Ph.D. studium

Přijímací řízení

Přijímací řízení do doktorského studijního programu Klinická a pedagogická psychologie na katedře psychologie FF UP pro akademický rok 2020/2021

Katedra psychologie FF UP vyhlašuje dle nově udělené akreditace přijímací řízení do doktorského studijního programu (dále i DSP) Klinická a pedagogická psychologie v akademickém roce 2020/2021. Studium může probíhat jak v prezenční, tak kombinované formě.

 

Základní podmínky a proces přijímacího řízení

Do DSP Klinická a pedagogická psychologie se mohou hlásit uchazeči s úspěšně dokončeným magisterským studiem (titul Mgr., Ing., či jiný v ČR uznaný ekvivalentní titul) nebo ti, kteří tuto podmínku s největší pravděpodobností splní nejpozději ke dni zápisu do studia DSP (týká se zejména studentů absolventských ročníků, kteří v době konání přijímacího řízení do DSP ještě nemají splněné závěrečné státní zkoušky v aktuálním studiu).  Tento DSP není striktně omezen pouze na absolventy jednooborové psychologie, primární akademické vzdělání uchazeče by však mělo s psychologií vytvářet smysluplnou kombinaci zejména v kontextu plánovaného zaměření disertačního výzkumu. Argumentace pro toto propojení je posuzována komisí v rámci přijímacího řízení. DSP je možné studovat ve dvou formách: prezenční a kombinované.

 

Přihlášku ke studiu DSP lze podat v období od 1. července 2020 do 30. července 2020 prostřednictvím tzv. e-přihlášky zde: https://prihlaska.upol.cz/prihlaska/info.xhtml

Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením je nutné hradit ihned po volbě studijního programu, podrobnosti o způsobu platby a platební údaje jsou uvedeny v e-přihlášce.

K přihlášce do DSP je potřeba dodat portfolio povinných příloh:

  1. Strukturovaný profesní životopis
  1. Potvrzení o absolvovaném vzdělání – diplom z magisterského studia (popř. potvrzení o studiu u uchazečů, kteří ještě nedokončili poslední ročník studia).
  1. Výpis známek a zkoušek z předchozího studia – může mít podobu tzv. diploma supplement v případě již ukončeného studia, nebo jakékoliv formy výpisu zkoušek a známek za celé studium (bakalářské i magisterské) k poslednímu uzavřenému akademickému roku.
  1. Dosavadní publikační aktivita – uchazeč by měl mít již zkušenost s nějakou odbornou publikací, tj. například článek ve sborníku či v odborném časopisu, kapitolu v knize atp. Dodejte seznam a fulltexty těchto prací (v případě velkého množství publikací stačí jen fulltexty těch nejpodstatnějších vzhledem k oboru DSP).
  2. Doklady o účasti na odborných konferencích – seznam s názvem, místem konání, termínem, pořadatelem konference; v případě aktivní účasti také název a forma příspěvku (poster, přednáška atp.).
  1. Zájmové semináře, kurzy a výcviky, certifikáty – seznam s názvem, místem konání, termínem, pořadatelem a časovou dotací včetně oskenovaného potvrzení o účasti.
  1. Doporučení potenciálního školitele či jiné relevantní významné osoby (např. vedoucího DP či jiné osoby s níž uchazeč spolupracoval). V tomto případě jde o nepovinnou přílohu.
  2. Písemně vypracovaný disertační výzkumný záměr, který by měl mít rozsah cca 3 až 5 stran A4 a tuto základní osnovu:
  • Definice výzkumného problému – vymezení výzkumného tématu disertační práce.
  • Základní teoretické ukotvení – přehled dosavadního bádání v tématu.
  • Navržení metodologického postupu – vymezení typu a designu výzkumu, metod získávání dat, cílové populace a vzorku, metod analýzy atd.
  • Očekávaný přínos výzkumu, etické či jiné důležité aspekty výzkumu.

Co se týká zaměření disertačního výzkumu, můžete si vybrat z témat nabízených členy naší katedry (viz seznam aktuálně nabízených témat na webu katedry https://psych.upol.cz/uchazecum/phd-studium/ ), nebo můžete zpracovávat téma vlastní. Každopádně se však pokuste s dostatečným předstihem před vlastním přijímacím řízením oslovit případného školitele a probrat s ním váš výzkumný záměr. Vašim školitelem může být člen naší katedry, nebo externí kolega s hodností docent nebo profesor, výjimečně (po schválení vědeckou radou FF) člen katedry s hodností Ph.D., který je významným expertem pro danou oblast.

Jmenované materiály portfolia musí být vypracovány buď v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Všechny povinné přílohy k přihlášce posílejte v elektronické formě emailem nejpozději do 30. 7. 2020 na adresu tajemnice oborové rady DSP Mgr. Jaroslavy Suché na jaroslava.sucha@upol.cz a do kopie též referentce pro vědu a doktorské studium Mgr. Agnes Hausknotzové na agnes.hausknotzova@upol.cz .

 

Klíčovou součástí přijímacího řízení je ústní pohovor, jehož součástí je představení motivace uchazeče ke studiu DSP, rozprava nad předloženými materiály portfolia a zejména pak nad ideovým záměrem disertačního výzkumu. Přijímací pohovor pro přihlášené uchazeče se koná 3. 9. 2020 od 10:00 na Katedře psychologie FF UP, Vodární 6, Olomouc, v pracovně vedoucího katedry č. 306.

 

Na základě předložených materiálů a ústního pohovoru přijímací komise navržená oborovou radou DSP posoudí, zda a v jaké míře uchazeč splňuje nároky na studium DSP. Vybraní uchazeči budou navrženi k přijetí děkanovi FF UP. O výsledku přijímacího řízení budou všichni uchazeči bez zbytečného odkladu a dle norem FF UP informováni prostřednictvím elektronické přihlášky.

 

prof. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu, DrSc.

Předseda OR DSP Klinická a pedagogická psychologie

Katedra psychologie FF UP

 

Specializace školitelů a nabízená témata

Prof. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu, DrSc.

Prof. Cakirpaloglu se odborně zaměřuje na oblast sociální a personální psychologie, psychologické axiologie, vývojové neuropsychologie a politické psychologie.

V oblasti sociální a politické psychologie v r. 1989 realizoval projekt „Sociální stratifikace a společenské chování v Makedonii“. V oblasti vývojové neuropsychologie realizoval dlouhodobý výzkumný projekt UNESCO „Časná diagnostika ADDH“ (školitel prof. T. Radil). Významnou valorizaci tohoto odborného zaměření jsou tištěné výstupy v zahraničních impaktovaných časopisech, specializace v oboru klinická neuropsychologie (ILF v Praze, vedení prof. J. Langmeier a Z. Matějček), taktéž obhajoba disertační práce na LF v Bělehradě (1991), vědecká hodnost DrSc. (mentor V. Išpanović). V rámci politické psychologie realizoval výzkumy psychologických procesů veřejného mínění, prognostiku volebních preferencí, politické a mediální persuase a manipulace veřejnosti. Byl hlavním řešitelem projektu GAČR Mobbing jako rafinovaná forma šikany na pracovišti. Hlavním výstupem projektu je výzkumná monografie Šikana na pracovišti v České republice: Teorie, výzkum a praxe (Cakirpaloglu et al., 2017).

 

Prof. Konstantinos Kafetsios, Ph.D.

The main research interest is the perception of contextualized facial emotion expressions: implications for quality of social interaction in non-clinical, clinical, or educational settings. This topic builds on recent research (Hess, Kafetsios et al., 2016; Kafetsios & Hess, 2019) that examines the personality and societal correlates of the accurate perception of facial emotion expressions. Extending this research, the aim is to improve the method and further test its social consequences in non-clinical, clinical or educational contexts.

Other research interests are adult attachment, culture, and understanding of the self. Based on a current surge of interest on the intersection between culture and adult attachment orientations (e.g., Gruda & Kafetsios, 2020; Strand, 2020), this research line aims to extend work on how key aspects of the self are influenced by combinations of independent/interdependent self-construal and insecure (avoidant-anxious) attachment. The research, can, initially exploit results from existing experimental and correlational studies in different countries and compare to data from the CR.

 

Doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc.

Doc. Sobotková se zabývá vývojovou psychologií, psychologií rodiny a náhradní rodinnou péčí. Dlouhodobě se zaměřuje zejména na výzkum funkčnosti rodin a problematiku rodinné resilience. Z její rozsáhlé výzkumné činnosti lze poukázat například na výzkumy pěstounských rodin a na zapojení do interdisciplinárního výzkumu rodinné paměti.

Doc. Sobotková se více než 20 let věnovala psychologickému poradenství pro pěstounské rodiny a jejich vzdělávání. V oblasti náhradní rodinné péče stále působí jako lektorka. Získala také profesní kvalifikaci poradce pro pozůstalé.

Aktivně pracuje v Sekci pro náhradní rodinnou péči při Českomoravské psychologické společnosti (ČMPS). Je zástupkyní České republiky v mezinárodní profesní asociaci IAFP (International Academy of Family Psychology).

 

doc. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D.

Doc. Šucha se profesně orientuje na problematiku dopravní psychologie, psychologie práce a ekonomické psychologie.  Je akreditovaným koučem (MŠMT ČR), dopravním psychologem (MDČR), psychoterapeutem (absolvent pětiletého výcviku integrativní skupinové psychoterapie), mentorem Europsy pro oblast dopravní psychologie a soudním znalcem v oblasti se specializací dopravní psychologie. Primárně (nikoli výlučně) je školitelem v tematických oblastech: bezpečnost silniční a drážní dopravy, posuzování psychické způsobilosti k řízení, rehabilitace řidičů, mobilita (udržitelná, městská), různé otázky ekonomické psychologie, manažerské poradenství (např. koučink). 

 

doc. PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D.

Doc. Obereignerů se zaměřuje na psychologickou diagnostiku dospělých a dětí. Specializuje se na metody klinické psychologické diagnostiky. Podílí se na převodech a standardizacích diagnostických nástrojů (např. Dotazník sebepojetí dětí a adolescentů Piers-Harris 2, PHCSCS-2, Bentonův vizuálně retenční test, BVRT). Vybraným oblastem se věnuje v rámci vědecko-výzkumné činnosti. Je soudním znalcem pro obor školství a kultura, odvětví psychologie, specializace psychologie dětí, mládeže, rodiny, výchovy a vzdělávání.

 

PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D.

PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D. se věnuje psychodiagnostice, psychoterapii a klinickému poradenství. Výzkumně se zabývá oblastí klinické psychologie a neuropsychologie, neurověd a psychofyziologie, KBT a schématem terapií.

Získal vzdělávání na IPVZ, kde vykonal specializační zkoušku a atestaci z oboru klinická psychologie. Následně také získal specializovanou způsobilost v systematické psychoterapii. Získal zvláštní odbornou způsobilost v klinické neuropsychologii a v klinické hypnoterapii. V rámci psychoterapie absolvoval akreditovaný výcvik v kognitivně behaviorální psychoterapii v Institutu KBT v Hradci Králové u MUDr. Zbytovského. Absolvoval řadu certifikovaných kurzů a seminářů zaměřených na klinicko-psychologickou diagnostiku a dále práci s klientem, tj. krizová intervence, tělo a krize, poradenské dovednosti aj.

 

PhDr. Martin Dolejš, Ph.D.

Aktuálně se zabývá psychodiagnostickými nástroji a jejich standardizací, tvorbou dotazníků a psychodiagnostických testů. Testové nástroje se zaměřují například na depresivitu, impulzivitu, úzkostnost, ale i na výskyt rizikového chování či na diagnostiku závislosti na digitálních hrách. Ve stejné míře má v hledáčku i převody testů a dotazníků ze zahraniční a jejich následnou standardizaci. Rovněž se věnuje pedagogické a školní psychologii, adiktologii a rizikovému chování u adolescentů a dětí. Je vedoucím výzkumné laboratoře zabývající se osobnostními rysy (https://persona.upol.cz/).

Seznam nabízených témat pro disertační projekty.

 

PhDr. Daniel Dostál, Ph.D.

V současnosti se zaměřuje na propojení projektivních psychodiagnostických metod s pokročilými metodami strojového zpracování málo strukturovaných dat. Mezi jeho profesní zájmy patří vedle psychometrie a kvantitativní analýzy dat výzkum kreativity, myšlení, psychologie vědy a příbuzná témata. Angažuje se v širokém spektru výzkumných projektů zaměřených na rozmanitá témata jako je HAXACO model osobnosti, spiritualita a postoje ke smrti, nelátkové závislosti, otázka svobodné vůle, rozvoj hudební kreativity, cirkadiánní cykly a další.

 

Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.

Stěžejními dovednostmi a kvalifikací Mgr. Miroslava Charváta, Ph.D. je výuka metodologických kurzů v pregraduálních a doktorských studijních programech (kvantitativní i kvalitativní metodologie); odborné metodologické konzultace; příprava a realizace výzkumných a vývojových projektů; evaluace; konstrukce testů, dotazníků a škál včetně pokročilých psychometrických postupů; automatické softwarové vytěžování dat z papírových dotazníků; příprava, čistění a imputace datových souborů; pokročilá statistická analýza (SPSS, AMOS, R-studio atp.); 3D tisk.

Hlavními oblastmi výzkumného zájmu je tvorba a převod psychodiagnostických metod; rizikové chování adolescentů; univerzální, selektivní a indikovaná školní prevence; rekreační a problémové užívání návykových látek; gambling a gaming; teorie vztahové vazby; přijímací zkoušky na vysokou školu.

 

PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D.

PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D. (dříve Němcová) je klinická psycholožka, dlouhodobě se specializuje na oblast dětské psychologie a na problematiku traumatu a attachmentu. Získala atestaci v oboru klinická psychologie (2006). Od roku 2010 se zabývá problematikou diagnostiky, léčby a výzkumu traumatu a PTSD. Je držitelkou certifikátu (EASE®) výcviku v metodě Somatic Experiencing® podle Petera Levina. Je supervizorkou metody VTI (SPIN Praha). Absolvovala výcviky krizové intervence, managementu hromadných neštěstí a dlouhodobé psychoterapeutické výcviky např. v Katatymně imaginativní psychoterapii a další terapeutické a diagnostické odborné kurzy.

Seznam nabízených témat pro disertační projekty.

 

PhDr. Marek Kolařík, Ph.D.

PhDr. Marek Kolařík, Ph.D. se zaměřuje převážně na manželské a rodinné poradenství, terapii a práci s výcvikovými skupinami, věnuje se rovněž pedagogické a školní psychologii a adiktologii. Je certifikován jako „samostatný manželský a rodinný poradce” AMRP ČR, psychoterapeut (absolvent akreditovaného výcviku v rodinné a systemické psychoterapii) a mentor Europsy pro oblast poradenské a pedagogické a školní psychologie.

 

Mgr. Martin Kupka, Ph.D.

Mgr. Martin Kupka, Ph.D. zájem směřuje do oblasti paliativní péče – problematika smrti a umírání, eutanazie, truchlení, doprovázení. Dále do oblasti humanistické psychologie, konkrétně na současné pojetí Existenciální analýzy a Logoterapie: smrt, osamělost, svoboda, odpovědnost, životní smysluplnost. Prakticky se soustředí na výcvik v technikách, které rozvíjí všímavost, bdělost a pozornost. Věnuje se práci s problematickými třídami, poradenství učitelům při práci s třídními kolektivy. Výzkumně se v současnosti zajímá o Techniku omezené zevní stimulace (Restricted environmental stimulation technique) a její implementaci do terapie.

 

MUDr. PhDr. Miroslav Orel, Ph.D.

Kromě akademické dráhy se věnuje také poradenské psychologii, psychoterapii, lektorské činnosti a supervizi. Profesně se mimo jiné zajímá o komplexní (psychosomatický) přístup a medicínsko-psychologické souvislosti. Účastnil se řady kratších i delších výcvikových programů (např. hypnoterapie, krizová intervence, transakční analýza, přístup zaměřený na člověka, integrovaná psychoterapie, logoterapie a existenciální analýza, práce se sny, supervizní výcvik apod.).

Vybrané výzkumné aktivity se věnovaly sebepojetí dětí a adolescentů se snahou o propojení akademické půdy UP a poradenské praxe – jedním z výstupů bylo rozsáhlé testování dětí a adolescentů, kterého se účastnilo několik tisíc respondentů v celé ČR. Dostupným výstupem se (mimo odborných sdělení) stalo rovněž zavedení nového diagnostického nástroje sebepojetí dětí a adolescentů do široké praxe v rámci ČR. V současné době se mimo jiné podílí na výzkumu a standardizaci psychodiagnostického nástroje hodnotícího sebepojetí dospělých.

 

PhDr. Olga Pechová, Ph.D.

PhDr. Olga Pechová, Ph.D. se dlouhodobě věnovala problematice sexuální orientace a pohlavní identity. V roce 2009 obhájila disertační práci na téma Diskriminace na základě sexuální orientace. V letech 2007–2011 publikovala celkem 12 článků věnovaných této problematice. Nyní se těmto otázkám věnuji již jen okrajově.

Zabývá se rovněž dějinami psychologie. V letech 2008–2010 se účastnila řešení projektu GA ČR Život a dílo Vladimíra Tardyho pod vedení prof. Aleny Plhákové.

Dalšími jejím odborným zájmem je psychologie náboženství, oblast religiozity a spirituality.

 

PhDr. Martin Seitl, Ph.D.

PhDr. Martin Seitl, Ph.D. se profesně věnuje psychologii práce a organizace, ve které se zaměřuje zejména na teorii vztahové vazby v zaměstnání, výběr zaměstnanců, osobnostní integritu, psychodiagnostické metody, organizační kulturu a manažerskou psychologii. Je akreditovaným specialistou pro model organizační kultury vyvinuty G. Hofstedem a B. Waisfiszem, model organizační kultury CTT, Hogenovu diagnostiku, Rorschachovu metodu a další projektivní techniky.

Je řešitelem nebo spoluřešitelem rozvojových a výzkumných projektů v oblasti psychologie práce a organizace (OPVVV, TAČR). Výzkumné výstupy publikuje v českých i zahraničních periodikách a prezentuje je na odborných konferencích. Dr. Seitl je členem prestižních národních i mezinárodních oborových organizací: České společnosti pro Rorschacha a projektivní metody (ČSRaP), Mezinárodní společnosti pro Rorschacha a projektivní metody (ISR), České asociace psychologů práce a organizace stejně jako Evropské asociace psychologie práce a organizace (EAWOP).

Seznam nabízených témat pro disertační projekty.

 

PhDr. Klára Seitlová, Ph.D.

PhDr. Klára Seitlová, Ph.D. se dlouhodobě specializuje na oblast psychologie práce a organizace s profilací na týmovou práci (face-to-face a virtuální prostředí), řízení lidských zdrojů a projektový management.

Je držitelkou akreditací pro model organizační kultury vyvinutý G. Hofstedem a B. Waisfiszem, Hogenovu diagnostiku, diagnostiku v oblasti „Cultural Transformation Tools” od Barrett Values Centre, týmové role dle M. Belbina a Management se zaměřením na štíhlou výrobu. Je akreditovaným koučem v Integrativním koučinku. Je absolventem Gestalt výcviku v pracovním prostředí. Akreditace v metodice PRINCE2®.

 

PhDr. Eleonora Smékalová, Ph.D.

Hlavním výzkumným zájmem je pedagogická psychologie a další psychologické subdisciplíny spojené se školou a poradenstvím ve škole. Ve své disertační práci (2004) se zabývala vlivy školní integrace na klima třídy a jednotlivé žáky.

V posledních letech byla spoluřešitelem několika výzkumných projektů IGA (zaměření na pracovní podmínky školních psychologů a zaměření na osobnostní charakteristiky učitelů základních a středních škol). Dále se zabývá rozvojem sociálně emocionálních kompetencí u dětí.

Spolupracovala na projektu Podpora společenství praxe jako nástroj rozvoje klíčových kompetencí v MŠ, jehož součástí byla podpora sociální gramotnosti společně s podporou sociálně emocionálního učení.

Dlouhodobě se zajímá o práci školních psychologů, v této oblasti dříve pracovala jako metodik, v posledních letech zde působí jako supervizor.

 

PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D.

PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D se dlouhodobě teoreticky a výzkumně zabývá problematikou kyberšikany a virtuálního prostředí, mezilidskou komunikací a kyberpsychologií. Mezi jeho další zájmy patří pedagogická/školní psychologie a oblast výzkumu prostřednictvím moderních komunikačních prostředků. V roce 2011 byl hlavním řešitelem projektu Virtuální šikana a její psycho-sociální konsekvence u vysokoškolských studentů (IGA, FF UP) a spoluřešitelem projektu Podmínky práce školních psychologů v Olomouckém a Moravskoslezském kraji (IGA, FF UP). V období 2012–2015 se v roli postdoka věnoval problematice motivace a osobnosti z pohledu pracovní psychologie a diagnostiky. V letech 2014–2017 byl zapojen v rámci mezinárodního výzkumu Erasmus + (Innovation laboratories in the development of competences of special pedagogy teachers adn people with special educational needs). V letech 2005–2018 se s kolegy věnoval výzkumu mobbingu v ČR (GA ČR Mobbing jako rafinovaná forma agrese na pracovišti).

 

Mgr. Lucie Viktorová, Ph.D.

Lucie Viktorová se věnuje oblasti pedagogické psychologie, metodologii vědeckého výzkumu a dopravní psychologii. Zabývá se zejména problematikou přijímacího řízení na vysoké školy, testů studijních předpokladů a kvalitou ve vzdělávání, zvláště pak v oblasti přijímání, přípravy a akademické úspěšnosti budoucích psychologů. V oblasti dopravní psychologie se pak spolupodílí např. na výzkumu oslnění řidičů, vnímání světla a barev v kontextu dopravy a adaptace člověka na asistenční systémy ve vozidlech (tzv. ADAS). Spolupracuje i na dalších výzkumných a rozvojových projektech ("život bez auta", vzdělávání dospělých, výzkum práce odborníků v oblasti psychologie za času COVID, aj.) a je otevřená projektům interdisciplinárním.

Seznam nabízených témat pro disertační projekty.

 

Důležité kontakty a odkazy

Mgr. Jaroslava Suchá – tajemnice oborové rady DSP Klinická a pedagogická psychologie

tel.: 585 633 506

email: jaroslava.sucha@upol.cz

Zajišťuje:

  • obhajoby disertací a závěrečné zkoušky včetně posudků atd.,
  • komunikaci se školiteli,
  • komunikaci se studenty DSP,
  • archivaci dokumentace studentů DSP.
  • zadávání DSP předmětů do systému STAG a dohled nad jeho funkčností,
  • rozvrhy výuky v DSP a komunikaci s garanty předmětů,
  • přípravu různých dokumentů (informačních na web, pro potřeby děkanátu atp.),

Mgr. Agnes Hausknotzová – referentka Oddělení VaV FF UP pro Doktorské studium (Ph.D.)

tel.: 585 633 013

email: agnes.hausknotzova@upol.cz

Křížkovského 10, 779 00 Olomouc

Zajišťuje:

  • přijímací řízení
  • zápisy do studia
  • archivaci originální dokumentace o studiu
  • další záležitosti týkající se studia a řízené z děkanátu FF UP

Centrálním zdrojem informací o DSP jsou celofakultní stránky.

Formuláře k DSP lze stáhnout zde.