníku.
Financováno z: GRANTOVÁ AGENTRUA ČR (GAČR)
Číslo projektu: 15-18469S
Délka projektu: 1/2015 – 12/2016

Sociální zrání osobnosti

Garant/ka tématu: PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D
Spoluřešitelé: Mgr. Irena Cakirpaloglu, Ph.D., PhDr. Daniel Dostál, Ph.D.

Anotace: Projekt je zaměřen na vývoj a standardizaci projektivní psychodiagnostické metody zaměřené na sociální zrání osobnosti. Jedná se o vytvoření zcela nového projektivního testového materiálu. Sledovanými projevy jsou vztah jedince k autoritě, vztahy k druhým lidem, emoční prožitek a zaměřenost chování jedince.
Grantová podpora: IGA FF UP, MŠMT

Analýza lidských pohybových odpovědí v Roschachově metodě

Garant/ka tématu: PhDr. Martin Seitl, Ph.D
Spoluřešitelé: PhDr. Martin Lečbych, Ph.D

Anotace: Cílem výzkumu je prozkoumat vzájemný vztah mezi projektivními metodami (Rorschach, Hand test) a interpersonálními faktory osobnosti, které jsou identifikovány na základě sebeposuzovacích dotazníků osobnostních vlastností. Výzkum přispívá k poznávání osobnosti kombinací sebeposuzovacího a projektivního přístupu. Zaměřuje se zejména na prosociální aspekty osobnosti (empatie).
Grantová podpora: FPVČ, MŠMT


Poradenská, pedagogická a školní psychologie

Vedoucí výzkumné oblasti
PhDr. Marek Kolařík, Ph.D.

Charakteristika výzkumné oblasti

V rámci naší oblasti se snažíme o to, aby naše výzkumy, výuka i dalšími aktivity reagovaly na potřeby praxe. Zaměřujeme se na diagnostické a intervenční oblasti ve školním prostředí – naše výzkumy se týkají aktuálních témat řešených ve školní a pedagogické psychologii, jako je například prevence rizikového chování, osobnost nadaných žáků, osobnostní vlastnosti a sebehodnocení dětí školního věku, fenomén odkladu školní docházky nebo otázka přínosu asistenta pedagoga u dětí se speciálně vzdělávacími potřebami. Zároveň se zabýváme zkoumáním osobnostních charakteristik a postojů učitelů a školních psychologů.

Výzkumné týmy

Diagnostika rizikových a protektivních faktorů a prevence rizikového chování u adolescentů

Garanti tématu: PhDr. Martin Dolejš, Ph.D. a Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.
Spoluřešitelé: Mgr. Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová, PhDr. Eva Maierová

Anotace: Projekt je zaměřen především na možnosti včasné diagnostiky osobnostních a jiných charakteristik jedinců, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny faktory pro vznik různých závislostí a tendencí k rizikovému chování. Hlavním cílem je analýza dosavadních psychodiagnostických nástrojů zaměřených na screening rizikového chování adolescentů a s ním souvisejících proměnných. Na základě této analýzy se budou další výzkumné snahy týmu orientovat na tvorbu vlastní diagnostické metody, která bude postihovat několik rysů a proměnných, které mají vliv na vznik rizikového chování. Dále se zaměříme na vývoj nových originálních metodik selektivní a indikované prevence (primárně pro oblast školství a ústavní péče), jejich implementaci a případně i následné kvazi-experimentální ověření efektivity.
Grantová podpora: FF UP v rámci SGS/IGA (FF_2013_012)

Program Druhý krok - výzkum efektivity v českých podmínkách

Garant/ka tématu: PhDr. Eleonora Smékalová, Ph.D.
Spoluřešitelé: Mgr. Kateřina Palová, Mgr. Lucie Viktorová

Anotace: Program Druhý krok vytvořila americká organizace Committee for Children, Seattle. Tento program se zaměřuje na podporu pěti základních sociálních a emocionálních kompetencí: sebeuvědomování, seberegulace, sociální cítění, vztahové dovednosti a zodpovědné jednání. Díky paní profesorce Evě Gajdošové, která zprostředkovala šíření programu na Slovensku, se také nám podařilo program rozšířit na několik základních škol v České republice. Náš tým na Katedře psychologie společně se spolkem Škola porozumění a sdílení usiluje o další šíření tohoto programu v ČR, aktuálně je pro práci s programem proškoleno více než 60 osob a během roku 2017 očekáváme proškolení dalších přibližně 80 učitelů a psychologů.
Paralelně s implementací Druhého kroku zajišťuje náš výzkumný tým také ověřování tohoto programu. Proběhlo již několik menších výzkumů s cílem zjistit vliv programu na sociální a emocionální kompetence, morální usuzování, sebepojetí, psychosociální klima či kreativitu u dětí na ZŠ. Na ně bude navazovat rozsáhlý výzkum po celé České republice, který bude odstartován v září 2017 a potrvá 3 školní roky. Kromě toho v tuto chvíli probíhá také pilotní výzkum v mateřských školách.

Osobnostní vlastnosti dětí školního věku, sebehodnocení školní úspěšnosti a dalších parametrů žáků základních a středních škol ve věku 9-18 let

Garant/ka tématu: PhDr. et MUDr. Miroslav Orel , PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D.
Spoluřešitelé: RNDr. Eva Reiterová, Ph.D.

Anotace: Projekt je zaměřen na zavedení, standardizaci a úpravu nových diagnostických nástrojů v prostředí škol ČR. Jde o český převod pětifaktorového osobnostního dotazníku pro děti (FFI -C) a metody sebehodnocení školní úspěšnosti (PHCSCS-2). Výstupy budou srovnávány a hodnoceny s výsledky testu pozornosti d2, dalšími psychodiagnostickými metodami a výstupy z vyhodnocení aktuální úrovně znalostí a relativního přírůstku znalostí u žáků v průběhu dvou let. Cílem je podat souhrnný obraz o vybraných psychologických parametrech a úrovni znalostí u žáků základních a středních škol v daném věkovém rozmezí a následně formulovat opatření pro optimalizaci výchovně-vzdělávacího procesu ve školách na území ČR. Součástí projektu je posílení a rozvoj spolupráce katedry psychologie s KPPP a ZDVPP Zlín, Ostravskou Univerzitou a dalšími subjekty, aby byl získán co největší výzkumný vzorek. V projektu je počítáno s psychodiagnostickým vyšetřením a vyhodnocením u minimálně 10.000 žáků.
Grantová podpora: ESF Rozvoj a podpora kvality ve vzdělávání

Učitelé - jejich osobnostní charakteristiky a postoje vůči dalším subjektům vzdělávání

Garant/ka: PhDr. Eleonora Smékalová, Ph.D.
Spoluřešitelé: PhDr. Soňa Lemrová, Ph.D.

Anotace:  Učitelé jsou bezesporu hlavními činiteli působícími ve vzdělávání. Působí nejen svou odborností, ale také osobnostními rysy, přesvědčeními a postoji. Mezi málo prozkoumané faktory patří některé sociální fenomény a jejich vliv na výkony žáků.
Cílem projektu je přinést aktuální poznatky o osobnostech učitelů ZŠ, SŠ a VŠ v ČR,  o  jejich postojích vůči žákům a rodičům a uvést je do souvislosti s jejich pracovními podmínkami a dalšími proměnnými (věk, aprobace, délka praxe, typ školy atd.). Poznatky získané výzkumem budou moci posloužit osobám pracujícím s učiteli i učitelům samotným.
Grantová podpora: IGA (proběhla a bude znovu podána)

Dobrá praxe konstrukce testů obecných studijních předpokladů, znalostních testů a psychodiagnostických nástrojů

Garant tématu: Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.
Spoluřešitelé: Lucie Viktorová, Mgr. Aleš Neusar, Ph.D.

Anotace projektu: Cílem projektu je zjistit, čím se vyznačuje dobrá praxe při tvorbě testů studijních předpokladů, znalostních testů a jiných psychodiagnostických nástrojů, tj. které oddíly testů a které položky v nich vykazují dobrou schopnost diferenciace a které jsou neúčinné či méně vhodné. Analyzovány jsou lexikální vlastnosti položek, vztah k paměťovým schopnostem člověka i jejich kvalita vzhledem k uznávaným teoriím dotazování jako je například kognitivně interakční model dotazování. Projekt se zaměřuje na psychometrické vlastnosti testů a dotazníků za využití CTT a IRT, především na jejich reliabilitu (paralelní verze a vnitřní konzistence) a validitu (obsahovou i kriteriální). Dále je v projektu testována možnost využití počítačového adaptivního testování v oblasti studijních předpokladů a návazně i v dalších oblastech jako je prevence rizikového chování, či obecně v psychodiagnostice.
Grantová podpora: SGS IGA FF_2013_011

Diagnostika rizikových a protektivních faktorů a prevence rizikového chování u adolescentů

 

Garanti tématu: PhDr. Martin Dolejš, Ph.D. a Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.
Spoluřešitelé: Mgr. Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová, PhDr. Eva Maierová


Anotace: Projekt je zaměřen především na možnosti včasné diagnostiky osobnostních a jiných charakteristik jedinců, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny faktory pro vznik různých závislostí a tendencí k rizikovému chování. Hlavním cílem je analýza dosavadních psychodiagnostických nástrojů zaměřených na screening rizikového chování adolescentů a s ním souvisejících proměnných. Na základě této analýzy se budou další výzkumné snahy týmu orientovat na tvorbu vlastní diagnostické metody, která bude postihovat několik rysů a proměnných, které mají vliv na vznik rizikového chování. Dále se zaměříme na vývoj nových originálních metodik selektivní a indikované prevence (primárně pro oblast školství a ústavní péče), jejich implementaci a případně i následné kvazi-experimentální ověření efektivity.
Grantová podpora: FF UP v rámci SGS/IGA (FF_2013_012)


Klinická psychologie, diagnostika a psychoterapie

Vedoucí výzkumné oblasti
PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D.

Charakteristika výzkumné oblasti

V rámci naší oblasti se snažíme o rozvoj výzkumu v klinické psychologii. Zaměření našich výzkumů odráží do určité míry pestrost a bohatost této disciplíny. V rámci studia psychopatologie se soustředíme zejména na souvislosti mezi rozličnými faktory duševního zdraví a osobnostní strukturou. Ve výzkumu psychodiagnostických metod hledáme cesty k inovaci tradičních metod a vývoji nových metod. Náš výzkum v oblasti psychoterapie se soustředí na hledání a ověřování alternativních a dosud experimentálních postupů léčby duševních poruch.

Výzkumné týmy

Temperament a stresových potenciál kognitivních konfliktních úloh v projevech autonomního nervového systému (ANS)

Garant: PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D

Anotace: V oblasti současného aktuálního poznání v oblasti psychofyziologie a psychosomatické medicíny, představuje problematika vztahu temperamentu a vlastních reakcí na stres měřených na úrovni biologických signálů významně diskutovanou a zkoumanou oblast. Z tohoto hlediska se často hovoří o tzv. psychosomatické variabilitě ve vztahu k ANS. Významnou roli zde přestavují působící stresové podněty a také konstituční vrozené dispozice, ve kterých se zřetelně uplatňuje temperament. V našem výzkumu vycházíme z obecně fyziologických principů působení sympatiku a parasympatiku v průběhu stresových podnětů s cílem postihnout základní vztahy těchto zkoumaných parametrů u zdravého kontrolního souboru a vytvořit tak nezbytné teoretické podhoubí pro možné srovnání se soubory klinickými. Přínos spatřujeme v tom, že o této problematice není prozatím v současném stavu poznání dostatek výzkumných zjištění.
Grantová podpora: FPVČ

Sexuální přitažlivost v psychoterapii

Garant: PhDr. Marek Kolařík, Ph.D.
Spoluřešitel: PhDr. Martin Lečbych, Ph.D.

Anotace: Fenomén sexuální přitažlivosti v psychoterapii je tabuizované téma současného výzkumu psychoterapie. Postupně se objevují první publikace, které se snaží o komplexnější zachycení celého fenoménu nejen z hlediska tradičního paradigmatu přenosu a protipřenosu v psychoterapii. V našem výzkumu se zaobíráme vícerými otázkami, které s tímto fenoménem souvisí a jeho vlivu na proces a výsledek psychoterapie. Aktuálně se věnujeme otázce jak je toto téma supervidováno a jaký je názor zkušených terapeutů na roli fenoménu sexuální přitažlivosti v psychoterapii.
Grantová podpora: Projekt Excelence FF UP

Ego analýza a maladaptivní schémata u lidí závislých na psychoaktivních látkách

Garant: PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D.
Spoluřešitelé: Mgr. Gabriela Mahrová, Bc. Marek Laštovica (Psychiatrická nemocnice Marianny Oranžské)

Anotace:  Výzkum je zaměřen na obsahové analýze lidí závislých na psychoaktivních látkách. V obsahové analýze těchto životopisů chceme sledovat obsahové kategorie a  jejich emoční valenci. Výzkumná skupina bude dále rozdělena dle doby abstinence. Za cíl si pokládáme vytvořit jednoduchý nástroj určený k rychlé analýze témat, kterými se daný člověk ve svém životopise zabývá jak z hlediska frekvence, tak z hlediska  emočního  hodnocení.  Vzniklý  nástroj  k  analýze obsahových dat bude schopen jednoduše znázornit osu životopisu vč. určité detekce možných psychologických obran Já. Z tohoto hlediska se v rámci Ego-analýzy  také  zaměříme  na  detekci možných maladaptivních schémat. Ve výzkumu spatřujeme přínos v tvorbě obsahově analytického nástroje, který je přenositelný do terapeutické praxe při práci s klienty závislými na psychoaktivních látkách.
Grantová podpora: Projekt PAPSAV

Metody explorace (rozhovor, pozorování, anamnéza) v rámci posuzování psychické způsobilosti k řízení

Garant tématu: PhDr. Matúš Šucha, PhD.

Spoluřešitelé: PhDr. Radko Obereignerů, PhD.,  PhD. Lenka Šrámková (DSP student), PhDr. Michal Walter (externí spolupracovník), PhDr. Libor Eliášek (externí spolupracovník), Kateřina Böhmová (studentka)

Anotace:  Při posuzování psychické způsobilosti k řízení v rámci dopravněpsychologického vyšetření kombinujeme přístup testový a klinický. V realizovaném výzkumném projektu popisujeme principy klinického přístupu a jeho metod – interview, pozorování a anamnéza v rámci dopravněpsychologického vyšetření v ČR. Podkladem je obsahová analýza sdělení (interview) zkušených dopravních psychologů v ČR. Výstupem projektu je monografie na dané téma, která bude publikována v roce 2014.

Grantová podpora: CZ.1.07/2.2.00/28.0143 –  Iniciace mezioborového potenciálu psychologie – inovace odborné přípravy studentů UP pro praxi.

Metoda omezené zevní stimulace

Garant/ka tématu: Mgr. Martin Kupka, Ph.D.
Spoluřešitelé: Mgr. Marek Malůš (DSP student)

Anotace:  Výzkum metody omezené zevní stimulace (Restricted environmental stimulation technique – REST). Implementace tohoto způsobu práce do péče o osoby, které se léčí ze závislosti na psychoaktivních látkách v PL Bílá Voda. Dále dokončení základního výzkumu. V současnosti nás zajímá především  identifikace potenciálních terapeutických činitelů s ohledem  na  všímavost, prožívanou životní smysluplnost a změny v sebepojetí.  Výzkum má  smíšený  design.  Soustředíme se na měření kvantitativních i kvalitativních změn. K tomu využíváme dotazníkové metody: Dotazník pěti aspektů všímavosti, Existenciální škálu a Rosenbergovu škálu sebehodnocení. Kvalitativní data jsou hodnocena skrze  interpretativní fenomenologickou analýzu. Jedná se nám o pochopení motivace dobrovolníků a dále o zmapování možných přínosů této procedury. Zde vycházíme z popisu účastníků,  který  získáváme  rozhovorem před vstupem do prostředí omezené zevní stimulace, v průběhu  její  realizace  a  bezprostředně  po  ukončení.  V současnosti mapujeme rovněž trvalost změny, kdy oslovujeme probandy s 6  měsíčním  odstupem  po  absolvování  této zkušenosti.
Grantová podpora: FRVČ, FF UP, MŠMT

Olomoucká klasifikace afázií

Garant/ka tématu: PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D

Anotace: Projekt je zaměřen na výzkumné propracování klasifikace afázií dle Čecháčková (dříve Olomoucká klasifikace afázií) v souladu se soudobým vědeckým poznáním. Cílem je ověření diagnostických možností dané klasifikace a vypracování diagnostického algoritmu.
Grantová podpora: projekt ve fázi přípravy.

Osobnost depresivních jedinců v remisi

Garant/ka tématu: Mgr. Zuzana Sedláčková (DSP student)
Spoluřešitelé: prof. MUDr. Ján Pavlov Praško, CSc.

Anotace: Naším cílem je zjištění specifických osobnostních charakteristik, které se vyskytují u depresivních jedinců v remisi, a prozkoumání případné přítomnosti komorbidní poruchy osobnosti. Zajímá nás souvislost konkrétních osobnostních rysů a komorbidních poruch osobnosti se sociodemografickými charakteristikami, s vývojem depresivní poruchy a průběhem její léčby (na základě kritérií: délka trvání depresivní poruchy, délka a počet minulých depresivních fází a remisí aj.). Potřebná data budeme zjišťovat například pomocí Cloningerova Dotazníku tempretamentu a charakteru (TCI) či strukturovaného rozhovoru IPDE-ICD-10 (International Personality Disorder Examination). Předpokládáme výskyt specifických rysů osobnosti u depresivních jedinců v remisi a vysoký výskyt komorbidní poruchy osobnosti. Dále očekáváme signifikantní souvislost specifických rysů osobnosti a poruchy osobnosti s vývojem depresivní poruchy a s průběhem její léčby.
Grantová podpora: IGA FF UP, MŠMT

Problematika vlivu internalizovaného stigmatu na efektivitu léčby u úzkostných poruch

Garant/ka tématu: Mgr. Marie Ocisková  (DSP student)

Spoluřešitelé:

Anotace: Problematika vlivu internalizovaného stigmatu na efektivitu léčby u úzkostných poruch a identifikace některých osobnostních proměnných, které zvyšují pravděpodobnost jeho internalizace. Pacienti s úzkostnými poruchami přicházejí do terapie vesměs pozdě,  kdy zpravidla trpí úzkostnou poruchou již po celá léta. Při jejich léčbě jak psychoterapií, tak farmakoterapií je často problémem, že samotná diagnóza psychické poruchy na ně působí jako zraňující stigma, které dále snižuje  jejich sebedůvěru a víru ve zlepšení  jejich stavu. Cílem práce  je zhodnotit míru internalizovaného stigmatu pacientů s úzkostnými poruchami (panická porucha, agorafobie, sociální fobie, generalizovaná úzkostná porucha, PTSD, OCD) a zjistit vztah internalizovaného stigmatu k osobnostním  charakteristikám  a  strategiím  zvládání  stresu, míře  naděje  a  ke  změně symptomatologie v průběhu léčby

Grantová podpora:

Struktura osobnosti a vztahová vazba u patologických hráčů

Garant/ka tématu: PhDr. Eva Maierová
Spoluřešitelé: Mgr. Miroslav Charvát,  PhD.

Anotace: Cílem výzkumného projektu  je popsat souvislosti mezi poruchami osobnosti, vztahovou vazbou a patologickým hráčstvím, identifikovat možné subtypy hráčů dle vykazované psychopatologie a zjistit, zda má sledovaná psychopatologická komorbidita  patologických  hráčů vztah k úspěšnosti jejich léčby. Cílovou populací jsou klienti léčící se v  pobytové  léčbě  na specializovaných  odděleních. Dále se předpokládá rozšíření výzkumného  záměru  na  skrytou populaci hráčů, kteří nejsou v kontaktu s léčebnými institucemi,  včetně  těch,  kteří  hrají  online. Rozšíření v oblasti sledovaných proměnných bude zacíleno například na behaviorální schémata hráčů, kognitivní omyly atp. Výsledky bude možné využít například k vývoji krátkých intervenčních programů pro ambulantní léčbu závislostí či v prevenci tohoto nebezpečného fenoménu.
Grantová podpora:

Virtuální realita v léčbě poruch anxiozního spektra

Garant: PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D.
Spoluřešitelé: PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D.

Anotace:  Výzkum zaměřený na vliv virtuální reality a expozic ve virtuální realitě na anxiózní poruchy v rámci kognitivně behaviorální terapie. Výzkum je zaměřený na  hodnocení  rozdílů účinnosti mezi kognitivně behaviorálními strategiemi v léčbě úzkostných poruch.
Grantová podpora:

Vývoj české verze a norem pro test Hanojské věže

Garant/ka tématu: PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D
Spoluřešitelé: PhDr. Klára Seitlová, Ph.D., PhDr. Martin Seitl, Ph.D

Anotace: Test Hanojské věže je zaměřen na poznávání exekutivních schopností. Cílem výzkumu je tvorba norem pro test Hanojské věže, propracování metodiky pro aplikaci a to i v rámci přesahu diagnostických možností testu při výběru pracovníků. Ověření aplikačních možností testu, posouzení jeho psychometrických vlastností.
Grantová podpora: Projekt PAPSAV

Vývoj Olomouckého testu figurální fluence

Garant/ka tématu: PhDr. Martin Lečbych, Ph.D
Spoluřešitelé: PhDr. Pavel Kolda a Mgr. Martin Vaverka (PL Šternberk)

Anotace: Test figurální fluence umožňuje poznávání exekutivních funkcí. Rozšiřuje dosavadní repertoár specifických zkoušek fluence (verbální, kategoriální). Podstatou výzkumu je tvorba vhodného podnětového materiálu, tvorba norem pro test figurální fluence, propracování metodiky pro aplikaci testu, vytvoření testové příručky.
Grantová podpora: Projekt PAPSAV


Psychologie práce, organizace a dopravní psychologie

Vedoucí výzkumné oblasti
PhDr. Martin Seitl, Ph.D.

Charakteristika výzkumné oblasti

Mise:
Našim posláním je rozvoj psychologie práce, organizace a dopravní psychologie na Katedře psychologie FF UP v Olomouci prostřednictvím výzkumné činnosti, výuky a spolupráce s dalšími českými nebo zahraničními institucemi v akademickém prostředí i praxi. Součástí poslání je také poskytnutí odborného servisu dalším organizačním jednotkám Filozofické fakulty.

Vize:
Poslání naplňujeme, když:

  • dále rozvíjíme výzkumné aktivity, založené na mezi-instituční spolupráci národního i mezinárodního charakteru,
  • posilujeme spolupráci s aplikační sférou v oblasti základního i aplikovaného výzkumu,
  • vyvíjíme nové psychodiagnostické metody a rozšiřujeme aplikací stávajících,
  • zvyšujeme kvalitu výuky v oblastech studijních opor a metod výuky,
  • zavádíme standardy pro poradenství a servis.

Výzkumné týmy

Dopravní psychologie

Psychologie práce, organizace


Metodologie, statistika a experimentální psychologie

Vedoucí výzkumné oblasti
Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.

Členové
PhDr. Martin Dolejš, Ph.D., PhDr. Daniel Dostál, Ph.D., Mgr. Aleš Neusar, Ph.D. a Mgr. Lucie Viktorová

Charakteristika výzkumné oblasti

Výzkumná oblast Metodologie, statistika a experimentální psychologie má z dlouhodobého hlediska několik cílů:

  • Rozvíjet metodologické znalosti, dovednosti a kompetence v oblasti kvantitativní i kvalitativní metodologie u pregraduálních i postgraduálních studentů, a též akademiků prostřednictvím zkvalitňování výuky metodologie, statistiky a experimentální psychologie, pořádání workshopů a konferencí.
  • Poskytovat metodologické a psychometrické konzultace výzkumným týmům ostatních oblastí.
  • Rozvíjet dobrou praxi při původní tvorbě či převodu zahraničních psychologických testů a jiných psychodiagnostických či výzkumných nástrojů.