Diagnostika místa kontroly (locus of control) a jeho využití při práci s adolescenty ve věku 11 – 15 let (běžná populace, klienti NZDM)
Adolescence je významným obdobím celoživotního vývoje člověka, kdy se výrazně mění osobnost člověka v různých oblastech (fyzické, psychické, sociální i spirituální). Dospívání je zároveň etapou života, která je doprovázena různými rizikovými faktory, které mohou vést k dílčímu (někdy i fatálnímu) narušení vývoje jedince. Výsledkem procesu dospívání by měl být nezávislý, odpovědný a fyzicky a psychicky zdravý jedinec. Dospělí a obecně společnost se snaží různými aktivitami a intervencemi poskytovat dospívajícím oporu a také ochranu před nebezpečnými faktory. Jedním z nástrojů ochrany a rozvoje jedince jsou nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (NZDM), která poskytují odbornou pomoc a podporu neorganizovaným a sociálně ohroženým dětem a mládeži, jejichž život je provázen množstvím obtížných životních událostí, konfliktních sociálních situací a negativních zkušeností. Základním cílem je zlepšit kvalitu jejich života předvídáním, předcházením a snižováním sociálních a zdravotních rizik souvisejících s jejich životem. Pro zkvalitňování a zvyšování profesionality a efektivity nejen NZDM, ale i dalších služeb pro dospívající (jako jsou např. pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, diagnostické ústavy a pracoviště klinického či školního psychologa) je klíčové dobře znát ty, kterým jsou služby poskytovány. Znalost osobnostního nastavení jednotlivých adolescentů je důležitým předpokladem odborného rozhodování pro přiměřené a přiléhavé metody, intervence a další prostředky práce s dospívajícími.
Místo řízení, resp. locus of control je koncept, který vychází z rámce sociální teorie učení dle amerického psychologa Juliana Rottera. Postihuje subjektivní pocit kontroly jedince nad důsledky jeho chování. Dle Rottera se na koncích kontinua nachází internalita a externalita.
Osoby s interním místem řízení věří, že se jejich život vyvíjí zejména v závislosti na jejich schopnostech, činnosti a úsilí, a že svůj život mají pevně ve svých rukou. Jsou přesvědčení, že jsou události podmíněny jejich vlastnímu chování nebo jejich relativně stálým charakteristikám. Tzv. internalisté bývají zdravější, spokojenější a lépe zvládají zátěžové situace. Jedinci s externím místem řízení vnímají posílení, které následuje po jeho chování jako nezávislé na jejich vlastních činech. Odměnu a trest tedy přičítají vnějším okolnostem, které nemohou ovlivnit – např. náhodě, moci jiných lidí, štěstí nebo osudu. Tito lidé pak často používají pasivní strategie zvládání zátěže, objevují se u nich pocity bezradnosti, vzdávání se. Rovněž se u nich objevuje častěji problémové chování a je u nich větší riziko sebevražedného jednání. Místo řízení tedy ovlivňuje plánování a zahájení chování zaměřeného na cíl jak v běžných, tak v obtížných životních situacích, má také souvislost s psychickou odolností a má zmírňujícím účinek na stres u dospívajících.
Prokázalo se, že nejefektivnějšími intervenčními metodami jsou takové, které jsou zacíleny na úzce vymezenou skupinu. Proto se domníváme, že pro zefektivnění a zvýšení profesionalizace NZDM, klinických či školních psychologů a psychologů v pedagogicko-psychologických poradnách, ve střediscích výchovné péče či v diagnostických ústavecj má koncept LOC potenciál být vhodným východiskem pro práci s cílovou skupinou dospívajících z těchto zařízení. Cílem výzkumného projektu proto je tvorba adekvátního nástroje, který poskytne možnost získat v krátkém čase informaci o tom, zda má daný adolescent spíše externí či spíše interní místo kontroly. Díky realizovanému výzkumu tedy vznikne screeningový nástroj využitelný jak v poradenství (psychologové, speciální pedagogové, sociální pracovníci) či v edukačním procesu (školní psychologové), tak v testové části klinického vyšetření (psychologové). Prostřednictvím výzkumu rovněž vzniknou populační normy pro žáky ve věku 11 až 15 let, které poskytnou uživateli budoucího psychodiagnostického nástroje jednoduchý a rychlý přehled toho, jak si adolescent vede v tomto rysu vzhledem k populaci vrstevníků.
V průběhu realizace výzkumu jsou plánované publikační výstupy v odborných periodikách, výstupy spojené s konferenční činností v rámci ústních příspěvků a posterů. Závěrečným publikačním výstupem bude ucelená odborná monografie analyzující psychodiagnostické nástroje zaměřené na zjištění lokalizace místa kontroly a prezentující finální verzi nově sestavené metody mapující místo kontroly u adolescentů ve věku 11 až 15 let.
V oblasti osobnostních rysů jsme publikovali tyto statě:
ZEMANOVÁ, V., DOLEJŠ, M. Životní spokojenost, sebehodnocení a výskyt rizikového chování u klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 151 s. IBN 978-80-244-4492-5.
ZEMANOVÁ, V., DOLEJŠ, M. Životní spokojenost, sebehodnocení a výskyt rizikového chování u klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež aneb jak se liší od „normálních“ adolescentů? In PhD existence: československá psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. s. 280 – 297. ISBN 978-80-244-4694-3
DOLEJŠ, M. Efektivní včasná diagnostika rizikového chování u adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 189 s. ISBN 978-80-244-2642-6.
DOLEJŠ, M., SKOPAL, O., SUCHÁ, J., VAVRYSOVÁ, L., CAKIRPALOGLU, P. Protektivní a rizikové osobností rysy u adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého, 2014. 153 s. ISBN 978-80-244-4181-8.
SKOPAL, O., DOLEJŠ, M., SUCHÁ, J. Vybrané osobnostní rysy a rizikové formy chování u českých žáků a žákyň. Olomouc: Univerzita Palackého, 2014. 73 s. ISBN 978-80-244-4223-5.
Za výzkumný tým
PhDr. Martin Dolejš, Ph.D.
Mgr. et Mgr. Vanda Zemanová
Mgr. Lucie Vavrysová
Katedra psychologie FF
Univerzita Palackého
Křížkovského 10
779 00 Olomouc
www.ff.upol.cz/pch
Kontakt:
vanda.zemanova01@upol.cz
+ 420 777 050 294
Dokumenty: