Psychodiagnostické nástroje

Škála depresivity Dolejše, Skopala a Suché

Škála depresivity Dolejše, Skopala a Suché je v českém prostředí jednou z několika málo metod, které lze využít v rámci diagnostiky deprese u člověka (hlavně adolescenta). Jedná se o psychodiagnostický nástroj, který je určen ke zjišťování aktuální míry depresivity. Depresivita se u člověka může projevovat například pesimistickým pohledem na budoucnost, smutkem, skleslou náladou, poruchami spánku, nechutenstvím, myšlenkami na sebevraždu. Obecně má depresivita negativní dopad na fungování jedince a ten svůj život často vnímá jako utrpení a bolest. Odborník, který má přesné údaje o míře depresivity, může pak vhodněji cílit své intervence a odborné aktivity. Diagnostikovat míru aktuální deprese je důležité, protože to umožňuje efektivnější redukci tohoto stavu, tak aby došlo u daného člověka k zlepšení jeho života a ke zvýšení spokojenosti se svým bytím. Škála depresivity umožňuje identifikovat jedince, kteří jsou aktuálně depresivnější než jsou jejich vrstevníci a kterým může být na základě rozpoznání depresivní symptomatologie poskytnuta včasná a efektivní pomoc. Příručka k metodě SDDSS obsahuje populační normy pro několik skupin jedinců. Škála depresivity poskytuje uživateli jednoduchý a rychlý screening míry aktuální deprese u vyšetřované osoby vzhledem k určité populaci, do které jedinec patří. Tento psychodiagnostický nástroj splňuje metodologické požadavky a je vystavěn na dostatečném teoretickém základu. Škála byla testována v několika celonárodních a regionálních studii, které potvrdily požadované metodologické a statistické parametry. Kompletní diagnostická metoda obsahuje testovou příručku, šablonu pro vyhodnocení a 500 kusů dotazníku, vše je jako komplet zabaleno v plastovém šanonu.

Koupit metodu

Škála impulzivity Dolejš a Skopal (SIDS) - Príručka pre prax

Abstrakt SIDS SK: Kompletná testovacia sada metódy SIDS obsahuje príručku, 500 kusov dotazníka a vyhodnocovaciu šablónu. Akronym SIDS vyjadruje názov metódy – Škála impluzivity Dolejša a Skopala. Ide o screeningový nástroj, ktorý je možné využiť v klinickej i poradenskej praxi. Diagnostické závery vyplývajúce z informácií získaných metódou SIDS možno využiť na formuláciu diagnostických hypotéz o produkcii rizikových foriem správania (užívanie alkoholu, tabaku, delikventné správania a pod.), pretože impulzivita je, podľa mnohých výskumných správ, prediktorom rizikového správania. Informácie o miere impulzivity dospievajúcej populácie možno využiť pri cielenej preventívnej činnosti, efektívnosť ktorej je priamo závislá od poznania osobnostného nastavenie dospievajúcich.
Príručka obsahuje populačné normy pre vekové skupiny od 10 do 15 rokov, ktoré predstavujú rýchly prehľad toho, ako veľmi je konkrétny človek v danom veku impulzívny vo vzťahu k vrstovníckej populácii.

Citace: Čerešník, M., Dolejš, M. & Skopal, O. (2016). Škála impulzivity Dolejš a Skopal (SIDS) Príručka pre prax. Olomouc: Univerzita Palackého.

Poznámka: v tisku, bude možnost zakoupit v eshopu Vydavatelství Univerzity Palackého.

Škála úzkostnosti Dolejš a Skopal (SUDS)

Komplet obsahuje příručku k metodě SUDS, 500 ks dotazníků a vyhodnocovací fólii. Škála úzkostnosti Dolejše a Skopala (SUDS) je rychlým screeningovým nástrojem využitelným jak v testové části klinického vyšetření či v edukačním procesu, tak v poradenství. Úzkostnost je jednou ze základních charakteristik osobnosti člověka. Jedná se o rys, který ovlivňuje lidský život, vnímání světa i sebe samého. Úzkostný lidé nedokážou objektivně ohodnotit své výkony a sebe, často se podceňují a mají nízké sebehodnocení. Jsou to lidé, kteří jsou psychicky zranitelný a často žijí svým vnitřním životem. Diagnostikovat úzkostnost již v období adolescence je důležité, protože to umožňuje efektivnější redukci tohoto rysu, tak aby došlo u daného člověka k zlepšení jeho života. Příručka obsahuje populační normy (věk 11-15 let) poskytující uživateli jednoduchý a rychlý přehled toho, jak si adolescent vede v tomto rysu vzhledem k populaci vrstevníků.

Citace: Dolejš, M. & Skopal, O. (2016). Škála úzkostnosti Dolejš a Skopal. Olomouc: Univerzita Palackého.

Poznámka: v tisku, bude možnost zakoupit v eshopu Vydavatelství Univerzity Palackého.

Škála úzkostnosti Dolejš a Skopal (SUDS) - Príručka pre prax

Kompletná testovacia sada metódy SUDS obsahuje príručku, 500 kusov dotazníka a vyhodnocovaciu šablónu. Akronym SUDS vyjadruje názov metódy – Škála úzkostnosti Dolejša a Skopala. Ide o screeningový nástroj, ktorý je možné využiť v klinickej i poradenskej praxi. Diagnostické závery vyplývajúce z informácií získaných metódou SUDS možno využiť na formuláciu diagnostických hypotéz o úzkostnom správaní vo vzťahu k osobnostnému nastaveniu a aktuálnej situácii, v ktorej sa človek nachádza. Informácie o miere úzkostnosti dospievajúcej populácie možno využiť pri cielenej preventívnej činnosti. Príručka obsahuje populačné normy pre vekové skupiny od 10 do 15 rokov, ktoré predstavujú rýchly prehľad toho, ako veľmi je konkrétny človek v danom veku úzkostný vo vzťahu k rovesníckej populácii.

Poznámka: možnost zakoupit v eshopu Vydavatelství Univerzity Palackého.

Osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ)

Psychodiagnostická metoda HSPQ se využívá k diagnostice čtrnácti osobnostních faktorů první- ho řádu (např. nadšenost vs. sklíčenost; vznětlivost vs. klidnost a další). Základním souborem se stali pubescenti ve věku 11 až 16 let navštěvující druhý stupeň základních škol na území České republiky. Každý měřený faktor se soustředí na jinou stránku osobnosti, některé vlastnosti se zaměřují na úroveň povahové integrace, jiné se více dotýkají temperamentu, a další označují motivační sklony žáka. Administrace testových baterií se uskutečnila s 3 570 žáky a žákyněmi (forma „A“ 1 938 respondentů a forma „B“ 1 642 respondentů). Součástí tohoto sdělení jsou i aktualizované populační normy rozdělené podle proměnných – věk, pohlaví, typ školy atd.

Článek – Aktualizace populačních norem pro Osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ) – Dolejš
Příloha 1 – Populační normy HSPQ
Příloha 2 a 3 – Korelační vztahy mezi faktory dotazníku HSPQ

SURPS – SUBSTANCE USE RISK PROFILE SCALE

Škála osobnostních rysů představujících riziko z hlediska užívání návykových látek (SURPS – SUBSTANCE USE RISK PROFILE SCALE) je nástrojem, který má pomoci odborníkům (psychologům, adiktologům, výchovným poradcům) vyhledávat jedince s určitými osobnostními rysy, které mají pozitivní vztah s různými formami rizikového chování (hlavně s užíváním návykových látek). Nástroj hodnotí čtyři rizikové faktory osobnosti, které způsobují abúzus, závislost. Škály má vytvořené tak, aby se odhalily jednotlivé proměnné v osobnosti nezávisle na chování vedoucímu k užívání návykových látek. Nástroj disponuje širokým spektrem využití, lze jej použít v psychodiagnostickém procesu u populace s klinickým obrazem abúzu návykových látek, ale také pro populaci středoškolských a vysokoškolských studentů nevykazujících abúzus. Dotazník obsahuje 23 otázek (příklad: „Mám pocit, že nejsme úspěšný/(á)“), na které jedinec odpovídá jednou ze čtyř nabídnutých odpovědí (rozhodně souhlasím; souhlasím; nesouhlasí; rozhodně nesouhlasím). Metoda SURPS není časově náročná (15 minut) a lze ji zadávat individuálně i skupinově.  Autoři vytvořili statistické normy pro britské dívky a chlapce ve věkovém rozmezí 11-16 let.

Dolejš M., Miovský, M., & Řehan, V. (2012) Testová příručka ke škále osobnostních rysů představujících riziko z hlediska užívání návykových látek (SURPS- SUBSTANCE USE RISK PROFILE SCALE). Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga.

Bližší informace: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/19/3939/Testova-prirucka-ke-skale-osobnostnich-rysu-predstavujicich-riziko-z-hlediska-uzivani-navykovych-latek-SURPS-SUBSTANCE-USE-RISK-PROFILE-SCALE-

Škála impulzivity Dolejše a Skopala (SIDS)

Škála impulzivity Dolejše a Skopala (SIDS) je nástrojem, který poskytuje možnost v krátkém čase získat informaci o tom, jak impulzivní je daný adolescent. SIDS je screeningovým nástrojem využitelným jak v testové části klinického vyšetření (psychologové) či v edukačním procesu (školní psychologové), tak v poradenství (psychologové, speciální pedagogové). Impulzivita je úzce spojena s rizikovými formami chování, které lze u adolescentů pozorovat (užívání tabáku, alkoholu, delikvence a další), a je určitým prediktorem tohoto chování. Existují výzkumy Dolejše a kolektivu (2014), které poukazují na velmi úzký vztah sledovaného rysu s rizikovým chováním. Informace o impulzivitě adolescentů jsou důležité při realizaci preventivních programů, kdy znalost osobnostního nastavení jednotlivých adolescentů zvyšuje efektivitu takovýchto programů. Příručka obsahuje populační normy (žáci ve věku 11-15 let) poskytující uživateli jednoduchý a rychlý přehled toho, jak si adolescent vede v tomto rysu vzhledem k populaci vrstevníků.

Citace: Dolejš, M., Skopal, O. (2016). Škála impulzivity Dolejš, Skopal. Olomouc: Univerzita Palackého.

Poznámka: v tisku, možnost zakoupit v eshopu Vydavatelství Univerzity Palackého.

Výskyt rizikového chování u adolescentů Dolejš a Skopal (VRCHA)

Dotazník Výskyt rizikového chování u adolescentů je psychodiagnostický nástroje, který umožňuje získat výsledky dvojího druhu a to za relativně krátký čas (během pár minut). První typ informací, které metoda přináší, jsou informace o výskytu určitého rizikového chování u adolescentů (kouření tabákových výrobků, užívání marihuany, krádeže). Odborníci z různých oblastí mají možnost na základě těchto informací porovnat sledovanou skupinu se skupinou, která byla podkladem pro standardizaci této metody. Informace o výskytu určitých rizikových aktivit, mohou také sloužit jako podklad pro plánování primárně preventivních programů určených pro danou klientelu, pro dané adolescenty. Druhým typem jsou informace o faktorech, které metoda měří. Odborníci získávají informace o tom, do jaké míry je adolescent rizikový v oblasti abúzu, delikvence či šikany (oběť). Na základě vytvořených populačních norem lze říci, zda se adolescent svými rizikovými aktivitami podobá běžnému vrstevníkovi nebo jej například převyšuje. Tyto zjištění opět umožňují rozhodnout, zda a v jaké míře realizovat odbornou individuální intervenci s daným jedincem.

Dolejš, M., Skopal, O. (2015). Výskyt rizikového chování u adolescentů Dolejš a Skopal (VRCHA). Olomouc: Univerzita Palackého.

Poznámka: v tisku, možnost zakoupit od 1. ledna 2016 ve Vydavatelství Univerzity Palackého.