Psychologie práce a organizace

Výzkumná oblast psychologie práce a organizace patří k tradičním výukovým a  výzkumným oblastem Katedry psychologie FF UP v Olomouci. Disciplína patří mezi aplikované směry psychologie, proto úzce spolupracujeme se státními i soukromými organizacemi na výzkumu a praktické výuce studentů. Aplikace se odráží v servisu, který poskytujeme Filozofické fakultě při výběru zaměstnanců na pozice servisních oddělení.

Výzkumné týmy (realizované výzkumy a zakázky)

Individuální a skupinová zkušenost v pracovním prostředí

Garant tématu: PhDr. Martin Seitl, PhD.

Spoluřešitelé: PhDr. Klára Seitlová, Ph.D., Mgr. Lucie Vavrysová, doc. PhDr. Zdeněk Vtípil, CSc., Mgr. Iva Maroušková, Mgr. Stanislava Gauchet Kobzová, Mgr. Ondřej Zíma, Mgr. Pavla Fabiánová

Anotace: Jedinec prožívá v individuálním i skupinovém smyslu vztah k sobě, práci, organizaci i ostatním lidem. Vytváří se jeho individuální zkušenost, stejně jako sdílená zkušenost pracovních skupin. Zkušenost jedince a skupin považujeme za klíčový aspekt dynamického pracovního prostředí, které neovlivňuje pouze další zkušenosti zaměstnanců, ale zásadním způsobem vstupuje do otázek konkurenceschopnosti organizace. Zájem je zde věnován nejen poznávání specifických zkušeností zaměstnanců, ale i faktorům na zkušenost působícím a možnostem manažerů zkušenost ovlivnit a řídit. Mezi základní otázky spojené s individuální a skupinovou zkušeností zařazujeme problematiku: a) worklife balance s přesahem do tématu Fungování rodiny a zvládání nároků rodinného a pracovního života; b) organizační kultury a etiky; c) struktury a dynamiky pracovních týmů ve vztahu k jejich výkonnosti; d) stresu a pracovní zátěže v souvislosti s osobnostními a kognitivními předpoklady. Výstupem výzkumného tématu je explorace aktuálního stavu výše popsaných podoblastí a publikace výzkumných zjištění formou série odborných článků, které navazují na již dříve publikované výstupy zaměřené právě na individuální a skupinovou zkušenost v pracovním prostředí.  

Aplikace teorie Attachmentu v pracovním prostředí

Garant tématu: PhDr. Martin Seitl, PhD.

Spoluřešitelé: PhDr. Klára Seitlová, Ph.D., Mgr. Kristýna Vacková, Petra Dvořáčková, Bc. Barbora Kasalová, Mgr. Lucie Šimková, Bc. Jan Střelec, Bc. Lucie Domesová, Kateřina Vodolánová, David Maňur,  Veronika Bílková

Anotace: V návaznosti na vývoj teorie Attachmentu a jejího postupného prorůstaní do řady psychologických oborů věnujeme pozornost možnostem aplikace této teorie v psychologii práce a organizace. Na podkladu dosavadních zahraničních výzkumů je diskutován zejména potenciál teorie a z ní vyplývajících nástrojů pro výběr zaměstnanců na pozice manažerské nebo v pracovních týmech. Realizace výzkumného tématu byla strukturována nejprve do ověřování zahraničních zjištění v českém prostředí. Na základě ověřených indikátorů jednotlivých strategií citového připoutání jsou výstupem řešení celého tématu dva nové diagnostické nástroje EWR-I a EWR-T přizpůsobené středoevropským podmínkám. Aktuálním cílem je ověření psychometrických parametrů obou nových metod, a to především v souvislosti s objektivními daty. Po psychometrickém ověření bude nový diagnostický nástroj určen k aplikaci při výběru a rozvoji zaměstnanců, stejně jako k diagnostice a utváření pracovních týmů.

Informace o aktuálním sběru dat a registraci zde

 

Efektivita a prediktivní validita psychodiagnostických metod při výběru zaměstnanců

Garantka tématu: PhDr. Klára Seitlová, PhD.

Spoluřešitelé: Ing. Denisa Schiedková, Ing. Josef Rambousek, Leopold Benda, PhDr. Martin Seitl, Ph.D., Jitka Weber, Ph.D., Mgr. Alena Molinari, PhDr. Marek Kolařík, Ph.D., Mgr. Karolína Fryštacká, Justýna Dočkalová  

Anotace: Při aplikaci psychodiagnostických metod při výběru zaměstnanců je v popředí zájmu jejich prediktivní validita. Přes jasně stanovená kritéria výběru, vyplývající z analýzy pracovních činností konkrétní pozice, a navazující definice sledovaných psychických vlastností, je prediktivní validita psychodiagnostických metod užitých při výběru často odvozená, obecná nebo neznámá. Zvláštní pozornost je v tomto kontextu věnována projektivním metodám, ke kterým bylo dosud publikováno celosvětově pouze několik relevantních výzkumných studií. Specificky je zaměřena pozornost na Rorschachovu metodu a Zulligerův test. V prvním případě jde o ověřování prediktivní validity, ve druhém případě o revizi celkového přístupu k administraci, vyhodnocení a interpretace. Při řešení celého tématu se zaměřujeme zejména na predikci obecného výkonnosti, CWB a OCB. Vedle prediktivní validity je pak druhou klíčovou otázkou efektivita použitých metod, která je závislá na ceně metody; přidané hodnotě pracovní pozice, pro kterou jsou zaměstnanci vybíráni; čase nutného pro použití metody; rozsahu poskytnutých výsledků.  

Age management

Garantka tématu: PhDr. Klára Seitlová, Ph.D.

Spoluřešitelé: Mgr. Lucie Brachaczková

Anotace: Výzkum v oblasti psychologie práce a organizace se zaměřuje na aktuální téma Age managementu. Vzhledem k faktu, že populace nejen v České republice stárne, je žádoucí přizpůsobit nároky v pracovním prostředí jedincům ve věku nad 50 let, jelikož s rostoucím věkem dochází k fyzickým, psychickým i sociálním změnám v životě jedince. Tyto změny mají dopad do pracovní adaptace zaměstnanců 50+. Výzkum bude zaměřen zejména na sledování aktuálního stavu ve vybraných společnostech vzhledem k naplnění cílů Age managementu. Ke stanovení vhodného pracovního směrování cílové skupiny 50+ bude využito závěrů z měření pracovní schopnosti WAI (Work Ability Index).

Testy integrity v psychologii práce

Garant tématu: PhDr. Martin Seitl, Ph.D.

Spoluřešitelé: Mgr. Kristýna Schneiderová, Simona Bojková, Bc. Tomáš Krám, David Maňur

Anotace: Testování integrity při výběru a rozvoji zaměstnanců je v ČR aktuálně rozvíjeným tématem ve srovnání se stavem v USA a západní Evropě, kde tento vývoj proběhnul v uplynulých dekádách. Na jednu stranu jsou poznatky o integritě uchazečů a zaměstnanců, vymezované jako důvěryhodnost, poctivost, čestnost, nízká tendence k CWB apod., v praxi značně žádané, protože integrita členů organizací významně ovlivňuje úspěšnost zaměstnavatelů. Na druhou stranu je samotná diagnostika integrity spojena s řadou nejasností a kontroverzí. Mezi hlavními otázkami se objevuje prediktivní validita zjevných a skrytých testů integrity, stigmatizace uchazečů či zaměstnanců, odklon od pravidla pozitivního ověřování v psychologii práce, dopad sociální desirability na testy integrity a především dynamické souvislosti integrity v interakci mezi uchazečem, zaměstnancem a zaměstnavatelem. Aktuálnost problematiky je vedle uvedených otázek umocněna nedostatečným množstvím testů integrity dostupných v ČR s odpovídajícími normami a ověřenými psychometrickými charakteristikami. Výzkum v této oblasti bude proto věnován nejen kontroverzním otázkám, ale i samotnému převodu zahraničních metod a vytváření originálních metod k diagnostice integrity.   

Vývoj a standardizace psychodiagnostické metody volby rizikového chování v pracovním a dopravním prostředí

Garant tématu: PhDr. Matúš Šucha, Ph.D.

Spoluřešitelé: PhDr. Klára Seitlová, Ph.D., PhDr. Martin Seitl, Ph.D., Mgr. David Dohnal, Mgr. Petr Zámečník, Ing. Denisa Schiedková

Anotace: Rozhodnutí podstoupit riziko, resp. volba rizikového chování v různých oblastech života, a specificky v oblasti práce a dopravním prostředí, je výsledkem interakce dvou poměrně na sobě nezávislých konceptech. Prvním je míra vnímání rizika – tj. nakolik člověk vnímá, případně anticipuje riziko v dané situaci. Druhým konceptem souvisejícím s volbou rizikového chování je připravenost, resp. míra ochoty (nebo potřeby) toto riziko podstupovat.

Rozhodnutí podstoupit riziko je tedy důsledkem vnímání rizikovosti dané situace (primární vnímání nízké rizikovosti) a připravenosti podstupovat riziko (zejména vyšší hladiny preferované rizikovosti). Pokud chceme posuzovat, resp. předvídat volbu rizikového chování člověka v budoucnu, musíme brát v potaz oba koncepty a jejich interakci.

Cílem výzkumného tématu je vyvinout a standardizovat psychodiagnostickou metodu, která bude postihovat oba koncepty a diagnostikovat míru volby rizikového chování v budoucnu, a to speciálně v pracovním prostředí, zejména v oblasti integrovaných záchranných složek, průmyslu a v oblasti dopravní bezpečnosti (tj. metoda by měla být situačně nezávislá).

Spolupracující organizace

BENEKOVterm, s.r.o.

Dopravní vzdělávací institut, a.s.

Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje

Hogrefe – Testcentrum, s.r.o.

Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o.

Johnson Controls automobilové součástky, k.s.

 

Členství v národních a mezinárodních organizacích

Česká asociace psychologů práce a organizace

EAWOP (The European Association of Work and Organizational Psychology)

 

Uplatnění v psychologii práce a organizace

Absolventi katedry, kteří se chtějí uplatnit v psychologii práce a organizace směřují do specializovaných oddělení velkých organizací soukromého i státního sektoru, která se věnují řízení lidských zdrojů. Zastávají zde pozice zaměřené na posuzování psychické způsobilosti pro výkon různých typů povolání, pozice pro nábor a výběr zaměstnanců, pozice zaměřené na hodnocení a rozvoj zaměstnanců, pozice věnované poradenství řadovým i řídícím zaměstnanců či pozice věnované komunikaci uvnitř organizace. Další uplatnění nalézají absolventi v rozvojových a konzultantských organizacích, kde se věnují řízení lidských zdrojů včetně celého spektra otázek spojených s organizační kulturou (worklife balance, komunikace, manažerské poradenství, CSR apod.) a rozvojem zaměstnanců (development centra, koučink apod.). V neposlední řadě nacházejí absolventi zaměření na psychologii práce a organizace uplatnění u ozbrojených složek České republiky nebo složek integrovaného záchranného systému. Každý rok směřuje do oblasti psychologie práce a organizace 1/4 až 1/3 absolventů katedry.

[qrcode alt="Skenovat QR kód" size=330 class="" credit=FALSE shadow=true]

QR kód aktuální stránky:
psych.upol.cz/psychologie-prace/

Vaše zpráva *

jméno a příjmení *

Ochrana proti spamu *
captcha

e-mail *

Napsat vedoucímu katedry »