Přijímací zkoušky

Podrobné informace o podobě studia psychologie naleznete na webu http://newstudujpsychologii.upol.cz/ 
Informace o všech studijních programech, které je možné studovat na Univerzitě Palackého naleznete zde.

Dotazy týkající se průběhu přípravného kurzu směřujte na metodickou koordinátorku ICV Mgr. Branku Čačkovićovou, +420585633654, branka.cackovicova@upol.cz.

Dotazy uchazečů ke studiu směřujte, prosím, na studijní oddělení FF UP Olomouc, https://www.ff.upol.cz/o-fakulte/organizacni-struktura/dekanat/#c2156

Bakalářské studium

Přijímací řízení do bakalářského studijního programu psychologie je dvoukolové. Pro získání aktuálních informací sledujte prosím pravidelně tyto webové stránky naší katedry a stránky Filozofické fakulty UP, kde naleznete instrukce pro přihlášení do přijímacího řízení. Přihlášení uchazeči obdrží všechny potřebné informace (například přesné termíny a časy konání testů) od Studijního oddělení FF UP v Olomouci.

1. kolo – Písemné testy

V prvním kole uchazeč absolvuje test předpokladů ke studiu SPF a písemný test z psychologie PPC.

a) SPF – Test studijních předpokladů na FF UP

Písemný test SPF je základem přijímací zkoušky pro všechny bakalářské studijní programy na FF UP. Test trvá maximálně 50 minut a má 50 otázek s možnostmi odpovědí a, b, c, d, e. Podrobnější informace a parametry testu jsou publikovány na stránkách FF UP, kde naleznete loňské verze testů a také publikaci "Jak na testy SPF". I když se student hlásí na více oborů, vykoná jen jeden společný test SPF, který bude započten ke všem přihláškám. Výsledky testu jsou převedeny na percentily.

b) PPC – Písemný test programu psychologie

Písemný oborový test (PPC) je zaměřen na znalosti z oblasti psychologie, biologie člověka a případně další příbuzné disciplíny. Test trvá maximálně 40 minut a má 50 otázek s možnostmi odpovědí a, b, c, d, e. Loňské verze testů jsou opět k dispozici. Výsledky testu jsou převedeny na percentily.

Místo a čas konání písemných testů do bakalářského studia psychologie je obsaženo v elektronické pozvánce, kterou uchazeči obdrží od Studijního oddělení FF UP v Olomouci.

Percentily z obou testů z 1. kola se přepočtou do celkového počtu bodů z písemné části v rozsahu 0–100 bodů, přičemž váhy pro výpočet jsou 40 % percentilu ze SPF a 60 % percentilu z PPC (tj. dle vzorce Celkový počet bodů z písemných testů = 0,4 x percentil ze SPF + 0,6 x percentil z PPC). Do druhého kola postupuje cca 200 uchazečů v prezenční a cca 150 v kombinované formě. Jsou to uchazeči s nejvyšším celkovým počtem bodů z písemných testů. Jejich seznam bude spolu s rozdělením do zkušebních komisí zveřejněn na těchto stránkách a také na internetové stránce FF UP v sekci Přijímací řízení.

2. kolo – Ústní zkouška

Ústní zkouška trvá cca 15 minut. Přineste si s sebou občanský průkaz či jiný platný doklad s fotografií kvůli identifikaci. Před zahájením ústní zkoušky a losováním otázek se uchazeč komisi představí, krátce pohovoří o své motivaci ke studiu psychologie, o svých odborných zkušenostech (praxi) a o svém profesním směřování po dokončení studia psychologie. Komise se v této části může dotazovat i na to, co uchazeče dovedlo ke studiu psychologie a jaké má podle svého mínění předpoklady pro tuto práci. Tato část pohovoru slouží pouze jako úvodní představení uchazeče a NENÍ hodnocena body!

Následuje bodovaná ústní zkouška z oboru psychologie v podobě položení dvou losovaných otázek z následujících oblastí: dějiny psychologie, obecná psychologie, vývojová psychologie, sociální psychologie, psychologie osobnosti, klinická psychologie, biologie člověka a psychologie práce (viz seznam níže). U těchto otázek může komise klást i doplňující dotazy. Podle kvality odpovědí na obě otázky je uchazeči komisí (složenou z minimálně tří členů) uděleno hodnocení ústní znalostní zkoušky v rozsahu 0–100 bodů.

Místo konání ústního kola přijímacích zkoušek:

Katedra psychologie FF UP, Vodární 6, 771 80 Olomouc.

Celkový počet bodů z ústní zkoušky (2.kolo) a celkový počet bodů z obou písemných testů (1. kolo) se poté přepočítají do celkového výsledku přijímacího řízení (opět v rozsahu 0–100 bodů) s tím, že celkový počet bodů z písemných testů v prvním kole má váhu 20 % a celkový počet bodů z ústní zkoušky v druhém kole má váhu 80 %. K přijetí je poté navrženo cca 60 uchazečů v prezenční a cca 45 v kombinované formě. Jsou to ti uchazeči o studium psychologie, kteří se na základě celkového výsledku přijímacího řízení umístili mezi nejlepšími. S výsledky druhého kola budou uchazeči bez zbytečných odkladů seznámeni Studijním oddělením FF UP v Olomouci (sledujte výsledky prostřednictvím systému elektronické přihlášky).

Odborné okruhy k ústním přijímacím zkouškám do BC studia:

1. Dějiny psychologie

1.1. Zakladatelé psychologie: Wundt, Galton, James, Ebbinghaus
1.2. Gestaltismus: Wertheimer, Köhler, Lewin, Festinger
1.3. Psychoanalýza: období afekt trauma, dva modely lidské psychiky, obranné mechanismy podle Freudové, škola objektní vztahů
1.4. Další hlubinní psychologové: Jung, Adler, Rank
1.5. Interpersonální psychoanalýza: Fromm, Horneyová
1.6. Behaviorismus: Pavlov, Watson, Tolman, Skinner
1.7. Humanistická a existencialistická psychologie: Rogers, Maslow, Frankl
1.8. Kognitivní psychologie: Turingův test, počítačová metafora, analogová škola

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Grada.
Hunt, M. (2015). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
Mitchell, S. & Black, M. (1999). Freud a po Freudovi. Praha: Triton.

2. Obecná psychologie

2.1. Pozornost – vlastnosti pozornosti, fenomén koktejlového večírku, poruchy pozornosti
2.2. Spánek a snění – cirkadiánní cyklus, fáze spánku, teorie snění
2.3. Senzorické procesy – podnětové prahy, dělení smyslových orgánů, zrak a sluch
2.4. Vnímání – zákony organizace percepčního pole, rozpoznávání objektů, trojrozměrné vidění, vnímání zdánlivého pohybu
2.5. Učení – klasické a operantní podmiňování, učení vhledem, observační učení
2.6. Paměť – složky paměti, kapacita paměti a délka uchování informace, zapomínání a jeho příčiny
2.7. Motivace – dělení motivů, teorie potřeb, nejdůležitější sociální motivy
2.8. Emoce – tři složky emocí, poplachová reakce, primární emoce

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Hoeksema, S. N., Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál
Plháková, A. (2012) Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia
Vágnerová, M. (2017). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Karolinum Press.
Eysenck, M. W., & Keane, M. T. (2008). Kognitivní psychologie. Praha: Academia.
Sternberk, R. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.

3. Vývojová psychologie

3.1. Vývojová psychologie – vymezení, předmět (pojem vývoj), cíle, metody, aplikační možnosti, příklady výzkumů
3.2. Teorie vývojové psychologie – významní představitelé ve světě a u nás; proměny pohledu na dítě, jeho vývoj a výchovu; novější teorie vývoje
3.3. Prenatální období, novorozenec, kojenec – faktory ovlivňující vývoj, interakce rodičů a dítěte, základní psychické potřeby dítěte, hlavní mezníky neuropsychického vývoje v prvním roce života 
3.4. Období batolete, předškolní věk – hlavní vývojové trendy, specifické projevy vývoje osobnosti, dětská hra
3.5. Vstup dítěte do školy, mladší školní věk – školní zralost, problémy adaptace, vývoj základních schopností a dovedností
3.6. Dospívání – vymezení, různé přístupy k periodizaci období dospívání, hlavní vývojové úkoly, specifika dospívání v současné době
3.7. Dospělost – dělení, vývojové úkoly, krize středního věku, problematika harmonizace pracovní a rodinné oblasti, změny v období stárnutí
3.8. Stáří a smrt – časové ohraničení stáří, charakteristika, trend aktivního stáří, potřeby seniorů, vývojově psychologické aspekty umírání 

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. 2., aktualizované vyd. Praha: Grada.
Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie. Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.

4. Sociální psychologie

4.1. Sociální psychologie – vymezení, aplikační možnosti, metody ověřování, významní představitelé
4.2. Sociální poznávání - sociální percepce, formování dojmu, atribuční procesy
4.3. Sociometrie – vývoj měření, typy měření, sociometrický test, limity metody
4.4. Zátěžové situace -  životní události, agresivita, agrese
4.5. Postoje – utváření postojů, složky a funkce postojů, změny postojů, metody měření postojů
4.6. Skupiny -  různá dělení skupin, vztahy ke skupině, dynamika a skupinová interakce
4.7. Osobní vztahy – afiliace, atraktivita, láska
4.8. Sociální vliv a osobní kontrola – přítomnost druhých, konformita, kompliance, obedience
 
Některé doporučené zdroje k okruhu:
Výrost, J., Slameník, I., Sollárová, E. (Eds.) (2019). Sociální psychologie - Teorie, metody, aplikace. Praha: Grada
Myers, D. G. (2016). Sociální psychologie. Brno: Edika.
Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.) (2008). Sociální psychologie, 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada.
Hewstone, M., Wolfgang, S. (2006). Sociální psychologie - Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.

5. Psychologie osobnosti

5.1. Skladba osobnosti (pojem, základní premisy psychologického pojetí o osobnostní skladbě, Strukturální model S. Freuda, Faktorový model R. B. Cattella)
5.2. Dynamika osobnosti (pojem, základní premisy psychologického pojetí dynamiky osobnosti, Analytické pojetí C. G. Junga, Topologická teorie K. Lewina)
5.3. Vývoj osobnosti (pojem, základní premisy psychologického pojetí ontogenetického vývoje osobnosti, Psychoanalytické pojetí S. Freuda, Psychosociální teorie E. H. Eriksona)
5.4. Temperament (pojem, kategoriální a dimenzionální teorie temperamentu, Antropometrická teorie W. Sheldona, Psychobiologické pojetí C. R. Clonningera)
5.5. Charakter (pojem, základní premisy psychologického pojetí charakteru, Teorie produktivního charakteru E. Fromma, Psychosexuální teorie charakteru S. Freuda)
5.6. Morálka (pojem, intrinsická vs extrinsická morálka, morálka vs svědomí, Dichotomní teorie J. Piageta, Triarchická teorie L. Kohlberga)
5.7. Frustrace (pojem, činitelé frustrace, Hydraulická teorie A. Freudové, konstruktivní vs nekonstruktivní strategie frustrace)
5.8. Poruchy osobnosti (pojem a klasifikace osobnostních poruch,  Hraniční porucha osobnosti, Disociální porucha osobnosti)

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Cakirpaloglu, P. (2012). Úvod do psychologie osobnosti. Grada Publishing a. s.
Nakonečný, M. (1998). Psychologie osobnosti. Academia-nakladatelství Akademie věd ČR. 
Smékal, V. (2002). Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Barrister&Principal.

6. Klinická psychologie

6.1. Psychosomatické koncepce (specifické, nespecifické, hraniční)
6.2. Salutoprotektivní činitelé na straně osobnosti a prostředí: Sense of koherence, Hardiness, Resilience, Locus of control, Self – efficacy, sociální opora.
6.3. Poruchy osobnosti: význam pojmu, disharmonický vývoj, příklady poruch osobnosti.
6.4. Poruchy psychického vývoje: specifické vývojové poruchy řeči a jazyka, pervazivní vývojové poruchy.
6.5. Organické duševní poruchy (Demence: atroficko-degenerativní, vaskulární, symptomatické)
6.6. Poruchy psychotického spektra (Schizofrenie, schizoafektivní porucha, porucha s bludy).
6.7. Afektivní poruchy (mánie, hypománie, deprese, trvalé poruchy nálady)
6.8. Úzkostné poruchy: význam pojmu neuróza, základní vymezení, příklady úzkostných a neurotických poruch.

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Baštecká, B., Goldmann, P. (2005). Základy klinické psychologie. Praha: Portál.
Baštecká, B., kol. (2003). Klinická psychologie v praxi. Praha: Portál.
Heretik, A., & Heretik Jr, A. (2007). Klinická psychológia. Nové Zámky: Psychoprof.
Höschl, C., Libiger, J., & Švestka, J. (Eds.). (2002). Psychiatrie. Tigis.
Říčan, P., & Krejčířová, D. (2006). a kol.(2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada.

7. Psychologie práce, organizace a související oblasti psychologie

7.1 Vysvětlete, proč člověk setrvává v organizaci a jak byste předpověděl/a, že v organizaci v budoucnu zůstane. Využijte poznatky o psychologické smlouvě, pracovní spokojenosti, charakteristikách práce, pracovní oddanosti či organizačních vazbách. Jaké diagnostické postupy byste pro predikci zvolil/a?
7.2 Popište, co člověka motivuje k práci a k dosahování pracovních výsledků, a jak to můžeme zjistit. Propojte praxi s klasickými i soudobými teoriemi motivace. Jaké diagnostické postupy byste pro zjištění zdrojů motivace zvolil/a?  
7.3 Vysvětlete základní přínos zaměstnance pro organizaci a jak jej lze předpovědět. Využijte poznatky o pracovní výkonnosti, organizačně prospěšném chování, kontraproduktivním organizačním chování a stresu v práci. Jaké diagnostické postupy byste pro predikci zvolil/a?
7.4 Popište postupy vzdělávání v organizaci a rozvoj v dospělosti. Za jakým účelem je jedno i druhé prováděno, jaké jsou metody či programy vzdělávání a rozvoje, kdo je nositelem odpovědnosti. Jaké jsou postupy hodnocení výsledků vzdělávání a rozvoje.
7.5 Vysvětlete, co je to uživatelské rozhraní. Jak byste poznal(a), že uživatelské rozhraní je dobré nebo špatné?
Rozvíjející dotazy: Jaké psychologické aspekty / principy hrají roli a jak jich využít při návrhu uživatelského rozhraní? Jaké prostředky byste zvolil pro měření kvality uživatelského rozhraní?
7.6 Popište, jaké psychologické faktory mohou mít vliv na účinnost reklamy. Zaměřte se na učení, paměť a pozornost. Kde je z psychologického hlediska hranice mezi etickou a neetickou reklamou?
7.7 Popište Dopravně-psychologické vyšetření, co je jeho účelem, kdo a jak ho provádí, co v rámci vyšetření posuzujeme, co je závěrem vyšetření, zákonnou úpravu a vhodné psychodiagnostické metody.
7.8 Popište základní funkce trestu. Jaké negativní jevy mohou doprovázet pobyt ve vězení a jak může psycholog přispět k jejich minimalizaci? Jak psycholog přispívá k naplňování účelu výkonu trestu. Uveďte teorie zdrojů delikvence a kriminality. Uveďte typologii delikventní subkultury.

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Conte, J. M. & Landy, F. J. (2019). Work in 21st Century. An Introduction to Industrial and Organizational Psychology (6th ed.). Wiley.
Dopravní psychologie: Šucha, M. & Ralf R. (2023). Dopravní psychologie. Nakladatelství Lidové noviny.
Krug, S. (2010). Nenuťte uživatele přemýšlet. Computer Press (CP Books).
Veteška, J. & Fischer S. (2021). Psychologie kriminálního chování. Praha: Grada.
Vysekálová, J. (2023). Psychologie reklamy; 5.rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada.

8. Biologie

8.1. Biologie buněk a tkání lidského těla (chemické složení buněk, buněčné organely, vznik a zánik buněk, typy, stavba a vlastnosti jednotlivých tkání lidského těla)
8.2. Imunita (role imunitního systému, antigeny, typy a funkce bílých krvinek, nespecifická imunita, specifická imunita, protilátky)
8.3. Hormonální systém (charakteristika hormonů, jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí a jejich stavba, uložení, funkce a produkty, řízení hormonální produkce)
8.4. Nervové buňky a jejich funkce (typy a stavba neuronů, přenos informací v rámci jednoho neuronu a mezi neurony, stavba a funkce synapse, mediátory a jejich význam)
8.5. Centrální nervový systém (stavba a funkce páteřní míchy, stavba a funkce jednotlivých částí mozku – mozkový kmen, mozeček, mezimozek, koncový mozek)
8.6. Smyslová soustava člověka (obecná charakteristika a rozdělení smyslů, stavba a funkce jednotlivých smyslových soustav – zrak, sluch, čich, chuť, hmat, vnitřní čidla lidského těla)
8.7. Kardiovaskulární a dýchací soustava (stavba a funkce srdce, cév, plic a dýchacích cest, malý a velký oběhový systém, regulace srdeční činnosti a dýchání)
8.8. Trávicí, vylučovací a rozmnožovací soustava (stavba a funkce trávicí trubice, žláz trávicího traktu, ledvin a vylučovacích cest, ženský a mužský genitál)

Některé doporučené zdroje k okruhu:
Soudobé učebnice BIOLOGIE PRO GYMNÁZIA
Orel, M. (2019). Anatomie a fyziologie lidského těla - pro humanitní obory. Praha, Grada Publishing. 
Merkunová, A. – Orel, M. (2008). Anatomie a fyziologie člověka - pro humanitní obory. Praha, Grada Publishing.
Šmarda, J. a kol. (2004, 2007). Základy biologie pro psychology. Praha: Portál.


Magisterské navazující studium

Vážené uchazečky, vážení uchazeči,

přijímací řízení do magisterského navazujícího studijního programu psychologie je pouze jednokolové. Pro získání aktuálních informací sledujte prosím pravidelně tyto webové stránky naší katedry a stránky Filozofické fakulty UP, kde naleznete instrukce pro přihlášení do přijímacího řízení. Přihlášení uchazeči obdrží všechny potřebné informace (například přesné termíny a časy konání testů) od Studijního oddělení FF UP v Olomouci.

Předpokladem přijetí ke studiu do navazujícího magisterského studia psychologie je absolvování bakalářského studia jednooborové psychologie. Doklad o ukončení studia v tomto programu (v případě ukončení Bc. studia ještě před termínem přijímacích zkoušek) nebo potvrzení o studiu jednooborové psychologie (v případě konání státních zkoušek až po termínu přijímacích zkoušek) musí všichni přihlášení uchazeči zaslat nejpozději do 30. dubna daného roku na adresu: Filozofická fakulta UP, Studijní oddělení, Křížkovského 10, 779 00 Olomouc. Uchazeči, kteří požadovaný doklad nebo potvrzení do uvedeného dne nepředloží, nebudou moci být pozváni k vykonání přijímací zkoušky! Absolventi a studující z Katedry psychologie FF UP v Olomouci toto potvrzení dodávat nemusejí, budou dohledáni na základě záznamů na Studijním oddělení FF UP.

Písemný test z psychologie PPCN

Uchazeči absolvují písemný test, který trvá 50 minut a má 60 otázek (výběr jedné správné odpovědi z 5 nabízených možností a, b, c, d, e). Otázky vycházejí z obsahu bakalářského studia a jsou členěny do následujících okruhů: obecná a kognitivní psychologie, sociální psychologie, klinická psychologie, psychodiagnostika, metodologie a statistika. Znění testů z minulého roku je zveřejňováno na webu FF UP v sekci Testy a zprávy z přijímacího řízení.

Informace k termínu, místu a času konání zkoušek budou součástí pozvánky k přijímacím zkouškám, zveřejněné pro uchazeče o navazující magisterské studium v e-přihlášce, záložce „dokumenty“. O zveřejnění pozvánek budou uchazeči informování e-mailem (na e-mailovou adresu, kterou si v e-přihlášce uvedli).

Výsledky písemného znalostního testu jsou převáděny na percentily (v rozsahu 0–100). Navrženi k přijetí jsou ti uchazeči, kteří se v písemném testu umístí mezi nejlepšími. K přijetí je obvykle navrženo cca 50 uchazečů v prezenční a cca 40 uchazečů v kombinované formě, což je dáno kapacitou studijního programu. S výsledky přijímacího řízení budou uchazeči bez zbytečných odkladů seznámeni Studijním oddělením FF UP v Olomouci (sledujte výsledky prostřednictvím systému elektronické přihlášky).


Studium psychologie v rámci CŽV

Na stránkách Institutu celoživotního vzdělávání naleznete informace o studiu psychologie v rámci programů celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů realizovaných za úplatu podle § 60 odst.1 Zákona 111/98 Sb. o vysokých školách, v platném znění.

Následují informace o povinnosti účastníka CŽV dle paralelních akreditovaných studijních oborů se zájmem o řádné studium prostřednictvím prominutí přijímací zkoušky.

Katedra psychologie FF UP Olomouc umožňuje studentům CŽV požádat děkana FF UP o prominutí přijímací zkoušky v souladu s níže uvedenými kritérii:

V průběhu prvního ročníku CŽV musí účastník postupovat následovně:

  1. Do 15. 3. příslušného akademického roku podat elektronickou přihlášku k řádnému studiu a uhradit administrativní poplatek (viz katalog oborů FF UP).
  2. Do 30. 6. příslušného akademického roku podat písemnou žádost o prominutí přijímací zkoušky v případě, že prominutí přijímací zkoušky příslušný studijní obor umožňuje. Žádost o prominutí přijímací zkoušky mohou podat účastníci, kteří splní tři základní požadovaná kritéria současně:
    1. splní všechny povinné předměty (předměty typu A*) v daném prvním akademickém roce vzdělávání, žádost lze akceptovat pouze v případě, že termíny získaných atestací nebudou starší více než dva roky;
    2. získají minimálně 60 kreditů v daném prvním akademickém roce vzdělávání;
    3. klasifikace všech získaných atestací v daném prvním akademickém roce vzdělávání nebude horší než D (Pozor: Předmět zapsaný do IS STAG, který zůstane nesplněný, je hodnocen známkou F!).

Do 15. 7. účastník obdrží písemnou informaci o prominutí/neprominutí přijímací zkoušky a dalším postupu.

Student může po přijetí do řádného studia (po splnění podmínek přijímací zkoušky nebo jejím prominutí) zažádat o uznání získaných studijních atestací (kredity za takto uznané studijní povinnosti nesmí převyšovat 60% kreditů potřebných k ukončení studijního oboru, pro který jsou studijní povinnosti uznávány). Žádosti se vyřizují na základě vyjádření katedry.


V případě neprominutí přijímací zkoušky bude účastníkovi zaslána pozvánka k přijímací zkoušce (nejpozději do 31.7.).
Písemná žádost se podává děkanovi FF UP prostřednictvím Institutu celoživotního vzdělávání FF UP na adresu Tř. Svobody 26, Olomouc 779 00.
Přijímací zkoušky do řádného studia se konají v mimořádném termínu přijímacích zkoušek na FF UP, obvykle začátkem září daného kalendářního roku.

V případě dotazů kontaktujte referentku celoživotního vzdělávání:

Branka Čačkovićová
branka.cackovicova@upol.cz
Tel.: 585 633 654

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)