Selected publication

[Translate to en:] 2017

Title
Rizikové chování u adolescentů a impulzivita jako prediktor tohoto chování
Author
M. Dolejš, M. Orel
Year
2017
Annotation

Dospívání je klíčovým obdobím ve vývoji člověka, během něhož dochází k řadě komplexních změn na všech úrovních. Impulzivita se jako jeden z hlavních rysů osobnosti projevuje v rizikovém chování, které je spojeno s negativními dopady pro samotného jedince, jeho okolí, ale i pro společnost. Prezentovaný výzkum zahrnuje celkem 2418 žáků a žákyň ve věku 11 až 16 let z náhodně vybraných škol na území Zlínského a Moravskoslezského kraje, kteří jsou porovnáváni se dvěma celonárodními výzkumnými projekty. Sledované fenomény byly zjišťovány diagnostickými nástroji Škála impulzivity Dolejš a Skopal (SIDS) a Výskyt rizikového chování u adolescentů (VRCHA). Z prezentovaných výstupů vyplývá řada doporučení pro školní metodiky prevence, speciální pedagogy a další odborníky pracující s adolescenty.


Title
Metodika pro výcvik a vzdělávání řidičů v oblasti užívání asistenčních systémů ve vozidlech
Author
Veronika Hamerníková, Matúš Šucha, Lucie Viktorová, Jiří Plíhal, Romana Mazalová, Ralf Riesser, Zdeněk Vtípil
Year
2017
Annotation

Metodika vznikla v rámci projektu TAČR Omega č. TD03000195 Adaptace člověka na asistenční systémy pro řidiče v motorových vozidlech. Metodika reaguje na aktuální vývoj a s ním související změny v oblasti automobilového průmyslu a seznamuje odbornou veřejnost i běžné uživatele s problematikou adaptace člověka na systémy ADAS (pokročilé asistenční systémy pro řidiče) ve vozidlech. Vychází ze současné situace, kdy jsou řidičům nabízeny automobily vybavené inteligentními systémy, řidiči však nejsou zpravidla o implementovaných systémech dostatečně informováni a nejsou si plně vědomi limitů svého vozidla. Metodika je tak nástrojem pro prevenci, výcvik a vzdělávání řidičů v této oblasti.

Metodika ke stažení zde


Title
Terminologický a výkladový slovník dopravní psychologie
Author
Matúš Šucha, Ivana Vlčková, Dana Černochová, Petr Zámečník, Vlasta Rehnová
Year
2017
Annotation

Publikace vznikla s cílem popsat a především sjednotit pojmy z oblasti dopravní psychologie a s ní související. Rozsah pojmů je tedy široký. Proto byla hesla roztříděna do 4 hlavních kapitol, které obsahují základní termíny dopravní psychologie, problematiky lidského činitele v dopravě, dopravního inženýrství, pravidel silničního provozu, dopravněbezpečnostních opatření, výcviku a vzdělávání řidičů. Čtenář se může seznámit s popisem modelů dopravního chování a klasifikace účastníků silničního provozu, výkladem termínů způsobilosti k řízení vozidel, získá základní informace o pojmech z oblasti dopravního prostředí. Publikace je určena především pro dopravní psychology či studenty psychologie, kteří se chtějí tímto oborem zabývat, ale také pro zájemce z oborů, se kterými dopravní psychologové spolupracují.


Title
A co řeknete teď, doktore?
Author
Orel, M.
Year
2017
Annotation

Kniha „A co řeknete teď, doktore?“ byla vydána v nakladatelství Portál v edici populárně-naučné literatury. Volně navazuje na předchozí knihu „Na Freuda já nemám čas, doktore“ a v podobném duchu seznamuje s vybranými duševními poruchami a duševními stavy. Všímá si nejen prožitků dotčené osoby, ale i některých blízkých a rodinných příslušníků. Snaží se tak přinést komplexní obrázek o dané nemoci nebo stavu. Na beletristicky laděný příběh navazuje srozumitelný komentář psychiatra. Jednotlivé příběhy propojuje osoba doktora Portsteina – psychiatra a psychoterapeuta. Kniha je určena všem zájemcům o psychiku člověka, psychiatrii, psychoterapii a psychologii.


Title
Vyšetření a výzkum mozku
Author
Orel, M., Procházka, R.
Year
2017
Annotation

Lidský mozek, tento „orgán orgánů“, má naprosto mimořádný význam, potenciál a možnosti. Co víme o jeho stavbě a funkci v dnešní době? Jaké postupy medicína, psychologie a další vědy používají, aby poodhalily tajemství orgánu, který více než jiné činí člověka člověkem? Právě to chce tato kniha stručně přiblížit.

Čtenář v této publikaci najde stručný přehled nejčastějších metod, které lidský mozek zkoumají ve zdraví i nemoci. Cílem je přístupné a čtivě představit možnosti soudobého vyšetření mozku, aby si čtenář udělal jasnou představu, ale přitom nebyl zahlcen technickými či medicínskými podrobnostmi. Po seznámení s principy stavby a funkce mozku následují kapitoly věnované konkrétním vyšetřovacím metodám – strukturálním (RTG, CT, MR apod.), i funkčním (EEG, PET, SPECT, fMR aj.), vše v propojení s psychologickou praxí.

Publikace poslouží jako vhodný učební text studentům nemedicínských oborů, zejména psychologie a pedagogiky (předmětů základy anatomie a fyziologie, neuropsychologie, neurofyziologie, klinická psychologie, psychopatologie, neuropsychologická rehabilitace apod.), ale i dalším zájemcům, kteří se chtějí poučit, jak lidský mozek funguje, popřípadě jak probíhají jednotlivá vyšetření


Title
Smysl života, nezdolnost a závislost na alkoholu
Author
Dr. Martin Slabý
Year
2017
Annotation

Teoreticky vycházíme z teorie smysluplností v existenciálním pojetí A. Längleho, z teorie osobní nezdolnosti A. Antonovského a míry závislosti na alkoholu podle mezinárodního dotazníku závislosti AUDIT.

Výzkumu se zúčastnilo 111 respondentů léčící se ze závislosti na alkoholu, kteří byli hospitalizovaní v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži. Z tohoto počtu bylo 80 mužů a 31 žen. Rozhovoru se zúčastnilo z celého výzkumného souboru celkem 18 respondentů.

Ve srovnání s populací měli všichni respondenti signifikantně snížené všechny dimenze smysluplnosti i osobní nezdolnosti. Bylo signifikantně potvrzeno, že s rostoucí mírou osobní nezdolnosti roste i smysluplnost. Nebylo signifikantně potvrzeno, že s rostoucí mírou závislosti na alkoholu klesá smysluplnost a osobní nezdolnost. Všichni respondenti, kteří se zúčastnili rozhovoru, dokázali rozlišovat pro ně naplňující hodnoty a zažívat v životě i smysluplná období.


Title
Family resilience: Positive psychology approach to healthy family functioning
Author
Alena Slezáčková, doc. PhDr. Irena Sobotková CSc.
Year
2017
Annotation

Kapitola s názvem „Family resilience: Positive psychology approach to healthy family functioning“ byla vydána v prestižním nakladatelství Routledge v knize The Routledge international handbook of psychosocial resilience (ed. Updesh Kumar). Autorky specializované na rodinnou resilienci (Irena Sobotková) a pozitivní psychologii (Alena Slezáčková) poukazují na přínos propojení psychologie rodiny s pozitivní psychologií a psychologií zdraví. V současné době je mnoho rodin vystaveno zvyšujícím se životním nárokům i krizím. V té souvislosti se stal velmi významným koncept rodinné resilience. Ta je chápána jako dynamická síla, která chrání rodinné fungování, udržuje jej v době působení stresu a rovněž umožňuje jeho obnovení, pozitivní změny a růst. Nové poznatky z pozitivní psychologie i psychologie rodiny umožňují identifikovat pozitivní faktory a klíčové procesy rodinné resilience, které přispívají k optimálnímu fungování rodinného systému. V kapitole je uveden rovněž přehled přístupů k porozumění a posilování rodinné resilience. Jsou popsány praktické aplikace zahrnující strategie a intervence založené na pozitivní psychologii. Je poukázáno na možnosti posilování zdravého rodinného fungování jak v preventivních programech, tak při poradenské či terapeutické intervenci.


Title
Libet’s experiment: Questioning the validity of measuring the urge to move
Author
Mgr. Tomáš Dominik
Year
2017
Annotation

The time of subjectively registered urge to move (W) constituted the central point of most Libet-style experiments. It is therefore crucial to verify theWvalidity. Our experiment was based on the assumption that theWtime is inferred, rather than introspectively perceived. We used the rotating spot method to gather the Wreports together with the reports of the subjective timing of actual movement (M). The subjects were assigned the tasks in two different orders. When measured as first in the respective session, no significant difference
betweenWand M values was found, which suggests that uninformed subjects tend to confuse W for M reports. Moreover, we found that W values measured after the M task were
significantly earlier thanWvalues measured before M. This phenomenon suggests that the apparent difference between W and M values is in fact caused by the subjects’ previous experience with M measurements.

[Translate to en:] 2016

Title
Šikana na pracovišti v České republice
Author
Cakirpaloglu, P., Šmahaj, J., Dobešová Cakirpaloglu, S., Zielina, M.
Annotation

Kniha Šikana na pracovišti v České republice jako celek je rozdělena do dvou částí. První část, v rozsahu šesti kapitol, má za cíl čtenáři podat systematický přehled o problematice mobbingu s využitím klíčových, zejména zahraničních zdrojů a relevantních empirických studií. Jedná se o téma, které je na pomezí psychologie osobnosti, sociální psychologie, psychologie práce a řízení lidských zdrojů.
Práce bývá velice důležitým rozměrem v životě současného člověka. Zvyšování výkonnosti se týká nejen používání stále vyspělejších nástrojů, ale i lidí zapojených do pracovního procesu. Ve výsledku stoupá výkonnost, produktivita a zisk. Tento trend má však i odvrácenou stranu v podobě negativních projevů mezi zaměstnanci (mobbing) a vedením (bossing) na pracovišti.
Úvod teoretické části vymezuje záměr autorů, cíl publikace a naznačuje strukturu, která má sloužit snadnější orientaci.
První kapitola pojednává o historii ústředního pojmu mobbing/šikana na pracovišti. Jedná se o fenomén, který je v soudobé literatuře popisován různými definicemi či výrazy (např. pracovní trauma, obtěžování na pracovišti, urážlivé/emocionální zneužívání, šikana apod.). Jsou zde nastíněny základní souvislosti s vývojem tohoto termínu, který se zejména pojí s následujícími autory: Brodsky (1976), Olweus (1973) a později s jedním z nejvýznamnějších průkopníků výzkumu mobbingu Leymannem (1995a), který působil ve Švédsku. Byl to právě on, kdo použil označení mobbing pro popis obdobných případů nepřátelského chování na pracovišti. Zároveň toto označení a jeho koncept využíváme také v rámci teoretického ukotvení empirické části. Dále v kapitole poukazujeme na vývoj výzkumu mobbingu v posledních 20 letech. Mobbing se stal celosvětově velmi diskutovaným tématem. V současné době se k této problematice pojí řada nejednoznačných názorů. Z výzkumů věnovaných mobbingu vyplývá, že neexistuje pracovní oblast, kde by se tento jev nevyskytoval. Je však zřejmé, že jsou pracoviště či oblasti, kde se psychický teror vyskytuje častěji. Přesto je nutné přihlížet k rozdílné metodologii jednotlivých studií, a také kulturní proměnné jednotlivých států. Uváděné informace jsou rozděleny na zahraniční a tuzemské studie.
Druhá kapitola pojednává o hlavních aktérech mobbingu (mobber, oběť a přihlížející) včetně vymezení jejich typických sociodemografických vlastností (pohlaví, věk, pracovní pozice a sektor). Tyto poznatky dále dáváme do souvislostí s výsledky realizovaného výzkumu v České republice.
Po tomto téměř didaktickém vymezení následuje část textu, které není v odborné literatuře věnována velká pozornost. Jedná se o cíle, formy a fáze mobbingu. Mobbing jako víceúrovňový proces je mimořádně komplexní, dlouhodobý a gradující jev. Mobbing se jeví v různých formách, k jehož identifikaci a operacionalizaci se běžně používají dotazníkové metody, které v případě dotazníku negativních aktů NAQ-R umožňuje behaviorální a sebeposuzující měření. Závěrem kapitoly blíže čtenáři představujeme čtyři fáze mobbingu dle Leymanna (1995b) a alternativní teoretické rámce fází mobbingu. Jsme si vědomi, že vymezení cílů mobbingu vyžaduje pochopení četných předpokladů působících v pracovním procesu, přičemž mobbing se zpravidla jeví jako prostředek realizace subjektivních, skupinových a organizačních cílů. Proto jsme do této části zahrnuli témata jako vypuzení zaměstnance, uspokojení destruktivních sklonů a odměny a výhody.
Následuje čtvrtá kapitola pojednávající o příčinách a důsledcích mobbingu, které je potřeba uvádět v kontextu působení individuálních, skupinových, organizačních a společenských činitelů.
Otázky prevence mobbingu řeší pátá kapitola. V posledních letech stále více organizací věnuje náležitou pozornost preventivním opatřením v rámci boje proti mobbingu, nicméně upozorňujeme na absenci dostatečného počtu relevantních výzkumů problematiky organizační politiky a praxe proti agresivitě na pracovišti. V tomto kontextu je zřejmé, že volba jednotlivých preventivních opatření musí být smysluplná, logická a důsledně realizovaná. Avšak nutnou podmínkou účinné prevence je její podpora nejen ze strany vedení ale také řadových zaměstnanců ve smyslu nastolení a udržení optimálních profesních, mezilidských a motivačních předpokladů, které usnadní dosažení organizačních a individuálních cílů.
V závěrečné šesté kapitole teoretické části Mobbing v právu, konstatujeme, že Česká republika stále postrádá zákon na ochranu obětí mobbingu a zároveň, že se odborná veřejnost v ČR začala intenzivněji zabývat šikanou na pracovišti s dvacetiletým zpožděním v porovnání s jinými zeměmi. Cílem této části bylo podat přehled možných řešení mobbingu v rámci aktuálních právních předpisů.
Navazující empirická část monografie prezentuje problém, hypotézy a cíle výzkumu, metodologický design a také hlavní výsledky statistických souvislostí ve vztahu k mobbingu v České republice. Tato témata odrážejí doposud chybějící poznatky o prevalenci mobbingu ve veřejném, soukromém a neziskovém sektoru vzhledem k vybraným sociodemografickým ukazatelům u velkého souboru zaměstnanců. Tímto navazujeme na zahraniční srovnávací studie o přítomnosti mobbingu ve všech sektorech zaměstnaní, přestože se odhady prevalence tohoto negativního jevu liší (např. Lutgen-Sandvik et al., 2007; Tsuno et al., 2010; Eurofound 2015).
Našim dalším shodným výsledkem, v souladu se zahraničními studiemi, je potvrzení negativního vlivu, který působí dlouhodobý mobbing na psychický status oběti. Podobná empirická zjištění v dosavadních výzkumech mobbingu v České republice chyběla včetně náhledu na tuto problematiku vzhledem k pohlaví, věku, vzdělání, pracovní pozici a jiné sociodemografické ukazatele oběti. Právě tyto komponenty byly vymezeny při formulování základního cíle plánovaného výzkumu mobbingu v České republice.
Sedmá kapitola vymezuje výzkumný problém v kontextu deskriptivní a relační analýzy empirických výsledků. Součástí kapitoly je také stručný přehled konkrétních výzkumných cílů, úkolů a hypotéz. Následuje design výzkumu s důrazem na kvantitativní povahu výzkumu. Součástí kapitoly je stručný přehled výhod a nevýhod při elektronickém a papírovém sběru dat zejména v kontextu výzkumu mobbingu, což částečně kompenzuje kombinace obou postupů. Dále jsou uvedena kritéria volby parametrické statistiky, kritéria zpracování a analýzy dat.
Následuje kapitola, která blíže představuje použité dotazníkové metody. Vzhledem k základnímu cíli empirické studie byly zvoleny spolehlivé a validní dotazníky, které také poskytují srovnání zjištěných výsledků s obdobnými šetřeními u nás i v zahraničí. Pro měření mobbingu byl použit český překlad revidovaného dotazníku negativních aktů (NAQ-R), dále škála SUPSO pro měření psychické kondice a řady psychických vlastností a v neposlední řadě také anamnestický dotazník vlastní konstrukce.
Vzhledem ke skutečnosti, že se podařilo získat souhlas autorů pracovat s NAQ-R, se osmá kapitola věnuje jeho psychometrickým ukazatelům, konkrétně dosažené reliabilitě, validitě a faktorové skladby české verze této metody.
Následuje kapitola prezentující výsledky vzhledem k stanoveným statistickým kritériím pro interpretaci výzkumných zjištění. Základní soubor (N=7103) tvořili občané České republiky, ve věku 18 – 68 let, kteří v době sběru dat byli v zaměstnaneckém poměru, podnikali, či uvedli jinou alternativu aktuálního sociálního postavení a zároveň nebyli nezaměstnaní či na mateřské/rodičovské dovolené více než 6 měsíců. V tomto pohledu se jednalo o homogenní soubor zaměstnaných respondentů.
Deskriptivní analýza v desáté kapitole prioritně řeší problém empirického odhadu prevalence mobbingu v České republice prostřednictvím dotazníku NAQ-R. Součástí prezentovaného odhadu prevalence mobbingu tvoří strukturovaná zjištění výskytu mobbingu vzhledem k pohlaví a pracovního sektoru zaměstnancých včetně územního uspořádání ČR. Tyto poznatky jsou navíc obohacené třemi způsoby a dvěma kritérií měření mobbingu. Následuje analýza dílčích forem šikany na pracovišti optikou pohlaví a typu organizace pracujících. Výchozím problémem bylo odpovědět na otázku, zda je mobbing heterogenní fenomén, nebo se jedná o specifický projev měnící se vzhledem k pohlaví nebo pracovnímu sektoru mobbovaných? Dále ověřujeme na tuzemském souboru zaměstnanců platnost zahraničních zjištění o zvýšení úzkosti a deprese a souběžném poklesu pocitu subjektivní pohody a celkové psychické kondice při dlouhodobém mobbingu. Prostřednictvím dotazníku SUPSO, který relevantně zachycuje vybrané komponenty psychického stavu, bylo potvrzeno uvedené očekávání. Signifikanci naměřených souvislostí jsme navíc doplnili o další interpretační rozměr, tzv. věcný význam účinku ve smyslu praktického dopadu mobbingu jako nezávislé proměnné na vybrané stavy psychiky (závislé proměnnou).
Závěrečná jedenáctá kapitola prezentuje výsledky měření dvou rovin mobbingu: behaviorálních projevů negativního jednání a subjektivního vnímání sebe sama jako oběti mobbingu. V tomto kontextu zavádíme kombinované měření mobbingu, který jemněji rozlišuje jádro mobbovaných zaměstnanců a tímto redukuje empirické podhodnocení či nadhodnocení odhadu výskytu mobbingu v České republice.

CITACE: Cakirpaloglu, P., Šmahaj, J., Dobešová Cakirpaloglu, S., Zielina, M. (2016). Šikana na pracovišti v České republice: Teorie, výzkum a praxe. Olomouc: Vydavatelství UP.

Více informací je možné nalézt také na www.stopmobbing.cz


Title
Agresivita u českých adolescentů
Author
Agresivita u českých adolescentů
Annotation

Tato odborná monografie pojednává o jednom vagresivita-previewelmi významném psychologickém fenoménu, jímž je lidská agresivita a agrese. Každý člověk má v sobě určitou míru agresivity, kterou využívá v různých situacích a k různým účelům. Jedinec ji může aplikovat při ochraně své osoby, ostatních osob nebo svého majetku, ale může být také prostředkem k získávání (a to nejen věcí), k překonávání překážek, redukci něčeho nepříjemného nebo může sloužit pouze pro vlastní zábavu. Během adolescence může být nástrojem pro získání určité pozice ve vrstevnické skupině či prosazování vlastních zájmů nebo může být činností přinášející zábavu.
Čtenáři této knihy získají vhled do teoretického backgroundu sledovaného fenoménu – co je agrese a agresivita, jaké jsou teoretické koncepty tohoto fenoménu, jaký je účel agresivity a agrese v lidském životě a další podstatné informace. Sledovaný fenomén je již řadu let v hledáčku mnoha výzkumných týmů, které se snaží pochopit a popsat výskyt agresivity a agrese u jedince a ve společnosti. Kniha přináší podrobné informace o již realizovaných domácích a mezinárodních výzkumných projektech, které využívají pro měření agrese a agresivity různé psychodiagnostické nástroje. Tyto metody jsou autory textu podrobně popsány, takže čtenář získá detailní přehled o možnostech diagnostiky agresivního chování.
Autoři této knihy doplnili teoretické koncepty a obecné informace rozsáhlou výzkumnou studií, do které bylo zapojeno více než dva tisíce studentů a studentek českých gymnázií. Pro měření agresivity byly využity dva diagnostické nástroje – Škála agresivity Dolejš, Suchá a Skopal (SADSS) a Dotazník agresivity Busse a Perryho (BPAQ). Významné genderové rozdíly se projevily ve faktorech fyzická agresivita, hněv a také v celkové agresivitě. Z pohledu provázanosti některých osobnostních rysů jsou statisticky velmi významné některé vztahy, např. agresivní chování a hněv jsou v kladném vztahu s impulzivitou, hostilitu můžeme předpokládat u jedinců, kteří jsou úzkostnější a depresivnější. Kniha nabízí i další informace využitelné pro praxi a výzkum. Odborníci je mohou aplikovat při plánování primární prevence, při hledání vztahů mezi psychologickými fenomény nebo při realizaci výzkumných projektů zaměřených na adolescenty.

Monografie je dostupná online.


Title
Vybrané aspekty sebepojetí dětí a adolescentů
Author
Miroslav Orel, Radko Obereignerů, Andrej Mentel
Annotation

Monografie kolektivu autorů se zabývá vývojem a souvislostmi položek sebepojetí u dětí a adolescentů. V textu jsou nejprve vymezeny teoretické základy a následně předloženy výstupy zpracování dat od celkem 8111 respondentů ve věku 9-21 let ze základních a středních škol v ČR. Základním diagnostickým nástrojem je Škála sebepojetí dětí a adolescentů Piers Harris 2, která hodnotí celkový skór a dále šest subškál sebepojetí. V publikaci jsou předloženy vývojové křivky celkového skóru a všech subškál sebepojetí podle konceptu Pierse-Harrise. Detailním statistickým zpracováním vycházejícím z Raschova modelu s posouzením p-value i effect size se ukázalo, že téměř všechny subškály sebepojetí jsou prakticky nezávislé na věku a pohlaví.

Kniha je k nahlédnutí na portálu Google Books pod tímto odkazem.


Title
Agresivita, depresivita, sebehodnocení a impulzivita u českých adolescentů
Author
Martin Dolejš, Jaroslava Suchá
Annotation

Monografie se primárně zabývá fenoménem agresivity a jejími souvislostmi s depresivitou, impulzivitou a sebehodnocením u dospívajících mezi 15–19 lety. Z celkové sledované populace bylo do výzkumného šetření zapojeno 2378 respondentů se zastoupením každého kraje ČR, jednalo se tak o 2,75 % základního souboru. Všechny osobnostní proměnné byly posuzovány na základě čtyř psychodiagnostických nástrojů – Dotazník agresivity Busse a Perryho (1992; agresivitu bylo možné diverzifikovat do čtyř oblastí – verbální, fyzická agresivita, hněv, hostilita), Škála depresivity Dolejš, Skopal a Suchá (v tisku), Škála impulzivity Dolejš a Skopal (2016) a Rosenbergova škála sebehodnocení (Blatný & Osecká, 1994). Mezi hlavní zjištění patří statisticky signifikantní rozdíly mezi dívkami a chlapci ve všech sledovaných proměnných. Výsledky ukazují, že dívky vykazují vyšší depresivitu, hostilitu a více se hněvají. Chlapci mají vyšší sebehodnocení, jsou více fyzicky a verbálně agresivní a také z hlediska celkového profilu agresivity vykazují vyšší hodnoty. Při analýze vzájemných vztahů mezi sledovanými osobnostními charakteristikami se jako nejvýznamnější proměnná predikující agresivitu jeví impulzivita (r =.56), další významný vztah je patrný mezi celkovou agresivitou a depresivitou (r =.55) a v pořadí třetí nejsilnější asociace byla nalezena mezi impulzivitou a hněvem (r = .48). Mezi stěžejní přínosy této práce patří objasnění skutečnosti, že jedince, kteří budou vykazovat vysokou impulzivitu, určitou míru depresivity a nízké sebehodnocení, můžeme považovat za rizikové v souvislosti s agresivními tendencemi. Uvedené výsledky mohou být využity odborníky zabývajícími se agresivitou z vědeckého hlediska, ale mohou zefektivnit i práci těch, kteří se dospívajícím věnují ve své každodenní praxi.

Monografie je dostupná online.


Title
Lidská pohybová determinanta v Rorschachově metodě
Author
Martin Seitl, Martin Lečbych
Annotation

Souhrn
Lidská pohybová odpověď patří mezi klíčové determinanty v Rorschachově metodě a svým významem zaujímá specifické místo v psychologické diagnostice. Pozornost je jí věnována od vzniku samotné metody, protože přináší podstatné informace o adaptačních zdrojích jedince. Interpretace determinanty je ve významných systémech Rorschachovy metody spojena především s kvalitami imaginace a myšlení. S výjimkou empatie byla ale dosud věnována minimální pozornost lidské pohybové determinantě v kontextu interpersonální adaptace a sebepercepce. Publikace představuje nový pohled na možnosti zapojení lidské pohybové odpovědi do poznávání osobnosti. Empirická studie, tvořící hlavní část publikace, se věnuje souvislostem lidské pohybové determinanty na jedné straně a výsledkům Hand testu a sebeposuzovacích metod s interpersonálním zaměřením – ICL, EES a ECR-CZ – na straně druhé. Východiskem studie jsou vlastní zkušenosti autorů publikace s Rorschachovou metodou a dosavadní dominantní přístupy skórování i interpretace lidské pohybové determinanty v dílech H. Rorschacha, E. Bohma, Z. Piotrowského, M. Rocka, P. Lernera, P. Porcelliho, R. Barrella, tvůrců současných psychometrických systémů v čele s J. Exnerem a dalších. Dosavadní přístupy jsou bohatým příspěvkem do práce s různými klinickými skupinami, diagnostiky alexithymie, ale i predikce úspěšné adaptace a manažerské výkonnosti. Současně však přinášejí poznání, že vedle samotné determinanty lidského pohybu jsou diagnostickým přínosem kvalitativní kategorie, umožňující tuto determinantů dále třídit. S touto inspirací byly vedle samotné determinanty M ověřeny souvislosti pro 9 kvalitativních kategorií obsažených v Komprehenzivním systému a 24 nových experimentálních kategorií ve vztahu k výsledkům dalších diagnostických metod zaměřených na interpersonální adaptaci, interpersonální dispozice osobnosti, vztahovou vazbu a emoční empatii. V potaz byly vzaty také vybrané stratifikační údaje. Data byla ověřena na souboru 150 respondentů-dobrovolníků, vybraných dle kvót pro věk, rod a vzdělání podle české populace v rozsahu 20-59 let. Výsledky studie identifikovaly potenciál pro diagnostiku interpersonální adaptace a sebepercepce u 7 kvalitativních kategorií s nutností dalšího výzkumu. Samotnou determinantu lidského pohybu a 12 dalších kvalitativních kategorií zařazují výsledky do kategorie přínosných pro diagnostiku zmíněných oblastí. Z 12 kvalitativních kategorií šlo ve 4 případech o kategorie Komprehenzivního systému (MQu, Ma, Mp a COP) a v 8 případech o nové kategorie. Přestože výsledky stejně jako hypotézy, které nově vyvstaly, vyžadují další empirické testování, přináší podněty do kvantitativní i kvalitativní práce s výsledky Rorschachovy metody a obohacují tak diagnostickou praxi.

Summary
Human movement response belongs to the key determinants of the Rorschach method, and it occupies a special place in psychological diagnosis with its significance. Attention has been devoted to the determinant since the creation of the method, as it provides important information concerning the adaptation resources of individuals. In significant systems of the Rorschach method, interpretation of the determinant is associated primarily with the qualities of imagination and thinking. With the exception of empathy, only minimal attention was paid to the human movement determinant in the context of interpersonal adaptation and self-perception. The publication presents an innovative view on the possibility of involving the human movement response in examining personality. The empirical study, which forms the main part of the book, is focused both on the context of the human movement determinant and on the results with of the Hand test and self-report methods with interpersonal focus – ICL, EES and ECR-CZ. The starting point of the study is the authors‘ own experience with the Rorschach method and the existing dominant approaches of scoring and interpretation of the human movement determinant in the works of H. Rorschach, E. Bohm, Z. Piotrowski, M. Rock, P. Lerner, P. Porcelli, R. Barrell, the creators of contemporary psychometric systems, led by J. Exner, and others. Existing approaches provide a rich contribution to working with different clinical groups, diagnosis of alexithymia, as well as the prediction of successful adaptation and management efficiency. At the same time, they bring recognition that in addition to the determinant of the human movement, it is a diagnostic benefit of the qualitative category, enabling further classification of the determinant. With this inspiration, beside the determinant M, connection to 9 qualitative categories contained in the Comprehensive System was authenticated, as well as 24 new experimental categories in relation to the results of other diagnostic methods focusing on interpersonal adaptation, interpersonal disposition of personality, attachment and emotional empathy. Selected stratification data was also taken into account. The data was gathered on a set of 150 respondents-volunteers, who were selected based on age, gender and education according to the Czech population in the range of 20-59 years. The results of the study identified the potential for diagnosis of interpersonal adaptation and self-perception in 7 qualitative categories with the need of further research. The results classify the human movement determinant and 12 other qualitative categories into category that is valuable for the diagnosis of the above mentioned areas. Of the 12 qualitative categories, 4 were cases of classes of the Comprehensive System (MQu, Ma, Mp and COP) and 8 categories were cases of new instances. Although the results, as well as the newly emerged hypotheses, require further empirical testing, they provide incentives to both quantitative and qualitative work with the results of Rorschach and therefore enrich the diagnostic practice.


Title
Malá knížka o odborném psaní: Praktický průvodce pro začínající autory
Author
Aleš Neusar

Publikace je určena začínajícím autorům odborných textů z oblasti sociálních, humanitních a pedagogických věd. Ačkoliv jsou mezi jednotlivými disciplínami určité rozdíly, většina znaků odborného textu bývá stejná a autoři mívají s psaním podobné problémy. Publikace má čtyři části.

Annotation

První část se zabývá otázkami, které autoři často řeší před samotným psaním odborného textu. O čem vůbec psát? Může mít náš text nějaký smysl či dopad? Pokud ano, jaký? Je pro nás lepší napsat článek nebo kapitolu v knize?
Druhá část se věnuje smyslu jednotlivých částí textu. Co by mělo být jejich obsahem. Probírány jsou název, klíčová slova, abstrakt či souhrn, úvod, strukturování textu, diskuse a závěry, literatura, přílohy a poznámky pod čarou.
Třetí část se soustředí na literární zdroje. Jakými se inspirovat? Jak pracovat s myšlenkami druhých? A kde zdroje vůbec najít?
Čtvrtá část se zaměřuje na řemeslo psaní a jak se v něm zlepšit. Zdůrazněna je ústřední role příběhu, a jakou formou může být tento příběh vyprávěn. Dále je věnován prostor stylu psaní, argumentaci, vylepšování textu a publikačnímu procesu.
Cílem knihy je vše předat v ucelené a stručné formě a dodat autorům sebedůvěru, že psaní odborného textu není až tak složité, pokud víme jak na to a máme dostatečnou motivaci.


Title
Resilience u adolescentů v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež
Author
Ivana Štefková, Martin Dolejš

Cílem této výzkumné monografie bylo vymezit klíčové osobnostní charakteristiky resilience u dospívajících klientů v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Z tohoto důvodu jsme přeložili dotazník Škály resilience pro děti a adolescenty (Prince-Embury, 2007), který je určený pro širokou věkovou skupinu dětí a adolescentů (9-18 let). 

Annotation

Pokud máme k dispozici nástroj na měření resilience, můžeme cíleně zaměřovat intervence na její jednotlivé faktory a účinně ověřovat jejich úspěšnost. Monografie ukazuje čtenářům, jak lze na základě práce s administrací dotazníku rozvíjet resilienci klientů. Vše je podloženo výzkumem resilience v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Většina klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež skórovala v případě škály emoční reaktivity výše než americký populační průměr a na škále zvládání a uspokojivých vztahů naopak níže. Tento výsledek v naměřených hodnotách odpovídá nespecifické skupině, která byla v americké standardizační skupině v péči odborníků na psychické zdraví.

Kniha je dostupná online.