Přijímací zkoušky

Bakalářské studium

Požadavky přijímací zkoušky

Přijímací řízení na bakalářské studium psychologie na FF UP je dvoukolové.

1. kolo – Písemné testy

V prvním kole uchazeč absolvuje test předpokladů ke studiu SPF a oborový test OTP z psychologie. Pro postup do druhého kola musí uchazeč prokázat dostatečně rozvinuté předpoklady ke studiu a základní orientaci v oboru na úrovni středoškolského vzdělání. 
Do druhého kola postupuje cca 240 uchazečů v prezenční a cca 170 v kombinované formě. Jejich seznam bude spolu s rozdělením do zkušebních komisí zveřejněn na těchto stránkách zde a také na internetové stránce FF UP v sekci Přijímací řízení – průběžné informace.

Znění testů z uplynulých let je zveřejňováno na webu FF UP v sekci Testy a zprávy z přijímacího řízení.

To znamená, že uchazeč musí dosáhnout dostatečně vysokého celkového percentilu v obou testech, přičemž váhy pro výpočet celkového percentilu jsou 40 % percentilu ze SPF a 60 % percentilu z OT (tj. dle vzorce Celkový percentil  = 0,4 x percentil ze SPF + 0,6 x percentil z OT). Do druhého kola postupuje cca 240 uchazečů v prezenční a cca 170 v kombinované formě. Jsou to uchazeči s nejvyšším celkovým percentilem z testů (celkový počet postupujících se může v řádu jednotek mírně lišit, neboť stejného celkového percentilu může na hranici přijetí dosáhnout více uchazečů). Jejich seznam bude spolu s rozdělením do zkušebních komisí zveřejněn na těchto stránkách zde a také na internetové stránce FF UP v sekci Přijímací řízení – průběžné informace.

a) SPF – Test studijních předpokladů na FF UP

Písemný test SPF (Test studijních předpokladů ke studiu na FF UP s důrazem na orientaci v humanitních a sociálně-vědních disciplínách) je základem přijímací zkoušky pro všechny bakalářské obory FF UP. Test trvá maximálně 50 minut a má 50 otázek s možnostmi odpovědí a, b, c, d, e (podrobnější informace a závazné parametry testu jsou publikovány na stránkách FF UP v sekci přijímací řízení).
I když se student hlásí na více oborů, vykoná jen jeden společný test TSP, který bude započten ke všem přihláškám.

b) OTP – Oborový test psychologie

 

Písemný test bude zaměřen na základní znalosti z oblasti psychologie, filozofie, sociologie a biologie (s důrazem na biologii člověka) v rozsahu témat, která jsou probírána ve výuce na středních školách. Test trvá maximálně 50 minut a má 50 otázek s možnostmi odpovědí a, b, c, d, e.

2. kolo – Ústní přijímací zkouška

Uchazeč si s sebou v druhém kole k ústní zkoušce donese:

  1. občanský průkaz, nebo případně jiný oficiální doklad s fotografií (př. cestovní pas, řidičský průkaz),
  2. esej v maximálním rozsahu 2 normostran A4, tj. 3600 znaků včetně mezer, ve které popíše a) svou motivaci a důvody proč se hlásí na obor psychologie, b) sebereflexi toho, proč je právě on/ona vhodným kandidátem/kou  pro tuto profesi a c) oblasti, činnosti či povolání, ve kterých by chtěl/a znalosti psychologie ve svém budoucím profesním životě uplatnit.
  3. maturitní vysvědčení případně vysvědčení z posledního ukončeného ročníku střední školy (např. z 3. ročníku) k nahlédnutí nebo kopie těchto dokumentů (kopie NEMUSÍ být úředně ověřené!),
  4. seznam prostudované literatury,
  5. doklady o absolvovaných stážích, praxích či kurzech, studentské odborné práce atp.,
  6. stručný strukturovaný životopis (CV).

Uchazeč u ústního pohovoru prokazuje znalosti a dovednosti důležité pro studium psychologie, což posuzuje minimálně tříčlenná komise na základě předložených materiálů a odpovědí uchazeče na dvě losované znalostní otázky z následujících oblastí: dějiny psychologie, obecná psychologie, vývojová psychologie, psychologie osobnosti, sociální psychologie, základy klinické psychologie, psychologie práce a biologie člověka (detailní rozpis otázek lze nalézt níže). Ústní přijímací zkouška je hodnocena v rozsahu 0 – 100 bodů. Body z ústní zkoušky a výsledný skór z písemných testů se poté přepočítají do celkového výsledku přijímacího řízení (opět v rozsahu 0 – 100 bodů) s tím, že celkový výsledek písemných testů v prvním kole má váhu 20 % a výsledek ústní části přijímacího řízení v druhém kole má váhu 80 %. K přijetí je poté navrženo cca 65 uchazečů v prezenční a cca 50 v kombinované formě (což je dáno kapacitou oboru).  Jsou to ti uchazeči o studium psychologie, kteří se na základě celkového výsledku přijímacího řízení umístili mezi nejlepšími.Místo konání ústního kola přijímacích zkoušek:

Katedra psychologie FF UP, Vodární 6, 771 80 Olomouc. Mapa

Aktuální informace týkající se průběhu přijímacích zkoušek sledujte též na stránkách Filozofické fakulty. Informace o obsahu přijímacích zkoušek najdete též v Katalogu studijních oborů.

Odborné okruhy k přijímacím zkouškám:

1. Dějiny psychologie

1.1. Zakladatelé psychologie: Wundt, Galton, James, Ebbinghaus
1.2. Gestaltismus: Wertheimer, Köhler, Lewin, Festinger
1.3. Psychoanalýza: období afekt trauma, dva modely lidské psychiky, obranné mechanismy podle Freudové, škola objektní vztahů
1.4. Další hlubinní psychologové: Jung, Adler, Rank
1.5. Interpersonální psychoanalýza: Fromm, Horneyová
1.6. Behaviorismus: Pavlov, Watson, Tolman, Skinner
1.7. Humanistická a existencialistická psychologie: Rogers, Maslow, Frankl
1.8. Kognitivní psychologie: Turingův test, počítačová metafora, analogová škola

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Grada.
Hunt, M. (2015). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
Mitchell, S. & Black, M. (1999). Freud a po Freudovi. Praha: Triton.

2. Obecná psychologie

2.1. Pozornost – vlastnosti pozornosti, fenomén koktejlového večírku, poruchy pozornosti
2.2. Spánek a snění – cirkadiánní cyklus, fáze spánku, teorie snění
2.3. Senzorické procesy – podnětové prahy, dělení smyslových orgánů, zrak a sluch
2.4. Vnímání – zákony organizace percepčního pole, rozpoznávání objektů, trojrozměrné vidění, vnímání zdánlivého pohybu
2.5. Učení – klasické a operantní podmiňování, učení vhledem, observační učení
2.6. Paměť – složky paměti, kapacita paměti a délka uchování informace, zapomínání a jeho příčiny
2.7. Motivace – dělení motivů, teorie potřeb, nejdůležitější sociální motivy
2.8. Emoce – tři složky emocí, poplachová reakce, primární emoce

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Hoeksema, S. N., Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál
Plháková, A. (2012) Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia
Vágnerová, M. (2017). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Karolinum Press.
Eysenck, M. W., & Keane, M. T. (2008). Kognitivní psychologie. Praha: Academia.
Sternberk, R. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.

3. Vývojová psychologie

3.1. Vývojová psychologie – vymezení, předmět (pojem vývoj), cíle, metody, aplikační možnosti, příklady výzkumů
3.2. Teorie vývojové psychologie – významní představitelé ve světě a u nás; proměny pohledu na dítě, jeho vývoj a výchovu; novější teorie vývoje
3.3. Prenatální období, novorozenec, kojenec – faktory ovlivňující vývoj, interakce rodičů a dítěte, základní psychické potřeby dítěte, hlavní mezníky neuropsychického vývoje v prvním roce života 
3.4. Období batolete, předškolní věk – hlavní vývojové trendy, specifické projevy vývoje osobnosti, dětská hra
3.5. Vstup dítěte do školy, mladší školní věk – školní zralost, problémy adaptace, vývoj základních schopností a dovedností
3.6. Dospívání – vymezení, různé přístupy k periodizaci období dospívání, hlavní vývojové úkoly, specifika dospívání v současné době
3.7. Dospělost – dělení, vývojové úkoly, krize středního věku, problematika harmonizace pracovní a rodinné oblasti, změny v období stárnutí
3.8. Stáří a smrt – časové ohraničení stáří, charakteristika, trend aktivního stáří, potřeby seniorů, vývojově psychologické aspekty umírání 

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Langmeier, J.,  Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. 2., aktualizované vyd. Praha: Grada.
Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie. Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.

4. Sociální psychologie

4.1. Sociální psychologie – vymezení, aplikační možnosti, metody ověřování, významní představitelé
4.2. Sociální poznávání - sociální percepce, formování dojmu, atribuční procesy
4.3. Sociometrie – vývoj měření, typy měření, sociometrický test, limity metody
4.4. Zátěžové situace -  životní události, agresivita, agrese
4.5. Postoje – utváření postojů, složky a funkce postojů, změny postojů, metody měření postojů
4.6. Skupiny -  různá dělení skupin, vztahy ke skupině, dynamika a skupinová interakce
4.7. Osobní vztahy – afiliace, atraktivita, láska
4.8. Sociální vliv a osobní kontrola – přítomnost druhých, konformita, kompliance, obedience
 
Některé doporučené zdroje k okruhu:
Výrost, J., Slameník, I., Sollárová, E. (Eds.) (2019). Sociální psychologie - Teorie, metody, aplikace. Praha: Grada
Myers, D. G. (2016). Sociální psychologie. Brno: Edika.
Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.) (2008). Sociální psychologie, 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada.
Hewstone, M., Wolfgang, S. (2006). Sociální psychologie - Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.

5. Psychologie osobnosti

5.1. Skladba osobnosti (pojem, základní premisy psychologického pojetí o osobnostní skladbě, Strukturální model S. Freuda, Faktorový model R. B. Cattella)
5.2. Dynamika osobnosti (pojem, základní premisy psychologického pojetí dynamiky osobnosti, Analytické pojetí C. G. Junga, Topologická teorie K. Lewina)
5.3. Vývoj osobnosti (pojem, základní premisy psychologického pojetí ontogenetického vývoje osobnosti, Psychoanalytické pojetí S. Freuda, Psychosociální teorie E. H. Eriksona)
5.4. Temperament (pojem, kategoriální a dimenzionální teorie temperamentu, Antropometrická teorie W. Sheldona, Psychobiologické pojetí C. R. Clonningera)
5.5. Charakter (pojem, základní premisy psychologického pojetí charakteru, Teorie produktivního charakteru E. Fromma, Psychosexuální teorie charakteru S. Freuda)
5.6. Morálka (pojem, intrinsická vs extrinsická morálka, morálka vs svědomí, Dichotomní teorie J. Piageta, Triarchická teorie L. Kohlberga)
5.7. Frustrace (pojem, činitelé frustrace, Hydraulická teorie A. Freudové, konstruktivní vs nekonstruktivní strategie frustrace)
5.8. Poruchy osobnosti (pojem a klasifikace osobnostních poruch,  Hraniční porucha osobnosti, Disociální porucha osobnosti)

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Cakirpaloglu, P. (2012). Úvod do psychologie osobnosti. Grada Publishing a. s.
Nakonečný, M. (1998). Psychologie osobnosti. Academia-nakladatelství Akademie věd ČR. 
Smékal, V. (2002). Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Barrister&Principal.

6. Klinická psychologie

6.1. Psychosomatické koncepce (specifické, nespecifické, hraniční)
6.2. Salutoprotektivní činitelé na straně osobnosti a prostředí: Sense of koherence, Hardiness, Resilience, Locus of control, Self – efficacy, sociální opora.
6.3. Poruchy osobnosti: význam pojmu, disharmonický vývoj, příklady poruch osobnosti.
6.4. Poruchy psychického vývoje: specifické vývojové poruchy řeči a jazyka, pervazivní vývojové poruchy.
6.5. Organické duševní poruchy (Demence: atroficko-degenerativní, vaskulární, symptomatické)
6.6. Poruchy psychotického spektra (Schizofrenie, schizoafektivní porucha, porucha s bludy).
6.7. Afektivní poruchy (mánie, hypománie, deprese, trvalé poruchy nálady)
6.8. Úzkostné poruchy: význam pojmu neuróza, základní vymezení, příklady úzkostných a neurotických poruch.

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Baštecká, B., Goldmann, P. (2005). Základy klinické psychologie. Praha: Portál.
Baštecká, B., kol. (2003). Klinická psychologie v praxi. Praha: Portál.
Heretik, A., & Heretik Jr, A. (2007). Klinická psychológia. Nové Zámky: Psychoprof.
Höschl, C., Libiger, J., & Švestka, J. (Eds.). (2002). Psychiatrie. Tigis.
Říčan, P., & Krejčířová, D. (2006). a kol.(2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada.

7. Biologie

7.1. Biologie buněk a tkání lidského těla (chemické složení buněk, buněčné organely, vznik a zánik buněk, typy, stavba a vlastnosti jednotlivých tkání lidského těla)
7.2. Imunita (role imunitního systému, antigeny, typy a funkce bílých krvinek, nespecifická imunita, specifická imunita, protilátky)
7.3. Hormonální systém (charakteristika hormonů, jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí a jejich stavba, uložení, funkce a produkty, řízení hormonální produkce)
7.4. Nervové buňky a jejich funkce (typy a stavba neuronů, přenos informací v rámci jednoho neuronu a mezi neurony, stavba a funkce synapse, mediátory a jejich význam)
7.5. Centrální nervový systém (stavba a funkce páteřní míchy, stavba a funkce jednotlivých částí mozku – mozkový kmen, mozeček, mezimozek, koncový mozek)
7.6. Smyslová soustava člověka (obecná charakteristika a rozdělení smyslů, stavba a funkce jednotlivých smyslových soustav – zrak, sluch, čich, chuť, hmat, vnitřní čidla lidského těla)
7.7. Kardiovaskulární a dýchací soustava (stavba a funkce srdce, cév, plic a dýchacích cest, malý a velký oběhový systém, regulace srdeční činnosti a dýchání)
7.8. Trávicí, vylučovací a rozmnožovací soustava (stavba a funkce trávicí trubice, žláz trávicího traktu, ledvin a vylučovacích cest, ženský a mužský genitál)

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Soudobé učebnice BIOLOGIE PRO GYMNÁZIA
Orel, M. (2019). Anatomie a fyziologie lidského těla - pro humanitní obory. Praha, Grada Publishing. 
Merkunová, A. – Orel, M. (2008). Anatomie a fyziologie člověka - pro humanitní obory. Praha, Grada Publishing.
Šmarda, J. a kol. (2004, 2007). Základy biologie pro psychology. Praha: Portál.

8. psychologie práce a organizace

8.1. Analýza práce – definice, vymezení účelu analýzy práce, typy deskriptorů, metody získávání dat a jejich kategorizace, zdroje dat, obecná a specifická analýza dat.

8.2. Výběr zaměstnanců – cíle výběru, soulad s prostředím (4 x fit), princip triangulace, prediktory celkové pracovní výkonnosti, testové prediktory kritérií úspěšnosti (dotazníky, testy schopností, projektivní metody, situační testy), diference AC/DC. 

8.3. Pracovní výkonnost – výkon, výkonnost, vymezení celkové pracovní výkonnosti, složky/faktory celkové pracovní výkonnosti, definice OCB a jeho hierarchie, definice CWB a jeho hierarchie, systémy managementu pro řízení výkonnosti. 

8.4. Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců – cíle vzdělávání a rozvoje zaměstnanců, plán vzdělávání a jeho tvorba, formy a metody vzdělávání, znalostní management, identifikace talentů, hodnocení vzdělávání.

8.5. Leadership – vymezení a charakteristiky manažerské role, předpoklady pro leadership, styly leadershipu, LMX teorie, autentický leadership, transakční a transformační leadership, situační leadership, moc a autorita

8.6. Dynamika v organizaci – organizační klima a organizační kultura (vymezení a metody měření, úrovně a složky kultury, modely a typologie kultury), pracovní skupiny a týmy, vývoj týmů, týmové role.

8.7. Motivace v práci – motivace k práci, motivace a stimulace, implicitní motivy, teorie pracovní motivace (McGregor, Maslow, Herzberg, Adams, Vroom), teorie cílů a motivační teorie self-efficacy, vztahové modely motivace.

8.8. Pracovní prostředí – optimální pracovní prostředí, fyzikální a chemické vlivy v prostředí, psychologické souvislosti materiálních podmínek prostředí, biorytmy, výzvové a překážkové stresory v prací, zátěž, stres a jeho křivka, interakce člověk-stroj.  

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Armstrong, M. & Taylor, S. (2015). Řízení lidských zdrojů (13th ed.). Praha: Grada.
Christiansen, N. D. & Tett, R. P. (2013). Handbook of Personality at Work. New York: Routledge.
Landy, F. J. & Conte, J. M. (2013). Work in 21st Century. An Introduction to Industrial and Organizational Psychology (4th ed.). Hoboken: Wiley.
Schmitt, N. W., & Highhouse, S. (2013). Industrial and Organizational Psychology. In I. Weiner, Handbook of Psychology (2nd ed., Vol. 12). Hoboken: Wiley.
Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., & Hoskovec, J. (2003). Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum.
 


Navazující magisterské studium

Požadavky přijímací zkoušky

Předpokladem přijetí ke studiu do kombinovaného magisterského navazujícího studia psychologie je absolvování bakalářského studia jednooborové psychologie. Doklad o ukončení studia v tomto programu (v případě ukončení Bc. studia ještě před termínem přijímacích zkoušek) nebo potvrzení o studiu jednooborové psychologie (v případě konání státních zkoušek až po termínu přijímacích zkoušek) zašlete nejpozději do 30. dubna daného roku na adresu: Filozofická fakulta UP, Studijní oddělení, Křížkovského 10, 771 80 Olomouc. Uchazeči, kteří požadovaný doklad nebo potvrzení do uvedeného dne nepředloží, nebudou pozváni k vykonání přijímací zkoušky! Absolventi a studující z Katedry psychologie FF UP v Olomouci toto potvrzení dodávat nemusí, budou dohledáni na základě záznamů na studijním oddělení FF UP.

Přijímací řízení na magisterské navazující studium psychologie je dvoukolové.

1. kolo – Písemný znalostní test

V prvním kole uchazeč absolvuje oborový písemný test, který trvá 50 minut a má 60 otázek (výběr jedné správné odpovědi z 5 nabízených možností) vycházejících z následujících okruhů:

  • Obecná a kognitivní psychologie
  • Sociální psychologie
  • Klinická psychologie
  • Psychodiagnostika
  • Metodologie
  • Statistika

Znění testů z uplynulých let je zveřejňováno na webu FF UP v sekci Testy a zprávy z přijímacího řízení.

Výsledky písemného znalostního testu jsou převáděny na percentily (v rozsahu 0 – 100). K ústnímu pohovoru v 2. kole bude pozváno cca 80 uchazečů v prezenční a cca 95 v kombinované formě. Jsou to ti, kteří se v písemném testu umístili mezi nejlepšími (celkový počet postupujících se může v řádu jednotek mírně lišit, neboť stejného celkového percentilu může na hranici přijetí dosáhnout více uchazečů). Jejich seznam bude spolu s rozdělením do zkušebních komisí zveřejněn zde na stránkách Katedry psychologie a na internetové stránce FF UP v sekci Přijímací řízení – průběžné informace.

2. kolo – Ústní přijímací zkouška

Uchazeč si s sebou k ústnímu pohovoru donese

1) diplom z Bc studia psychologie včetně diploma supplement (pokud jej již má k dispozici) nebo přehled známek ze zkoušek během dosavadního Bc studia (například sjetina ze studijní agendy nebo papírový index atp.). Tyto doklady nemusí být ověřené ze studijního oddělení, stačí obyčejné kopie či vlastní výtisk. Dávejte si pozor na fakt, že k tisku těchto informací se pravděpodobně dostanete pouze pokud jste stále ještě studenti, tj. před vykonáním státnich závěrečných zkoušek. Jakmile studium ukončíte, ztratíte přístup do studijní agendy on-line, a tím pádem i k těmto informacím. Zároveň v době konání přijímacích zkoušek  ještě nemáte k dispozici diplom ani diploma supplement, který je vydávám až později v rámci promocí. 
2) bakalářskou diplomovou práci (ideálně i kopie posudků na bakalářskou diplomovou práci),
3) případně i výzkumný záměr na budoucí magisterskou diplomovou práci,
4) seznam prostudované literatury,
5) strukutorvaný životopis (CV)
6) případně doklady o absolvovaných stážích, praxích či kurzech (zejména těch nad rámec standardního studia).

Uchazeč u ústního pohovoru prokazuje znalosti a dovednosti důležité pro studium psychologie, což posuzuje minimálně tříčlenná komise na základě uchazečem předložených materiálů a odpovědí uchazeče na jednu losovanou znalostní otázku z oboru psychologie v rozsahu Bc. studia jednooborové psychologie (viz okruhy ke státní bakalářské závěrečné zkoušce na webu Katedry psychologie FF UP). Ústní přijímací zkouška je hodnocena v rozsahu 0 – 100 bodů. Body z ústní zkoušky a výsledný percentil z písemného testu se poté přepočítají do celkového výsledku přijímacího řízení (opět v rozsahu 0 – 100 bodů) s tím, že percentil z písemného testu v prvním kole má váhu 20 % a výsledek ústní části přijímacího řízení v druhém kole má váhu 80 %. K přijetí je poté navrženo cca 60 uchazečů v prezenční a cca 40 v kombinované formě, což je dáno kapacitou oboru.  Jsou to ti uchazeči o studium psychologie, kteří se na základě celkového výsledku přijímacího řízení umístili mezi nejlepšími.

Místo konání obou kol přijímacích zkoušek:
Katedra psychologie FF UP, Vodární 6, 771 80 Olomouc. Mapa

 

Aktuální informace týkající se průběhu přijímacích zkoušek sledujte též na stránkách Filozofické fakulty. Informace o obsahu přijímacích zkoušek najdete též v Katalogu studijních oborů.


Studium psychologie v rámci CŽV

Na stránkách Institutu celoživotního vzdělávání naleznete informace o studiu psychologie v rámci programů celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů realizovaných za úplatu podle § 60 odst.1 Zákona 111/98 Sb. o vysokých školách, v platném znění.

Následují informace o povinnosti účastníka CŽV dle paralelních akreditovaných studijních oborů se zájmem o řádné studium prostřednictvím prominutí přijímací zkoušky.

Katedra psychologie FF UP Olomouc umožňuje studentům CŽV požádat děkana FF UP o prominutí přijímací zkoušky v souladu s níže uvedenými kritérii:

V průběhu prvního ročníku CŽV musí účastník postupovat následovně:

  1. Do 15. 3. příslušného akademického roku podat elektronickou přihlášku k řádnému studiu a uhradit administrativní poplatek (viz katalog oborů FF UP).
  2. Do 30. 6. příslušného akademického roku podat písemnou žádost o prominutí přijímací zkoušky v případě, že prominutí přijímací zkoušky příslušný studijní obor umožňuje. Žádost o prominutí přijímací zkoušky mohou podat účastníci, kteří splní tři základní požadovaná kritéria současně:
    1. splní všechny povinné předměty (předměty typu A*) v daném prvním akademickém roce vzdělávání, žádost lze akceptovat pouze v případě, že termíny získaných atestací nebudou starší více než dva roky;
    2. získají minimálně 60 kreditů v daném prvním akademickém roce vzdělávání;
    3. klasifikace všech získaných atestací v daném prvním akademickém roce vzdělávání nebude horší než D (Pozor: Předmět zapsaný do IS STAG, který zůstane nesplněný, je hodnocen známkou F!).

Do 15. 7. účastník obdrží písemnou informaci o prominutí/neprominutí přijímací zkoušky a dalším postupu.

Student může po přijetí do řádného studia (po splnění podmínek přijímací zkoušky nebo jejím prominutí) zažádat o uznání získaných studijních atestací (kredity za takto uznané studijní povinnosti nesmí převyšovat 60% kreditů potřebných k ukončení studijního oboru, pro který jsou studijní povinnosti uznávány). Žádosti se vyřizují na základě vyjádření katedry.


V případě neprominutí přijímací zkoušky bude účastníkovi zaslána pozvánka k přijímací zkoušce (nejpozději do 31.7.).
Písemná žádost se podává děkanovi FF UP prostřednictvím Institutu celoživotního vzdělávání FF UP na adresu Tř. Svobody 26, Olomouc 779 00.
Přijímací zkoušky do řádného studia se konají v mimořádném termínu přijímacích zkoušek na FF UP, obvykle začátkem září daného kalendářního roku.

V případě dotazů kontaktujte referentku celoživotního vzdělávání:

Branka Čačkovićová
branka.cackovicova@upol.cz
Tel.: 585 633 654